|
[ Krátké intro ]
Některé věci vyjdou přesně v okamžik kdy mají, za jinými zavře dveře čas a něco vyplave na povrch až s jistým časovým odstupem. Ano, poslední případ se týká i reportu z festivalu „Obscene Extreme 2009“, který měl vyjít loňský rok v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zinu. Díky naprostému časovému zahlcení, proběhlo drobné „škobrtnutí“ - rok je neúprosně pryč a proto jsem se rozhodl, že provětrám zahnívají archiv – ANO, těsně před Obscene Extreme 2011. Report berte třeba jako vzpomínku na jeden z minulých ročníků nebo drobnou upoutávku na ročník letošní.
Report sepsal Žrout (Lahar, Radiolokátor, Poslední Přání Mrtvého Humanisty) – DÍKY - a původně byl napsaný pro How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zine. Neznamená to, že HCLKKYD? zine již nevyjde, jen je 5 minut po 12cté hodině a vypouštím pár článků, které postupně ztrácejí na svém kouzlu. Poděkování patří Čurbymu (za volný vstup pro reportéra pana Žrouta) a Žroutovi za report. Většina fotografií je od nadšeného a vášnivého fotografa SYKYho 625 (Rabies), Elišky (Rabies) a Žrouta - samozřejmě díky! (S)
[ Report z Obscene Extreme 2009 ]
OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2009 - 11.ROČNÍK
Kdy: 16.- 18.7. 2009
Kde: Svojšice u Přelouče (u Pardubic)
Co: Přehlídka té nejextrémnější hudby v podání 60 kapel z 5 kontinentů a 28 zemí světa
Pořadatel: “Čurby”
Autor: Žrout – lahar@email.cz
INTRO: Takže čau! Jmenuju se Žrout a tohle je moje asi osmá nebo devátá návštěva, co se hudby týče, nejextrémnějšího festivalu pod sluncem. Co vím, tak v Evropě určitě. Prvních deset ročníků probíhalo v Trutnovském areálu “Na bojišti”. Jelikož, jak jsem se doslechl, nastaly problémy asi nejen s radnicí, ale zřejmě i s trutnovskými spoluobčany, myslím, že kvůli hluku, byl Čurby (mozek celé akce) donucen najít nové vhodné místo pro tuhle grind párty. Ve Svojšicích už jsem měl jednou tu čest na Play fast or dont 2. (festival rychlé hudby), takže jsem zhruba věděl, do čeho jdu, co se prostoru týče. Když jsem viděl poprvé sestavu letošního Obscenu na letácích: Napalm Death, Venomous Concept, Municipal Waste, Hail of Bulets, Ratos de Porao, Wolfbrigade atd., bylo mi jasné, že tady opět nesmím chybět a že by to fakt byla škoda tyhle skvosty na jednom pódiu v ČR propásnout. Vstupenku jsem měl zakoupenou z předprodeje asi měsíc, když najednou přišla nabídka od Honzy Kloučka (Samuel rec., ex-Lahar), abych napsal report do jeho zinu “How Can Limo Kid Kill Your Dreams?” s tím, že budu moct navštívit i zákulisí s platným backstage pasem. Co víc si přát. Nabídku přijímám a hned se kontaktuji s Čurbym. Vše je domluveno.
DEN PRVNÍ
Letos vyrážím z Písku s osádkou tří metalistů (Žakyn, Růža, Bimbo), kteří se rozhodli vyrazit na tenhle třídenní večírek poprvé. Hoši jsou však již ostřílení z Brutal Assaultu a podobných akcí. Nabírají mě ve čtvrtek kolem půl třetí u mě před domem. Nakládáme část distra Doomentia rec., kterým se celé distro do auta nevešlo, pak ještě komplet pres nového sedmipalce split LAHAR / THE SHINING pro DEAD HEROES rec., který jsme před týdnem pokřtili za účasti Lahar, The Shining a Waking the Dead v píseckým klubu Pí, a k týhle hoře desek ještě naházíme veškerý naše bágly, stany, spacáky. Vše se do auta vejde, takže v pohodě. Ještě narychlo vyzvedáváme bůklety pro cd promo Radiolokátor, abych měl co rozdávat fanouškům thrash metalu a jedeme směr Svojšice. Počasí je od rána skvělý. Nad Pískem je naprosto modrá obloha bez mraků, slunce pálí. Minimálně 40 ve stínu. Prostě nádhera. Bohužel jsem koukal na předpověď a meteorologové hlásí, že by se to mělo pokazit. Tak uvidíme. Cesta přes Tábor proběhla celkem v pohodě, až na malé bloudění v nějaký vesničce. Párkrát se ptáme na cestu, doplňujeme nezbytný tekutiny na benzínkách a zhruba kolem páté hodiny přijíždíme k areálu festu. Z dálky už vidíme oranžová trička Security Obscene Extreme Crew, kteří postávají na všech hlavních i vedlejších dopravních uzlech kolem, rozdávají letáky s programem a navigují přijíždějící vozidla směrem do kempů. Jeden z nich má na oranžovém trikotu svou orvanou džísku plnou nášivek. Není to nikdo jiný než sám Bilos z Ostravských Malignant Tumor, zdravíme se a on řve se svým moravským přízvukem: “Nazdar, jeďte, pičo, tam nahoru, dole je to, pičo, bohužel už plné.” Haha. Teď malinko odbočím. Tohle je totiž výsada tohohle fesťáku, že security partu tvoří většinou Čurbyho známí a kámoši. A kdo jinej to může bejt než zase jenom metalisti, grindeři, hardcoristi, punkeři a veškerá tahle sebranka kapel, který tady zrovna nehrajou. Výhodu to má ale takovou, že když se třeba zrovna coby tanečník zapomenete na pódiu, protože máte velkou chuť pařit a skákat z pódia při své oblíbené kapele, tak vás nebude nějakej poblázněnej namakanej sekuriťák se šíleným výrazem v ksichtě mydlit hlava nehlava, protože šéf ochranky mu to přikázal, ale jen vás nějakej chlapec možná menší než vy tak nějak rozumně strčí zpět do davu pod pódium. Většina těhle lidí totiž ví, jaký to je. Sám sem byl již několikráte svědkem toho, jak chlapík v oranžovém trikotu OE Crew, když zajišťoval klid na pódiu, se samou radostí rozběhl a hodil klasickou šíbru mezi rozjařený dav přímo do peřejí mosh pitu. Jsou zde totiž určena pravidla takzvaného Stagedivingu, což je paření na pódiu s následným skokem na hlavy tanečníků. (Na žádný přiblblý hrazení před pódiem se tu nehraje.) Tento pódiový taneček by neměl trvat víc jak 5 sekund, abyste neohrozili sami sebe a hlavně kapelu. Takže, když se na pódiu zdržíte déle, než je zdrávo, pomáhají vám dolů takové kapacity, jak už sem zmínil, třeba Bilos (MalignatTumor), Wlakin (Ingroving), Havran (ex-Thema eleven, Mother), Marek (ex-Thema E.), Kenny (Den za dnem), atd. Což je dle mého naprosto supr!
Tak teď zase zpět. Zajíždíme do horního kempu, kde je ještě pár míst volných. Podotýkám, že je čtvrtek podvečer. Zaparkujeme a stavíme v rychlosti stany, bereme dovezené krabice a bedny desek a vyrážíme směr hlavní brána. Když se dostáváme dovnitř, předáme dovezené zboží a materiály. Zdravím se snad na každém kroku se spoustou známejch. Vyměňuji nějaký prachy na žetony. Vše vypadá dobře. Přibíhám se zvědavostí omrknout pódium a to, co se odehrává pod ním. Zrovna dohrávají řečtí grindeři SLAVEBREED, kteří jedou momentálně své evropské tour, jak se dozvídám z letáku. Je něco po sedmé hodině. Běžím se posilnit pivem a na pódium nastupují CAPITAN CLEANOFF, kteří valí svůj nekompromisní gring vysoké kvality. Uřvaný hlas, metalový kytary. Sypanice střídaná zásekama. Grindová mašina se valí. Pod pódiem už to vře. Tihle pánové taky vyrážejí na letní tour asi 20 koncertů. Jdu se porozhlédnout kolem a na pódium už nastupují deathmetalisti DESECRATION z Anglie, kteří to valí už asi něco přes 15 let. Death metal mám rád. Vychutnávám si chlapce zpoza pódia. Pěkná práce. Další kapela dnešního večera jsou švédští BIRDFLESH, kterým pan pořadatel Čurby vydal jejich poslední desku (CD+LP - kdo chcete vědět víc, mrkněte na Obscene e-shop). Opět nechybí jejich legrační oblečky. Bubeník v masce samuraje a pruhovaným tričku. V tom hraje snad pokaždé. Kytarista a basák mají noční košile. Starý basák vždy hrával s maskou smrtky na ksichtě v noční košili a v čínách. Dnes má nějakej růžovej obří chlupatej cylindr. Kytarista valí jako vždy na kytaru Gibson - šípovku. Téměř všechny vály zpívá bubeník, což je celkem rychta, když si vezmu tu rychlost jakou tam dává. Valí si ten svůj Funny grincore už od roku 1992. Když sem je viděl poprvé naživo, byl sem z nich fakt hodně vodvařenej. Dobrá práce. Mistr bubeník ještě funguje v několika švédskejch partách (např. General Surgery). Pod pódiem už to začíná patřičně bouřit. Skokani létají vzduchem. Zábava je v plném proudu. Jdu se občerstvit. Když dohrají, už se připravuje pro mě jedna z největších pecek festivalu, a to jsou: MUNICIPAL WASTE (USA)!
Tihle chlapíci patří mezi kapely, který dokážou oslovit velký okruh lidí. Jejich hudba je podmanivej mix hardcore s řádnou dávkou thrash metalu, kde nechybí prostor pro sóla se spoustou živelnosti a energie. Když se vám to dostane pod kůži, ste navždy ztracený v “městském odpadu”. Hoši staví na základech starejch Thrash kapel jako třeba Slayer nebo Metallika, ale pozor - s duchem hardcore a servírují vám to po svém. Což je dle mého dost důležitej faktor. Má to svůj ksicht. Je to rychlý a energický, je to thrashový, je to nasraný, je to veselý, prostě JE TO TAM. Když v roce 2002 vydali na Six Weeks Recs. svou první velkou desku “Waste 'Em All”, bylo myslím naprosto jasné, kam se jejich kroky budou ubírat. Zelenej mutant na obalu ve žlutý protichemický kombinéze a sapíkem v ruce, vedle něj hořící barel, logo samé ostré hrany a bodce do všech světovejch stran a hlavně název samotného počinu “Waste em all” je jen náhodně podobné Metallice “Kill em all” (haha). Mimochodem, ještě před tím vydali singl s názvem Tango a thrash. Na hlavách bandany a kšilty ohlý k nebi. Když sem je viděl poprvé, bylo to na dvoudenní akci v Brně na Jachtu v roce 2003, tuším (mimochodem, hráli sme tam také s Laharem - takže dík pořadatelům). Koukal sem na ně jak z jara. Před Jacht přijela dodávka a z ní vyskákala parta týpků v jeánsovejch otrhanejch vestách s umaštěnejma máničkama, trikama Venom, Metallika, Slayer a lámali jedno pívo za druhým. Málem sme se začali sázet, jestli odehrajou. Když pak nastoupili na pódium, spadli všem brady, s jakou razancí a lehkostí tam předvedli to, co je na “Waste em all”. Prostě super konzík. A jak sem se dozvěděl později, v konzumaci piv pokračovali do pozdních ranních hodin, a pak nasedli do dodávky a odvalili někam na druhej konec Polska. Ještě bych dodal úryvky z textů: “Prodals desky, který sem ti půjčil, teď tě čekaj jatka. Počkám až odvoláš svoje bodyguardy” nebo “Bandana nás všechny spojila”.
Následující deska vychází již na Earache rec. s názvem “Hazardous Mutation” (2005) se super obalem od kreslíře Eda Repky (mimochodem, tomuhle chlapíkovi z New Jersey je neuvěřitelných 102 let a vypadá již v ksichtě dost srthaně - co sem teda viděl na MySpace, HAHA). Myslím, že jeho práce bude znát spousta lidí. Maloval věci třeba pro Death, Megadeath, Defiance, Biohazard, Dark Angel, Evil Dead, Massacre, NuclearAssault, NOFX, Possessed, Atheist, Napalm, Vio-lence, Venom, Toxic Holocast, S.O.B., Merciless Death, Ludichrist, atd. Pro mě luxusní obaly a na 100 procent odvedená práce. Třetí deska “The Art Of Partying” (umění pařby) 2007 také Earache rec. s obalem od A. Bouzikova (basa Dead Fall) - maloval třeba pro Canabis Corpse, Hatchet, Voetsek, Nocturnal Graves, Hellmouth, Lahar/Stolen Lives, Metal Hammer compilation, SkeletonWitch a je od něj malovaná i nová deska Municipal Waste “Massive Agressive” (2009), která se ke mně ještě nedostala - ale už je na cestě:).
Takže tahle parta se připravuje v zákulisí. Nervy pracujou. Pod pódiem už je plno. A je to tady. První hrábnutí do strun a už to jede na plnej kouř. Lidi šílí a paří jak vzteklý. Zpěvák se svou postavou - můj odhad tak metr šedesát, lítá jak rozzuřenej bejk. Fakt to má sílu. Ryan Waste kytarista sází na svojí šípovku upravenou do tvaru M flažolety a vyhrávky jako by se nechumelilo. Basák Land Phill hází mařenou o sto šest. Najednou se lidi na pokyny řvouna Foresty rozestupujou a přichází obří zeď smrti. Přiznávám se, že sem nic takhle velkýho nikdy neviděl. Kolik mohlo bejt dole pod pódiem lidí? Nevím. Odhaduju tak jeden, dva tisíce… Tak si představte, jak se tahle parta lidiček přesně v půlce rozdělí na dva tábory, tedy až na pár zmatenců, kteří neví, co se to děje, a postaví se proti sobě kolmo k pódiu a na rozjezd další písně se bezhlavě proti sobě rozběhnou a začnou pařit. No mela. Je to ke shlídnutí i na youtube. Musím říct, že ve starém areálu “Na Bojišti”, co býval Obscene, by se něco takovýho uskutečnit ani nedalo, protože tam není tak velkej plac pod pódiem. Lidi lezou nahoru a skáčou jak zvířata. Obří circle pit. Na velké videotabuli se objevuje žádost od pořadatelů, aby lidi omezili skoky z pódia. Protože čeho je moc, toho je příliš, že. Celé vystoupení jede - kapela i lidi - naplno. Konec. Uf. Geniální.
Po tomhle pro mě super setu se odcházím posilnit pivem a jídlem. Fotím se u distra s bubeníkem Municipal a potkávám zde i bubeníka Scotyho z americkejch Voetsek, který na Obscene hráli loni. Je již třičtvrtě na jedenáct a já si nechávám ujít goregrindovou legendu z Polska Dead Infecttion, která v tomto ranku patří mezi elitu. Taky chlapci hrají již nějaký ten pátek, že.
Vracím se odpočatý a nasycený z Matějova Vegan bistra s pivkem, abych shlédl poslední věc na programu pro tento večer, a to pekelnou šou personality tuning studia Hell (www.hell.cz). Ti se zabývají piercingem, tattoo, apod. Co si pamatuju, tak vystupovali na obscénu se svým ansámblem vždy ve čtvrtek. A rok co rok se snaží šokovat diváky svým bizarním zjevem a exibicionistickými kousky pokaždé jiným vystoupením. Takže. Jen abych to přiblížil. Na pódium přichází partička cca 20 spoře oděných lidí. Někteří z nich (většinou pánská část party) jsou pomalovaný rudou a černou barvou. Na hlavách rohy, který by záviděl i sám Luciper. Dívky v černém koženém spodním prádle a objeví se i korzet. Různě si probodávají všelijaké části těl. Třeba chlapík je v oblasti lopatek nabodnut na dva háky, za které je pak vytažen kladkou do úctyhodné výšky, přitom mu na dalších hácích, kterejma má prošpikované kolena, visí dřevěná deska (logo HELL.CZ) a na ní ještě visí jedno z přítomných děvčat (dva háky také v oblasti lopatek). Nemluvím pak o probodnutí obou tváří skrz jehlicí nebo o sešití obou stydkých pysků (už ani nevím kolika stehama). Ta paní ležela rozkročmo přímo do lidí. Před pódiem se to mačká, každej chce vidět všechno, co jen lze. Po obou stranách pódia stojí jako součást show dva maníci, co mají na stehnech přidělaný kovový destičky, po kterých přejíždějí rozbruskama, všude lítaj jiskry, do toho všeho hrají z repráků nasamplovaný různý smyčky elektronický hudby. Stojím a pozoruji tuhle divočinu ze strany pódia. Tak si říkám, vidět tohle nějakej strejda nebo teta z Kolbenky - to by asi byla reakce. Najednou koukám a vedle mě stojí Shane Embury i se svou přítelkyní a z druhé strany Danny Lilker a taky přihlíží na to, čím se tahle partička baví.
Po Hell show se konečně odcházím věnovat přátelům a alkoholu. Cestou potkávám dosti společensky unavenýho Wlakina. V backstage se ještě fotím na památku s Birdflesh a ptám se bubeníka, jak se mu povedly fotky z minulého ročníku soukromé párty dvou děvčat z Hell studia. Bylo to tuším v sobotu v hospůdce v “bekstejdži”, kde si rozjeli svou malou “hell strip show”. Po tom, co z děvčat spadly šaty, za mocného povzbuzování přítomných začaly ukázky práce s jazykem, šperky na genitáliích cinkaly o sto šest. Pak si vytáhli i někoho z diváků, toho taky svlíkly donaha a zakončeno to bylo bičováním nějakou bambusovou hůlkou. Neváhal sem a fotil, co to šlo, no a vedle mě stál právě tenhle chlapík (bubeník Birdflesh) a taky to blejskal. Tak sem se ptal, jestli ty fota má a bohužel. Říkal, že foťák komplet rozsekal a že mu nezůstala ani fotka. To já mám ve své sbírce asi 30 zajímavejch (jsou opravdu zajímavé a pokud přihlédnu k Fildovo ZOOMu na foťáku v kombinaci s nedostatkem světla, potom je jejich kvalita neočekávaná. Byly zřejmě focené z dostatečné blízkosti J. Pozn. Samuel) obrázků z týhle soukromý obscene “2008 Hell Párty”.
Nakonec pokračuji s Majkem z Jonestown a v jeho voze popíjíme luxusní několika hvězdičkovou metaxu, ještě pár piv v pivním stanu s přáteli (zdravím Broňu fastkórystu) a hurá na kutě do svého několika hvězdičkového stanu do horního kempu. Je něco kolem 2:30.
DEN DRUHÝ
Probouzím se kolem půl deváté a jsem kupodivu celkem v pohodě. Když vylezu ze stanu, počasí nic moc. Metorologové se asi trefili. Sice hlásili déšť na včerejší večer a teprve teď je dusno a zataženo, tak uvidíme. Provedu nějakou tu ranní hygienu vedle stanu, než vyrazím na malou procházku do okolní přírody. Kluci z naší výpravy se zrovna baví. Bimbo si koupil triko Municipal a říká s hlavou v dlaních, ty vole, tohle je moje první bílý triko. A Růža na to: No a, je supr. A Bimbo: No jo, ale já mam samý černý trika, jak ho teď jen budu prát??? Růža na to: Ty vole, tak tvoje máma má bílý spodní prádlo, tak ti ho vypere s nim, ne. A Bimbo: No jo, ale to já nevim, jestli má bílý spodní prádlo. A Růža: Ty vole, tak jí zavolej a zeptej se, né… Odcházím do přírody. Když se vrátím do areálu, dám pivko k snídani a obcházím distra. Náhle dochází v areálu fesťáku k požáru. Komplet vyhoří naftový agregát, který dodává elektriku do několika stanů s občerstvením. Plameny šlehají tak asi 3 metry vysoko. Pro Čurbyho začíná pěknej stres. Na scéně se objevují místní dobrovolní hasiči, kteří přijíždějí se svou “Máňou” (starým požárnickým auťákem) za mohutné podpory celého festivalu. Lidi pískají a tleskají, co jim síly stačí. Jeden z hasičů přibíhá s totálním nasazením k požáru, naráží hasičák, namíří ho do ohně a… a nic. Naráží znovu a… a zase nic. Čerpadlo na starším typu vozu také vypovídá službu. Dnes zkrátka chlapcům štěstí nepřeje. Parta grinderů v čele s Čurbym se chopí věder a nosí vodu z blízké nádrže. Po chvíli se z agregátu již jen čoudí a na místo konečně dorážejí profi hasiči, kteří oheň totálně uhasí. Čurby má o starost navíc. Sou to nervy. Asi za tři čtyři hodiny vidím, jak do areálu přijíždí nový agregát. Do té doby se musí improvizovat a nejen v Matějově vegan stanu s občerstvením jsou odkázáni na jednu prodlužku, na který musí vykouzlit strašnou spoustu jídla.Vaří se polívka, smaží se vegeburgry. Tak a zase zpátky. Je půl dvanáctý. Na pódium už to rozjíždí první kapela pátečního rána. PRASELIZER. Chlapci se oblékají v zákulisí do svých oblečků (potrhané džíny, bílé košile) a pomazávají se hmotou, kterou si přivezli ve skleničce. Je to něco jako kakaová hmota s burákama, zřejmě to má simulovat hovna. Hudebně je to gore grind: kytara, basa, automat. bicí a celým areálem se rozléhá chrochtání jak z prasečáku. Nejsem zrovna příznivcem tohoto hudebního stylu. Jdu ještě okouknout distra. Vynechávám i norské dis-beat crustery LIVSTID. Když se vracím, hrají DISTASTE z Rakouska. Hráli sme s nima s Laharem před Gadget, někdy před třema rokama a myslím, že tenkrát akorát začínali. Tenkrát mě to moc nebralo. Dnes nastaly nějaký změny v sestavě a musím před chlapci smeknout. Valí super grindcore podobné Nasum. Nářez. Perfektní set. Dále nastupují švédští grincoristi SOUND OF DETESTATION. Po nich přicházejí potěšit uši mnohých fasterů slovenští IDIOTS PARADE. Krátký, rychlý a hlasitý. To je to, co specifikuje jejich hudební styl. Vychutnávám si celý set. Za mikrofonem se skrývá sympatická blond dívčina Petra, která mi svým hlasovým rozsahem připomíná třeba Zdíšu z Lycantropy. Tahle parta “zo Zvolena” vydala nedávno split Lp se slovenskými Grindveterány Abortion v celkem malém nákladu, takže kdo nestihl zakoupit, nevim nevim, jestli ještě sežene. Nerad bych tady něco prozrazoval, ale k mému uchu se doneslo, že o tenhle band se začínají zaujímať určitý (větší) vydavatelství, ehm… Po odehrání perfektního setu chlapce odchytávám (bohužel bez zpěvačky) a dáváme společné foto. Jdu se opět občerstvit a u této příležitosti zkouším již po několikáté štěstí a nahlížím do Obscene distra, protože by zde už měla být v prodeji poslední deska Venomous Concept “Poisoned Apple” na vinylu. Vydával to totiž Čurby v kooperaci s Feto-records.com. Mám štěstí a zjišťuji, že zde chlapci mají v distru jen asi dvě krabice zřejmě čerstvě dovezené z lisovny.
Kocháním se deskou a občerstvením přicházím o finské grindery G.A.F. a vracím se k pódiu až na, myslím, že Švédy M-40. Stojím, poslouchám a říkám si: Čím to sakra je, že ty Švédi, jak do toho hrábnou, tak to hraje a má to drajf. Tyhle chlapce jsem ještě neviděl (a to hrají od roku 2002), jsem mile překvapen. M-40 hrají klasickej crust ve středním tempu. Žádná zběsilá rychlost, ale vtírá se to pod kůži. První příjemný překvapení tohohle fesťáku. Jako další nastupují IMPERIAL FOETICIDE se stylem brutal death možná s prvky grindu. Muzikanti veliký. Vše je zahráno s precizností a technicky podle naprogramovanejch bicích. Což mě poslední dobou už nějak moc nebere. Kapela je složena ze členů Despice, Feeble Minded, Supreme Conception a Lykathé. Vydržím asi půlku setu a jdu se projít po areálu. Pozoruju lidi, kterejch je tady dle mého odhadu mezi třemi až čtyřmi tisíci. Zacházím i do svého stanu, kde se posilňuji ještě nějakým jídlem. Potkávám Čika (ex-Pangs of Remorse) a Kavakamila (ex-Festa D. a Reakce na změnu). Kecáme o muzice, kapelách a scéně. Já s Kamilem si přitom nakláníme z lahve domácí slivovice ze Znojma, kterou mi na cestu přibalila má přítelkyně Hedu. Slivku téměř dopíjíme, zavírám stan a vyrážíme zpět do víru dění. Propásl jsem grindery z Finska FEASTEM a WORMROT ze Singapore. Škoda, ale nevadí. Už si leštím kukátko foťáku na (pro mě) největší hvězdy týhle akce. Když se vrátím k pódiu hrají BOMBSTRIKE-Crust ze Stockholmu. Palba. Crust rychlej, metalickej. Bezva šou, všichni paří. Zpoza pódia fotím, když náhle koukám a na pódium se sápe opilá postavička a paří jak o život. Klečí a hraje na neviditelnou kytaru, pak zvedá ruce k nebi a paří. Je to Kavakamil posilněný moravskou slivovicí. Haha. Dá velkou práci Obscene crew, aby ho dostali z pódia. Nechce, nechce, ale nakonec rezignuje a ladně zaplouvá do rozjařené tlačenice dole pod ním. Dále nastupují švédští grindeři AFGRUND a hned po nich americkej grind death metal LIVIDITY. Řežba. Odcházím, abych si vyzvedl lepší fotoaparát, který mi půjčuje zpěvačka z Rabies, Eliška. Je to dělo, a tak doufám, že se mi povede alespoň nějaká pěkná fotka. (Touto cestou děkuji za zapůjčení přístroje, DÍKY). Další kapela, která totiž právě přichází, je pecka složená ze členů Napalm Death a Brutal Thruth. Když sem je slyšel úplně poprvé, bylo to v autě a nevěnoval sem tomu moc pozornost, prostě mě to nijak obzvlášť nezaujalo. Asi až po půl roce se ke mě dostala jejich první velká deska (na cd-r) a úplně mě odvařila. To byla ještě malinko pozměněná sestava obohacená o kytaristu z Melvins. Úplně sem se do týhle hudby zbláznil a nechal sem si od kámoše sehnat original cd z USA, které vyšlo na labelu patřícímu zpěváku z Faith No More - Ipecac. To obsahovalo ještě takovej temnej klípek. Asi o půl roku vychází tento materiál i na LP u firmy Hypertension records (Belgie). Zakupuji okamžitě. Skvěle provedené na picture disku s průhledným potištěným obalem a uvnitř s velkým plakátem. A celé se to jmenuje...VENOMOUS CONCEPT “Retroactive Abortion”. Od loňského Obscene Extreme festivalu mam doma i jejich další cd s názvem “Poisoned Apple”, které vyšlo u Century Media a na letošním ročníku Obscene zakupuji tento skvost i na vinylu. Vyšlo u Obscene production společně s FETO Records, ve kterém má prsty Shane Embury. Na týhle desce už jsou hoši ve složení: Shane Embury-guitar (pozor, né basa), Dan Lilker-bass, Kevin Sharp-voc, Dan Herrera-drums. Takže fifty-fifty Napalm death-Brutal thruth, nebál bych se říct čistá paragánská pajdina (50 na 50). Na pódiu i pod pódiem už se to hemží a všichni jsou zvědaví. Žhavím foťák a už sázím fotku za fotkou, abych získal co nejvíce úlovků. Zvučí se, první tóny zní a už to jede. Upadám do transu a fotím jak o život. Přebíhám z jednoho místa na druhé. Zpěvák Kevin Sharp z Brutal thruth lítá jak o život, sem tam hází legrační tanečky. Je bos, zranění chodidel se asi nebojí a na hlavě má slaměnej kovbojskej klóbrc. Ten pak odhazuje a nemilosrdně ničí mikrofon o své čelo. Je trochu nezvyk vidět Shane Emburyho za kytarou a ne za basou, na kterou hraje N.D., ale má svůj styl a valí mu to pěkně. Později se dozvídám, že tohle vystoupení bylo jejich 3. Ano, slovy třetí koncert za existenci kapely. Ono taky když půlka kapely žije v USA a ta druhá v Anglii, to zas až tak moc dobře nejde, koncertovat častěji. To je tak si sject tour a je na nějakej čas vystaráno. Set se povedl, lidi zvěřili a já byl nad míru spokojen. Nechal sem si obě desky od všech nynějších členů kapely podepsat, a tak se staly chloubou mé skromné sbírky vinylů. Odnáším si desky do auta, projíždím a mažu některý obzvláště nepovedený fota. Foťák pak ukládám do Korkovo fára, protože zjišťuju, že Eliška-Rabies je nezvěstná. Možná tím líp pro foťák.
Na pódium už nastupují nekompromisní crusteři DISFEAR, za mikrofonem s Tomasem “Tompou” Lindbergem, který již působil mimo jiné v kapelách At the gates, Lock up, Grotesque, The crown a dalších. Suverénní crust-rock‘n‘roll vládne - Švédsko.
Všechno je v plném proudu, lidi se baví, paří. Já, jelikož sem na nohou nepřetržitě od ranních hodin, začínám pociťovat únavu a cítím, že se blíží má hodina spánku. Z posledních sil vydržím ještě na úchvatný set největších tahounů tohoto festivalu, pilíře grindcorové hudby, NAPALM DEATH. Neskutečně dobrej koncert. Kevin Sharp (Venomus concept, Brutal truth) skákal při jejich setu jak utrženej ze řetězu z pódia a zase bosej. Vím, že o nich Čurby hovořil již dříve, myslím o pozvání, ale okolnosti tomu nebyly nakloněny, aby zde tyhle živoucí legendy z Anglického království zahrály. A povedlo se. Bomba. Zatančil jsem si v backstage na Deciever, poslechl ještě legendární cover od D.K. Nazi punks fuck off. Dávám je z posledních sil. Sedím ještě chvíli v backstage s mistrem Wlákninem (Ingrowing), mimochodem ten je již také uplně vyčerpán. Kecáme. Začíná poprchávat. S lítostí vynechávám zbytek a to nastupují nesmrtelní WOLFBRIGADE, kteří vloni hráli na Play fástu v Hradci. Další Švédská crust paráda. Nedá se nic dělat, tělo si žádá spánek. Zbytek kapel tedy vynechávám a odcházím do svého vigvamu. Sotva ulehnu, spustí se liják do slova a do písmene. Jak sem se druhého dne dozvěděl od Jožky Hella, když přišel na začátek Wolfbrigade, stoupl si pod pódium, tak začal ten největší slejvák. Když pak po 35 minutách dohráli zničující set, déšť ustal. Tomu řikám pech. Když sem upadl ve stanu do komatu, hrály ještě kapely Oxidised razor, Abaddon incarnate, Joe pesci, Urtikaria anal a Amoclen a déšť stále bubnoval na plachtu mého stanu grincorové ukolébavky dlouho do noci.
DEN TŘETÍ
Probouzím se do chladného rána kolem 9 hodiny. Nebe je zatažený a šedý. Říkám si, no bezva, tak se to těm střelcům z předpovědi počasí povedlo. Sice to přišlo né ve čtvrtek, né v pátek, ale v sobotu. Tak přeci.
Provedu nějakou tu hygienu a zaběhnu do blízkého lesíka na malou procházku. Probouzí se i zbytek naší výpravy. Hodnotíme, kecáme, snídáme. Horní kemp začíná ožívat. Kolem nás projíždí auto. Je to škoda “favoryt”. Řídí ho nějaká holčina. Na střeše sedí mladík, ještě dosti posilněný alkoholem. Naviguje řidičku, máchá rukama jak ředitel a prozpěvuje si: “Jáma pekel… stokrát prokletá”… Tlemíme se mu a jak mizí v zatáčce, je slyšet jen: “Ten dvanácterák zmizel v houští”… (kdo nepoznal, má velkou mezeru v český black metal scéně).
Vyrážíme do davu unavených grinderů. Trochu se ochladilo, včerejší hic je ta tam. Dáváme ranní kávu ve studiu HELL.cz. Hovoří se tu o skvělém setu Wolfbrigade. Po kávě se jdu kouknout na první kapelu dnešního dne - němečtí BOILER. Začíná pršet a nebe nevypadá moc dobře. Uklidňuji se tím, že je to jen přeháňka. Boiler mastí death grind, ale samá kvičenice – a là vepřín. Druzí nastupují Frantíci DEFECAL OF GERBE grincore + gore mix.
Třetí jdou na věc Čeští SPINELESS FUCKER (lidi z Mincink.Fury.A.G.C.O.Q.D.). Podivná míchanice Death gore grindu obohacená o violončelistku. Zajímavej mix. Další přicházejí na pódium chorvatští 40%GRADI. Rakie zřejmě vládne. Gore grind chrochtot.
Jsem znechucen tím, že stále prší. Přeháňky to zřejmě nebudou. Všude se začínají tvořit kaluže a vypadá to bledě. Nálada je mezi lidmi stále skvělá. Jako další kapela sobotního masakru jsou SEPTICOPYEMIA z Ruska. Deth metal grind. Hoši jsou příznivci starejch Carcass a je to z jejich hudby cítit. Stále leje. Popíjím piváky a snažím se vyhnout promočení. Když obcházím distra je to už na prd, všude louže a nedá se to obcházet. Bláto vítězí. Ostatně jako již skoro každým rokem. Déšť a bahno už mi na Obscenu připadá jako samozřejmost. Bez toho by to snad už ani nešlo. Na pódium lezou grindeři (Španělé) RAS, které vynechávám. Jdu si do stanu vyměnit nějaký věci (mokrý za suchý) a přicházím na NECROVILE. Super death metal z Rumunska. Na baskytaru tady valí blond dívčina v doktorském zeleném obleku. Včera jsem jí viděl, jak u nějaký kapely hostovala. Do varu mě dnes dostávají až MONDO GECKO z Izraele. Klucí valí svižnej hardcorepunk s prvkama thrashe. Super jízda. Leje jako z konve. Pod pódiem se to hemží pláštěnkama a deštníkama. Po nich nastupuje moje oblíbená kapela z Jižních Čech, konkrétně ze Sušice. MORTIFILIA- death metal. Maji venku myslím tři céda a to u španělskejch Mondongo Cannibale rec., kterou mimochodem provozuje bubeník z Haemorrage, a co vím, tak na podzim 2009 by jim měl vyjít samostatnej picture singl na vinylu na Magick disk musick (M.D.M.). S nimi přijíždí i provozovatel M.D.M. Berry, kecáme spolu, podaruji ho svým promem Radiolokátor a už to jede. Leje jak z konve a plno lidí to vzdává. Zůstávají jen ortodoxní fans. Kluci dávaj svůj set na plný kule. Excelentní Death metal jízda, inspirována švédskou školou. V zimě sem si je vychutnal jako předskokany thrash deutsche legendě Vendetta v Č.B. a bylo to bezva.
Jo, a ještě jim vyšly myslím dva vály na kompilaci Českejch death metalovejch (monster nation rec.) kapel, kde podle mě společně s Master (s Paulem Speckmannem) naprosto vládnou. Když dohrají, jdu si pro beer a kouknout se na distra. Déšť sílí a nabírá na intenzitě. Přicházím se schovat ke stánku Insane society, kde dešťová smršť nemilosrdně drtí stánek a láme nohy konstrukce. Pomáhám nosit věci, všichni pod tímto přístřeškem to balí. Nosí mokrý věci (trika, céda, desky atd.) do aut. Voda a bahno je všude. Přicházím o A Den OF ROBBERS. Mix grindu, sludge, hardcore a metalu z Belgie a o HEAVING EARTH - Technickej death metal, mimochodem u nich bubnuje Jirka Zajíc (Intervalle bizzare, Anhumado granujo, Supreme conception, Uprise a nabubnoval i poslední mini u grinderů Ingrowing – ten člověk jede jak stroj, haha.). Vracím se na Italy ULTIMO MONDO CANNIBALE. Na první pohled mě zaujal spoře oděný tlustý pán za mikrákem, co do toho zvracel o 106. Gore vládne. Polkovej rytmus se nese celým areálem. Zakončují coverem od klasiků Impetigo a to skladbou Boneyard. Pěkné. V zákulisí už chvíli pozoruju několik chlapíků v džískách s nejen thrash nášivkama, máničkama a s bandanama a říkám si, ty sou podežřelý. Na plac nastupuje kapela, na kterou sem byl velice zvědav. Jsou to RAMMING SPEED z Bostonu (“Mesečusets”). Četl sem na jejich konzík recenzi od Ivana (Damage done rec. + Flowers for Whores) a to, co tam napsal, mě velice navnadilo. Po několika sekundách jejich setu už sem věděl, co bude příštích 25 minut následovat. Totální masakr Thrash, Thrash, Thrash s hardcore feelingem. Jízda jako prase. Stylově bych řekl blízko Municipal waste. Mam pocit, že bubeníkovi se musí každou chvíli roztrhnout huba od toho, jak se směje a užívá si to a jede na plnej hřebík. Kytarysti mlátí hlavama jako šílený. Basák valí na Rickenbacker ještě v Bones brigade. I když stále leje jako prase, neodradí to partu šílenců pod pódiem. Paří se moc. Během chvilky je zpěvák mokrej od hlavy k patě. Tanečníci se kloužou po pódiu jako po skluzavce. Zkoušel sem si zpěváka vyfotit a vždycky mi utek ze snímku. Musel sem předvídat, kam asi poběží a tam namířit foťák. No pár pěknejch kousků sem nakonec ulovil. Neřízená střela. Mráz mi běhá po zádech. Seru na to, že mam v botách rybník a bláto až za ušima. Rozplývám se blahem nad heavymetalovejma sólama. V jeden okamžik sem se chtěl vrhnout střemhlav do divokýho davu dolů z pódia, ale nakonec sem si to naštěstí rozmyslel a zachránil sem si tak všechno, co jsem měl po kapsách, jako klíče, peníze, mobil, foťák atd. No ale nutkání bylo velký. Fakt to jelo jako svině. Rychta. Ne asi, ale určitě největší překvapení tohohle fesťáku pro mě. Musel sem si potom doběhnout přes jednu velkou kaluž bahna pro jejich trikot a zároveň sem si zakoupil jednu z posledních desek, co s sebou hoši na tour měli. Po tomhle vysilujícím setu dám piváka a jdu si vyměnit poslední ponožky a zbalit stan. Rozhodli sme se, že dneska už tady spát nebudem vzhledem k tomu, že celá osádka našeho vozu byla promočená, ale to asi všichni účastníci týhle mega grind párty. Odříkám si i legendární hardcore punk z Brazílie RATOS DE PORAO. Dobrá půlka všech dister už taky zmizela, namísto nich tu zbyl jen obří rybník Bahňák. Celý promočený se vracím mrknout na PIGSTY a jsem velmi příjemně potěšen. Super grindík. JIG AI a FLESHLESS taky vynechávám. Navečeřím se, posilňuji se kořalkou. Začínají hrát legendární MOB 47. Reunion po 20 leté pauze. Švédskej punkhardcore. Veteráni a průkopníci tohoto stylu. Co víc dodávat. Výborná změna po těch všech všech goregrindech. Déšť naštěstí malinko opadává. Pod pódiem je plno, paří se.Vynikající. Sem už dost unavenej. Sápu se do backstage a vychutnávám si mojí poslední kapelu, kterou sem musel vidět a slyšet. HAIL OF BULLETS. Tahle parta valí nekompromisní Death metal. Co byste taky čekali jiného od Martina van Drunena (ex-Pestilence, ex-Comecon, Asphyx atd…). Za bicíma sedí bubeník Gorefest a kytary obstarávají lidi z Thanatos a Asphyx. No, zabíjárna Death metal nejhrubšího kalibru. Pro mě nejlepší tečka po těchto třech masakrem nabitejma dnech. Martin V Drunen to prostě na tom podiu dokáže roztočit. Bicí přesný jak hodinky, zvuk libovej. Supr tečka, běžím k autu. U auta se setkáváme všichni naprosto nadšení z Hail of bulets. Zbaleno máme. Je asi něco po 11 hodině. Soukáme se promočený do fára a jedem směr Písek Jižní Čechy. Domů dorážím kolem půl jedné. Promočenej, špinavej od bahna, unavenej. Třídím si v hlavě obrázky a okamžiky z celýho festu a nadšenej plnej zážitků s pocitem, že život má smysl, upadám do zaslouženého spánku. Čurby díky!
Outro: Tak, že já můžu říct, že se to zase povedlo. Přiznávám se, že sem měl obavu ze změny areálu po nějakých 10-ti letech z Trutnova do Svojšic. Jak se říká zvyk je železná košile, ale nakonec byla tato změna celkem příjemná. Zvuk byl dobrej, řekl bych, že lepší, než na posledním ročníku OEF v Trutnově, teda hlavně hlasitější. Což si myslím, že je dost důležitý. Kapely naprosto v cajku co se týká hudby i přístupu k věci. Dobrý je že tu byli namíchaný různý hudební styly a můžeš si vychutnávat jak grind tak death nebo thrash a nebo gore blitky. Ta různorodost žánrů je dle mého dobrej tah na branku. Tak co dále - proti ochrance nemůžu říct jediný křivý slovo, i když sem zaslechl nějaký lidi remcat. Tomu se člověk neubrání, nikdy nemůžeš vyhovět všem a na 100%. Pravidla určuje pořadatel akce. Dále - oheň, který udolal naftový agregát byl taky zkrocen. Pivo točené alko i nealko teklo proudem. Vegan kuchyně v celém areálu byla bez chyby. Co se organizace týká, tak myslím, že všechno proběhlo hladce. A hlavně lidi - ti tvoří atmosféru fesťáku a jsou tím podstatným článkem dění, který se sem sjíždí z celý Evropy, rok co rok, si to tady dle mého opět kurva užili (Já sem teda na nic závažného,nebo pobuřujícího nenarazil a bavil se královsky). Snad jen to negativum, že jsem zaslechl o krádežích, který proběhli v kempu. To je ovšem problém, kterej se vyřešit fakt asi nedá. Leda chytit nějakýho toho zmrda při činu a pověsit ho na nejbližší strom pro výstrahu a pomazat ho dehtem a vyválet v peří nebo mu provézt něco horšího (fantazii nechám na Vás)? Co? A s počasím se člověk holt nedomluví a tak nezbývá ,než být příští rok zase o něco chytřejší a k ještě kvalitnější pláštěnce si přibalit gumovky a několikery ponožky navíc.
Tímto chci poděkovat všem,kdo se na tomhle,pro mě super festivalu podíleli a zároveň vzkázat všem hovadům:Pozor na to,protože až se hlavní pořadatel nasere,tak budete mít po ptákách.Nazdar.
Obscene Extreme Festival vládne.
Největší dík patří Čurbymu. DÍKY a ať se daří!
GRIND NOW , WORK LATER
ŽROUT, lahar@email.cz
[ Oficiální upoutávka ]
OBSCENE EXTREME 2011 na Vás zaútočí snad v nejsilnější sestavě ve své třináctileté historii. 69 zástupců těch nejextrémnějších stylů z 24 zemí 4 kontinetů uspokojí libido snad všech maniaků – od nejobscénnějších grinderů až po nejextrémnější punkáče. Mexický death/grindový kartel BRUJERIA, mistři švédského deathmetalu ENTOMBED, grindoví veteráni BRUTAL TRUTH a LOCK UP, finští drtiči ROTTEN SOUND, HC/crust legenda DROPDEAD, titáni prapůvodního deathmetalu BENEDICTION, americká goremetalová nákaza IMPALED, grindoví ušáci MAGRUDEGRIND, švédští crusteři SKITSYSTEM, návrat brutálních holanďanů LAST DAYS OF HUMANITY, punkoví gangsteři THE VARUKERS, řezníci z polského Bialystoku SQUASH BOWLES, wisconsinská deathová godzilla PUTRID PILE… To je jen malá ochutnávka aktuálního OEF nekrobiotického menu, které vám v kompletním podání vyrve střeva a rozfláká palice. Nejšílenější a nejpřátelštější fesťák pod sluncem otevírá svou okovanou náruč všem, kteří se chtějí obscénně a extrémně bavit od 6. do 9. července a pro ty nejotrlejší bude samozřejmě připravena i tradiční
After Party. Každoroční samozřejmostí je festivalové CD zdarma ke každé vstupence, jako náš velký dík za Vaši podporu! Sejdeme se na Bojišti v plné polní. OEF Crew
OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2011
7. – 9.7. 2011
Trutnov – Na Bojišti
BRUJERIA (Mex) + ENTOMBED (Swe) + BRUTAL TRUTH (Usa) + LOCK UP (Uk) + ROTTEN SOUND (Fin) + DROPDEAD (Usa) + BENEDICTION (Uk) + IMPALED (Usa) + MAGRUDERGRIND (Usa) + SKITSYSTEM (Swe) + THE ROTTED (Uk) + LAST DAYS OF HUMANITY (Ned) + LE SCRAWL (Deu) + PUTRID PILE (Usa) + SQUASH BOWELS (Pol) + VARUKERS (Uk) + DEBUSTROL (Cze) + GRIDE (Cze) + INTERMENT (Swe) + GRONIBARD (Fra) + INHUMATE (Fra) + PSYCHO (Usa) + INSTINCT OF SURVIVAL (Deu) + ENTRAILS (Swe) + RECTAL SMEGMA (Ned) + FEASTEM (Fin) + NAPALMED (Cze) + D.I.S. (Usa) + PANDEMIA (Cze) + MESRINE (Can) + VISIONS OF WAR (Bel) + MINCING FURY (Cze) + FLESHROT (Uk) + ZUBROWSKA (Fra) + DISLIKE (Hrv) + COLLISION (Ned) + REPROACH (Bel) + JACK (Hun) + VON BOOM (Swe) + ONANIZER (Cze) + GORE AND CARNAGE (Mex) + ASSESSOR (Cze) + ATTACK OF RAGE (Svk) + IDIOT CONVENTION (Bel) + ANOTHER WAY (Hun) + CHIENS (Fra) + RAZOR RAPE (Swe) + FATAL NUNCHAKU (Fra) + REPULSIONE (Ita) + UNKIND (Fin) + LAUTSTÜRMER (Swe) + GRUNT (Prt) + HAEMOPHAGUS (Ita) + KOMATOZ (Rus) + GUTSLIT (Ind) + THE AFTERNOON GENTLEMEN (Uk) + NOMINAL ABUSE (Srb) + ATOMÇK (Wal) + ENTHRALLMENT (Bgr) + HEADCRASH (Ned) + EXTREME SMOKE 57 (Svn) + MELANCHOLY PESSIMISM (Cze) + BRUTALLY DECEASED (Cze) + AGGRENATION (Swe) + WRATHCOBRA (Usa) + COMBAT NOISE (Cub) + ZEITGEIST (Ita) + ISACAARUM (Cze) + BUT (Cze)
http://www.obsceneextreme.cz
|
