QUATTRO STAGIONI „s/t“

03.08.2010 13:02 Samuel

LP (625/R.S.R.)

Pokud by mělo platit heslo „inteligent zvládá chaos“, hoši z Quattro Stagioni by mohli vyučovat na univerzitách hodiny fatscore/power violence. Jejich čerstvou novinkou je dlouho očekávaná velká deska, která je LP debutem a bohužel i posmrtnou vzpomínkou (1998-2008). Tvorba Quattro Stagioni má podobně jako „Pán prstenů“ tři dějství – 1. „s/t EP (625), 2. Quattro Stagioni/Iron Lung 5“EP (Crucificados Pelo Sistema) a 3. aktuálním „s/t“ LP, kterým se kruh uzavírá. O existenci nahrávky jsem zaslechl před pár lety a jak už to tak bývá, světlo světa spatřila s jistým časovým odstupem. „Demo session“ kolovalo po německých „fast“ fanoušcích podobně jako informace, že Quattro Stagioni zlenivěli a již jen doma kouří trávu. V každém případě deska je konečně venku na 12“LP a vyšla za spolupráce 625 Thrashcore (USA) a R.S.R. (Německo). U nás ji seženeš u prvotřídního domácího dodavatele fast muziky – Psychocontrol.

Quattro Stagioni byli „erste klasse“ fastcore s vlivy power violence, grindcore a hrubého hardcore (nepřátelé „ema“ odpustí, snad i jistou dávku emo-violence). Jejich podání se mi líbí pro svou pestrost i extrémní podání. Hardcore o kterém mluvím je ultra rychlý, proložený „mosh pasážemi“, vykřiky a hardcore vsuvkami. Sečteno a podtrženo - FAST jak má být, přesto členitý a barvitý. Nejvíc se zviditelňuje bubeník a zpěvák. „Ječák“ vokalisty KOCHa je úžasnej! Klobouk dolů! Bubeník vypadá na mladého houslistu, ale škopky drtí jako život. Uf! Může se ohradit, jestli vůbec může být v téhle muzice pestrost? Buďte si jistí – může! Možná i díky tomu, že dva členové Quattro Stagioni hráli v německých Danse Macabre (bohužel jsou již také kaputt). Danse Macabre hráli power violence, screamo – v jejich případě jsem z nich cítil více „emo“, oproti Q.S., který jsou více „grind“ (to ber s nadhledem, ok?). A hlavně, jak se říká „cvičené ucho najde melodii všude“!

Quattro Stagioni do Čech před lety „dotáhnul“ Filip Fuchs (díky) a společně se See You In Hell u nás odehráli několik koncertů. Osobně mám na jejich vystoupení na písecké Palubě (R.I.P.) fajn vzpomínky. Byla to doba, kdy u nich bassu drtil pivní ďábel Clausi (je na 5“ s Iron Lung). Myslím, že krátce po českém turné kapelu opustil a přestěhoval se do jiného města (hrál pak, tuším, v kapele John Deere). Posila přišla z již zmiňovaných Danse Macabre a nová sestava vydržela až posledních dní. Díky LP jsem si vzpomněl i na Palubu – koncert byl tehdy čistá smrt!!! Osobně si myslím, že na Quattro Stagioni se projevila i změna sestavy a oproti EP a 5“ z nich cítím silnější vliv „uvřískaného“ emo-violence, což osobně hodnotím jednoznačně kladně. Prostě a jednoduše - debutní EP byl oproti LP větší „rubanice". Neboj LP je stále velice solidní FAST jízda, kterou zaručeně musí milovat i Broňa „Fastcorista“.

Jak popsat jejich styl? Jako perfektně ozvučenou cirkulárku napojenou na metronom - zaznamenanou v okamžiku, kdy se obsluze „seklo“ polénko a má čerstvě ufiknutý prst? Nebo jako mix fastcore/hrubého hardcore/grindu a power violence? V každém případě tempo Quattro Stagioni je šílené a stačí mu jen málokdo. Do notového sešitu by jejich muziku nezapsal ani Adam Bernau.

Velice povedený je i obal. Zajímal by mě autor, tato informace bohužel v obalu uvedená není. Jedno tričko pro Quattro Stagioni, dělal německý návrhář Stefan Weyer a mohu se jen domnívat jestli to je jeho práce. Možná znáte některé jeho obaly pro RESURRECTIONISTS nebo DANSE MACABRE. Velice dobré práce.

Rest In Peace! Tahle kapitola dějin evropského fastcore byla skvělá. (S)

Tracklist:

1. 45 RPM

2. Always Ask - Never Question

3. Burnout Syndrome

4. Hey What's Up You Fucker?!

5. Escape

6. Hoffi Plus 3

7. Harmlosigkeit Einer Abstrakten Kategorie

8. Level 6

9. Bildungsluckensystem

10. Klugscheisserelite