12“LP (Rope or Guillotine)

Nová nahrávka Remek je na světě. Vychází po dvou letech od jejich debutního alba (z roku 2014 na Stonehenge Records / Music For Liberation) a doplňuje celkem bohatou diskografii kapely. Nosičem je společný 12“LP a parťáky jim dělají LAWINE z Holandska. O vydání se postaral label Rope or Guillotine (Nijmegen/Holandsko). Síly jsou vyrovnané, dvě kapely a servírovány jsou nové skladby od každé z nich - poměr je 3:3. Osobně říkám hurá! LAWINE jsou pro Remek perfektní parťáci. Obě party mi dělají velkou radost, snad už jen tím, že fungují. Ikdyž u Remek se možná najdou lidé, kterým vadí, „jak se chovají, že po lidech házejí pivní tácky a buzerujou je za to, že kouří, pijou pivo a žerou maso“ a snad by na ně poslali „i tvrdej komunismus“.  Já jsem na tom ale zcela jinak. Jsem nadšený, že držím v ruce kus asfaltu s positivním poselstvím a názorem. Label Rope or Guillotine je punk/hardcore se již podílel na vydání množství nahrávek. Archivátoři mrkněte na Rope Or Guillotine nebo ropeorguillotine.net. Split Remek // Lawine je venku a voní novotou!

REMEK fungují dlouho a jejich existenci beru, dá se říct, jako „samozřejmost“. Kromě svých životů (a dalších aktivit) stačí ještě dělat kapelu, která se stále drží DIY a nepolevuje! S každou nahrávkou zrají a většinu z nich si vydali sami nebo na labelech svých kámošů. Tři nové pecky, které mají na splitu s Lawine, nemohu označit jinak než jako skvělé kusy. Nové písničky mají perfektní texty, a samozřejmě i muziku. Emo hardcore, které je zahrané jako „za starých časů“. V textech se může najít většina z nás. Pro dnešní dobu je oboje více než přínosné! Na Remek je znát ušlá cesta a je vidět, že muzika vs. jejich životy jdou ruku v ruce. Tři pecky, které jsou na LP  jsou zahrané s takovou zvláštní jiskrou a nadhledem. Co mě napadne jako první? Je to svěží? Jako by Remek recyklovali sami sebe a své vzory. Leze z toho super svěží emo! Respekt! Zbytek je na Vás, pro dokreslení jsem poslal pár otázek panu Šamanovi, který mi na všechny bleskově odpověděl …

Honzo, máte venku novou nahrávku Remek, split s Lawine? Jak to celý vzniklo, jak by jsi nahrávku představil? Ahoj Honzo, původní plán byl vydat další samostatný sedmipalec Remek. Vzniknul tak, že se nám ozvali kamarádi, co dělaj label Rope or Guillotine. Chtěli vydat první release, který bude celý pod jejich hlavičkou a ne kolaborace, a chtěli, aby to byl Remek. Začali jsme teda na to dělat skladby. Pak ale přišli s nápadem, aby to byl split s Lawine, kde na bicí hraje Erik, kterej tvoří půlku Rope or Guillotine. Druhou polovinou je mimochodem Bolič z Paperplanecrash a Leechfeast, se kterejma naše kapely už taky měly splity. My jsme samozřejmě byli pro, protože Lawine jsou naši dlouholetí kámoši, který známe od dob, co hráli v Sand Creek Massacre nebo později v Landverraad nebo Sloth. A taky je to hrozně dobrá kapela. Takže bych řekl, že to je naprosto přirozená spolupráce.

Dvě věci se mi na Remek obzvlášť líbí - grafika a zvuk. Nějaké novinky v tomhle směru? Propojil se nějak Vás přístup s pohledem Lawine? Já myslím, že na tyhle věci koukáme tak nějak podobně. Obal splitka dělala Simona, basačka Remka, a byla to poměrně jasná volba pro všechny z nás. Její věci se mimochodem dají najít tady spoustkova.tumblr.com. Co se týče zvuku, tak tam jsme s Lawine měli lehce odlišné pohledy. Přeci jen, starší desky Remek byly zvukově docela špinavé a na Lawine to bylo až moc. Moc se jim teda nezamlouvalo, aby zvuk měl na triku zas Will Killingsworth jako všechny předchozí věci od Remka, takže jsme se nakonec shodli na masteringu kompletní nahrávky v analogovém studie Tonmeisterei, jehož zvuk se líbí oběma kapelám. Obě kapely vlastně taky nahrávaly v DIY podmínkách. My jsme to nahráli klasicky u Bluma (tj.ve zkušebně Gattaca) a Lawine nahrávali v jejich domovském autonomním centru De Onderbroek s pomocí Gabiho z Rivers Run Dry / Tyrannicide.

Jsou u Remek (2016) nějaké novinky? Vzpomínám si, že jste často mluvili na koncertech proti kouření, změnilo se něco? Zajímavá otázka, haha. Žádné novinky nejsou, sestava je furt stejná a hrát jsme se pořád ještě nenaučili. Možná máme trochu jinej přístup k tomu, jak děláme nový věci. Přijde mi, že dřív jsme se nechávali hodně inspirovat nějakejma kapemama, co jsme zrovna hodně poslouchali, takže v rámci našich možností docházelo k nějakejm experimentům. Poslední rok, dva to cítím tak, že ty songy děláme tak nějak napřímo, bez zbytečnýho snažení se o něco. Já si myslím, že jsme nikdy neměli potřebu lidem nic kázat, ale prostě jsme se ozvali, když jsme potřebovali. Mě kouření štve, mám z toho zdravotní problémy a všichni se shodneme na tom, že hrát v zakouřeném prostředí koncert, během kterýho se dost zadejcháš, je opruz. Zvlášť když jich jedeš třeba 10 za sebou. Takže když se někdo kouří, tak lidem klidně řekneme, jak to máme hozený - že jestli potřebujou během našeho koncertu kouřit, tak ať jdou radši ven. Když nereagujou, tak jim Marek třeba zahodí cigáro, no. Chápeš, ať si každej kouří, jak chce, jen my to prostě nechcem dejchat. V punku se pořád mluví o respektu a ohleduplnosti. A nekouřit vevnitř je podle mě úplnej základ ohleduplnosti. My svejm kámošům taky neserem do plic. Je super, že lidi, co nám dělaj koncerty, často udělaj koncert rovnou nekuřáckej a nakonec z toho maj všichni radost.

Čeho si na splitu Remek // Lawine nejvíc ceníš? Právě asi toho, že si Rope or Guillotine za svůj první samostatnej ne-kooperační release vybrali zrovna nás. Ale taky samozřejmě toho, že se nám podařilo vydat další desku s novejma skladbama. Šest let se nám daří celkem pravidelně se scházet na zkoušky a hrát koncerty, i když se to každýmu z nás někdy nehodí, takže deska je vždycky takovou odměnou a motivací.

Poslední otázka, každej Vás myslím zná, přesto – jak představíš své spoluhráče a jak uvedeš Lawine? Remek jsou 4 lidi - já, Marek, Juraj a Simona. S Markem jsme měli už několik kapel - Lakmé, Dakhma, Marnost, Osawatomie, V0nt. Juraj hrával ještě na Slovensku v Jednota a Robert DeNiro a pak s náma v Marnosti a ve V0nt. A Simona sice nikde jinde nehrála, ale dělá moc zajímavý výtvarný věci. Lawine jsou, jak jsem psal, lidi, co hráli nebo hrajou v Landverraad, Sloth, Sand Creek Masscare nebo Crevasse. Známe se s nima roky. Když začali, tak to bylo zvukově hodně 90s hardcore, ale postupem času se posunuli k vlastnímu zvuku, kterej je podle mě dost založenej na improvizaci. Hans, co haje na kytaru má hodně rád Neila Younga a podle mě to tam je slyšet. Vlastně moc neznám podobnou kapelu, možná něco podobnýho hráli kdysi Zegota.

Tak křičím proti zdi
Zavřený ve vlastní hlavě
Chycený strachem
Umlčený jistotou

LAWINE je parta z města Nijmegen (Holandsko). Hrají naléhavý hardcore punk ve středním tempu - melodický, bloumavý a energický. Je divné označení “chytrý hardcore punk”? Jejich tři skladby zní hodně dobře a svojí tvorbou odkazují na jména jako CrimethInc., The Spectacle, Zegota, Catharsis a snad i Fugazi. Mají svůj styl (i zvuk) a je z nich cítit osobitost. Písničky  na splitu jsou hodně členité a nabízejí specifickou strukturu skladeb. Zpívá zpěvačka a po několikátém poslechu si jejich stranu protáčím jako mantru. Stále dokola, a s každým dalším poslechem se objevují nové tóny, ukrytá zákoutí. K Remek mi pasují naprosto perfektně. Jedna strana doplňuje druhou a navíc - Lawine písnička “To the society” je naprosto super. Jsem na ní skoro závislej.

Remek nahrál a míchal Blum v dubnu 2016 ve zkušebně Gattaca a obě strany o něco později zmateroval Role v Die Tonmeisterei. Obal dělala Simona a o nasázení se postarali Erik s Hansem. Kontrolní otázka na závěr - víte podle čeho byl pojmenovaný label Rope or Guillotine? (S)

lawine.bandcamp.com

remekdiy.bandcamp.com

Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.

Obrázky

Remek	Lawine