|
[ Krátké intro ]
„Festivalová“ sezóna je v plném proudu. Obscene Extreme proběhl, Fluff festival je příští týden a koncem července je všemi „fast“ nadšenci zajisté očekávaný Play Fast Or Don´t Festival. Pouštím ven report z loňského ročníku 2010, z pera pana Šakala aka Alexandry Šakalové (Rabies, Noise Master). Možná znáte jeho neprůstřelný článek „Jak přežít s 1500,- měsíčně“, který vyšel v jednom z čísel How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zinu, zine Noise Master nebo cestopis po Jižní Americe. Stejně jako s reportem z Obscene 2010 článek vypouštím do sítě jedniček a nul. Účastníci loňského ročníku mohou zavzpomínat, ostatní se mohou nechat nalákat na ročník letošní.
Jak jsem již napsal, report sepsal p.Šakal (Rabies, Noise Master, cestovatel) – DÍKY - a původně byl napsaný pro How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zine. Neznamená to, že HCLKKYD? zine již nevyjde, jen je 5 minut po 12cté hodině a vypouštím pár článků, které postupně ztrácejí na svém kouzlu. Poděkování patří Play Fast Or Don´t CREW (za volný vstup pro reportéra pana Šakala) a Šakalovi za report. Většina fotografií je od nadšeného a vášnivého fotografa SYKYho 625 (Rabies) - samozřejmě díky! (S)
[ Report ]
HRADEC KRÁLOVÉ, letiště (festival park), Hangár č.187, 30. – 31. 9. 2010
ROXOR, FREDAG DEN 13:e, REPULSIONE, MEINHOF, SLAKTATTACK, FESTA DESPERATO, WAR ALL THE TIME, RAMMING SPEED, WARCOLLAPSE, ENCROACHED, LOVE POTION, SLAVEBREED, INSUICIETY | DISTURBANCE PROJECT, VIOLENT GORGE, KOMATOZ, JESUS CRÖST, ARCHAGATHUS, FY FAN, EVIDENCE SMRTI, SYLVESTER STALINE, FORCA MACABRA, BLOODY PHOENIX, UNCURBED, HIBERNATION, DEVIATED INSTINCT, CATHETER, COUNTERBLAST, HELLO BASTARDS, BAD LUCK RIDE ON WHEELS
Letošní rok byl pro návštěvníky extrémních festivalů časově a finančně náročný. Festivalovou sezónu rozpoutal Against the Stream v Nekoři, následován OEF v Trutnově, lokálním jihočeským festivalem Festa de la Pohoda ve Vodňanech, který běží souběžně s Flufffem a na závěr Play fast or don´t. Ten se uskutečnil jako minulý ročník v Hradci Králové, na letišti. Tenhle prostor je ideálním místem, jen ten hangár trápí zvukaře a nejen je.
My vyrážíme ve čtyřech, kolem 14 hodiny z Písku. Za volantem sedí Zebra, který se řídí heslem „Go fast or don´t“. Není rychlejšího řidiče. Na místo konání dorážíme bez úhony s mírným skluzem, ale s tím se počítalo. Mě docela zajímalo a zřejmě nejen mě, kolik lidí dorazí na Playfast, protože na OEF nebylo několik lidí kvůli tomu, aby mohli z důvodu nedostatku financí dorazit právě do Hradce, do hangáru č.187, kam se sjela smetánka grindcore a crustu.
Po příjezdu na bránu, která byla letos posunuta blíže k městu (důvod neznám) a po zaplacení vstupného dostáváme letáček s programem a mapkou areálu, která bohužel nebyla zrovna nejkvalitnější (čitelnost velice slabá), ale čert to vem. Projíždíme přes celý areál, kolem dister a na druhém konci areálu parkujeme, rozbalujeme stany, seznamujeme se s již připravenými Jihočechy a sousedy z Prahy, kteří jsou hned za námi. Narážíme hned na valašskou posádku v čele s Broňou Fastcoristou a povinně dávám dva druhy slivovice, ve dvou kolech. Jedna byla klasická Trnkovice, druhá myslím višňová. Mimochodem, obě výborný. Nachomejtá se k nám Zbyňa -273,15, kterému hned platím letenky na chystanou jihovýchodo-asijskou cestu, ale to se už odtrhávám, abych viděl pro mě první kapelu, jinak v pořadí už třetí. Propásl jsem Slováky ROXOR (naštěstí jsem je viděl v plné parádě na OEF) a švédskou pro mě neznámou kapelu s podivným názvem FREDAG DEN 13:e, kteří už ale mají na svém kontě dva sedmipalce a jedno LP. Prej jde o klasický scandicrust, což by dle poslechu na netu sedělo.
První kapelou je tedy pro mě REPULSIONE, italský fastcore thrashing s velice krkolomným provedením na dvě basy, bez kytary. Zpěvák jak kdyby z oka vypadl Alešu Brichtovi, a bicí byly naprosto přesný, skoro jako automat. Ovšem šroťák byl nazvučenej mnohem hlasitěji než cokoliv co vyluzovalo nějaký rachot, a zněl jak kdyby v pravidelném rytmu někdo mlátil zhruba půl hodiny ultra brutální rychlostí do nazvučeného kastrolu. Znělo to zvláštně, ale jízda REPULSION byla skvělá.
Narozdíl od předchozí kapely, je pro mě MEINHOF z Londýna neznámou kapelou, která mě mile překvapila. Trio, kde na basu hraje a zároveň zpívá drobná punkerka zahrálo skvěle našlápnutý, řádně nasraný anarcho punk crust a slušnej zvuk, tady není co vytknout.
Následující kapelu jsem taky neznal, SLAKTATTACK jsou ze Švédska a všem co maj rádi d-beat nakopali prdel. Kapela hraje na dvě kytary a přes jejich d-beatový songy se převaluje hrubej HC zvuk s docela odlišným vokálem než je u podobných kapel zvykem, jo je posazen právě do zmíněného HC. Nevím jestli se mi to jen zdálo, ale řekl bych, že hráli dost dlouho, zbytečně.... Ovšem i přesto byla jejich show skvělá.
První český zástupce na Playfastu, FESTA DESPERATO. No, nevím proč, ale kapela zvučila a zvučila.... Když se rozhodli, že jako OK, tak stačili zahrát pár songů a vypršel jim čas....., jelikož jsem měl už hlad, tak jsem po třetí písničce odešel k Matějovi pro pikador (hey, pikador je ten váš hotdog, hahaha), ovšem po návratu zjišťuji, že FESTA dohrála. Od Sykyho se dozvídám, to, co jsem napsal na začátku...., zvučení a z koncertu je 10 minutový set, škoda a trochu mě to nasralo (moje chyba, neměl jsem jít na jídlo). FESTA DESPERATO, když jí to teda sedne, drtí kosti hardcore punkem, s parádním vokálem.
WAR ALL THE TIME znám z jejich stejnojmenné (či bezejmenné) LP desky, která mě naprosto rozdrtila. Tahle partička anglánů už něco pomatuje, což je na nich poznat. Navíc nevypadaj jak punx, ale jako staří hardcoristi. WAR ALL THE TIME je kapela složená z lidí co působili ve spoustě zásadních U.K. kapelách jako BOXED IN, SAWN OFF a mnoha dalších. Na jejich muzice je to znát a nasazení, ta agresivita je jak z desky, tak ze živýho vystoupení maximální. Nadupaný vystoupení, který mě totálně odrovnalo a já hned vyřknul, nic je nepřekoná, skvělý pódiový vystoupení a skvělej rychlej hc/punk d-beat – luxus.
RAMMING SPEED jsem viděl na minulém ročníku OEF, kde jsem se s touhle bostonskou partičkou thrasherů seznámil. Jejich set byl výbornej a tak jsem netrpělivě čekal, až to dnešní vystoupení spustí. A rozjezd výbornej a tak to jelo až do konce. Nebyla na nich znát ani únava z dlouhého turné po Evropě, a dnešní večer byl asi šestý od konce a dokonce se nenechali zničit ani krádeží, kdy přišly snad o vše během zastávky v Itálii nebo kde. Goblin Charms (zpěvák) řádil na podiu jak smyslů zbavený, bavil se s lidma, řádil mezi nima a vyzíval je, aby se sápali na podium a naopak dohlížející Playfast crew upozorňoval, že nechce, aby lidi poštuchovali z podia dolu. Skvělá atmosféra, která mi připomněla pražské vystoupení dalších thrash partiček z USA, jako MUNICIPAL WASTE a WARBRINGER, ale narozdíl od těhle thrasherů hrají RAMMING SPEED víc do old D.R.I. stylu. Jsem prostě nadšen dnešním vystoupením.
Další švédský spolek dnešního dne..., tím je snad pro všechny známý WARCOLLAPSE, ale dnešní vystoupení mě nijak výrazně neoslovilo. Spokojenost ano, ale to je asi tak vše. Pro skalní fans nebo ty, co by měly poznat skutečný crust, je WARCOLLAPSE naprostou povinností.
ENCROACHED jsou jediní zástupci z Japonska, před dvěma lety to byly božští UNHOLY GRAVE. Četl jsem o ENCROACHED hlavně z Filipovo reportů v Hluboké orbě a někde mám snad jejich DVD záznam, z dob minulých. Jak je u japonských kapel zvykem, vše co dělají, je víceméně potrhlý a nejinak tomu bylo dnes. Ztřeštěný hardcore punk se zabijáckým noise soundem a totálně zběsilou pohybovkou, kdy basák furt kopal jak kdyby zkoušel aikido, zpěvák v bledě modrém, řádil i dole mezi lidma, ale nějak se jim fans nedokázalo rozproudit do stavu, jak asi chtěli. Pravda je taková, že ten zvuk byl moc noise, možná tady nejsem zvyklý na podobně zahranou muziku, kdoví. Vystoupení bylo skvělý, já bych ho ale zkrátil o deset minut.
LOVE POTION z Dánska nejsou pro mě neznámou kapelou a tak jsem byl připraven na peklo a toho se mi dostalo. Na kontě maj dvě sedmičky, jedno CD a dvě kazety. Kapela se s tím nesere, obdobně jako japončíci ENCROACHED (mimochodem spolu jedou částečně evropské turné), jen s tím rozdílem, že LOVE POTION je ultra rychlý hardcore punk s rockovým šmrncem ukradeným od MOTÖRHEAD, a dokonce snad zahráli na Playfastu song, kterej jak kdyby MOTÖRHEAD z oka vypadnul, ale to si myslím jen já... Ten vliv je tam ovšem jasnej... Zběsilost, možná pro spoustu lidí jsou LOVE POTION partička neumětelů, ale pro mě rozhodně ne.
SLAVEBREED je první kapela večera, kterou jsem chtěl předčasně odpískat, protože jsem byl přesvědčen a následně mi bylo i potvrzeno, že tihle Řekové hrají sice grindcore, ale techničtější, tak podivně do metalu zahraný. Ale vydržel jsem, počkal a poslechnul několik prvních skladeb a zůstal jsem s otevřenou hubou stát. SLAVEBREED sice hrají grindcore, hodně hozený do temného crustu, což vyznívá až death metalově a pravda, občas se tam objeví pár blbostí, ale jako celek je tohle slušná rubanice. Chytlavý pasáže, no překvapili vícero lidí, nejen mě.
INSUICIETY – už to jméno mě děsilo, odkazy lidí na sludge a podobně mě moc nepotěšily, ale čekám. V hangáru tma, kapela bude hrát bez světel? Jsem nadrženej...., vidím krásnou zpěvačku, s prvníma tónama se začala vlnit jak někde na diskotéce, tvrdej stoner hardcore rock. Zvuk jak od BLACK SABBATH po srážce s CANDLEMASS a WINTER. Nevím, možná to bylo tou zpěvačkou, která mě na první pohled okouzlila, možná to byl její skvělej hrubej vokál, ale jsem na vážkách.... Jo, poslouchám kurva fastcore, power violence, grindcore..., ale do piči, tohle mě rozsekalo na cimpr campr. Nic lepšího jsem snad ještě neslyšel. Lukáši, tohle je to co hledáš.... (http://www.myspace.com/insuiciety). Já to prostě musím napsat, říkal jsem to na místě, v hangáru, ale INSUICIETY mě natolik dostaly, že vyhrály první místo v dnešním Playfastovském top tenu..... Tahle partička snad pochází, jak bylo napsáno z Polska a Argentiny, ovšem momentálně se sídlem v Německu. Lidi byli ve stavu eufórie jako já a vyžadovali přídavek...., dostalo se nám ale odpovědi, že kapela má nového kytaristu a že by se už jen opakovaly, kua, nám to nevadí, klidně to zahrajte znova.... ach jo....
Na úplný závěr měl být DJ Payya, ale z nějakého pro mě neznámého důvodu nic nebylo... Oddávám se teda pivům, který jsem za celý den střídal jak na běžícím pásu a musím uznat, všechny ty speciály byly výborný, hlavně to první, bohužel jsem si nepoznamenal co zrovna piju a tak jen vím, že od Zebry jsem ochutnal speciál Play fast or don´t pivo (světlé pšeničné pivo Weizenbier 12°) vařené podle původní Bavorské receptury a to chutnalo jak víno smíchaný s něčím hodně divným... Koupil jsem si aspoň samolepku. Stále mě lákala diskotéka, kterou jsem nakonec našel vedle dřevěného altánku (minulej rok byl závěr diskotéky právě v tom altánku). Lidí tam bylo poskromnu, tak 40, o to víc se tancovalo a hity se linuly z repráků o sto šest... Zatrsal jsem si jen chvilku a pak šel spát. Nechyběl Sagvan Tofi a hitovka „Nas nedogonia“ od Tatoo. Jupí.... V sedm ráno, když jsem se vzbudil na piss, z repráků řinčel všemi oblíbený Michal David. Co ale bylo mnohem divnější, že kolem 5 hodiny ranní lezu do stanu a ten je prázdný. Tohle se ještě nikdy nestalo. Syky přichází asi po sedmej ráno. Dělám si z něj prdel, že byl celou dobu na diskotéce (kdo zná Sykyho, tak ví, že ji z celého srdce nenávidí a nechápe...), ale abych to uvedl na pravou míru, Syky se vrátil z kina, které jako alternativa běželo snad po celý den v jednom malém stanu. Já tam nahlédnul dvakrát, ale muzika je přednější, kámoši ještě víc než něco, čemu stejně moc nerozumím.... Na tohle se můžu dívat v klidu doma, když na to dojde. Nemám ani přehled o tom, jaká byla návštěvnost, ale párkrát jsem tam viděl dokonce stát frontu. Takže snad úspěch.
Sobotní obloha kolem deváté ráno byla jak vymetená, což vždycky dodá o pořádný kus energie navíc. Sluníčko pere od satanova rána a Syky kupodivu nevylejzá ze stanu..... Dnes se začíná hrát ve 12:45 a tak je mraky času. Ze začátku to vypadalo na velkou nudu, ale posléze jsem děkoval organizátorům za tento pro někoho pozdní start dnešního peletonu. Klídek na snídani, oběd, prošmejdění dister, pokecání s kámošema a je to tak akorát na první kapelu, kterou byly španělští grindcoristi DISTURBANCE PROJECT, který vzešly z další grindcore mlátičky DENAK před několika dlouhými roky. DISTURBANCE PROJECT jsou někde mezi brazilským grindcorem SUBCUT a českými NEEDFUL THINGS. Bohužel zvuk nebyl nejlepší a jejich totální hlukový grindcore námrd, kterej jede na plný koule od začátku do konce na tom tratil, protože konkrétně u podobných extrémních výplachů, těžce podlazených je sebemenší zvukové vychýlení dost znát na výsledném provedení. Nasazení bylo trochu volnější než při pondělním vystoupení v Písku, kdy to tam rozsekali na kostičky. Grindcore navždy!!!
VIOLENT GORGE je projekt lidí z ARCHAGATHUS, takže Kanada a grindcore. Narozdíl od ARCHAGATHUS je celej ten bordel od VIOLENT GORGE více úchylnější, více noisecore a navíc tak trochu do power violence. Pódiová show byla jak vystřižená z blázince. Kytarista Joe je totální magor, jeho smrt by byla kdyby ho někdo přivázal ke kůlu, aby se nemohl hejbat. Co ten vyváděl na vyvýšených prknech (rozuměj pódiu) se jen tak nevidí.... Bohužel opět doplatili na zvuk. Ale pro VIOLENT GORGE to bylo v pohodě, kdyby ta kytara byla mnohem víc vytažená, takhle to prostě bylo jen poloviční i přes veškerý nasazení, co do toho týpci dali. Tahle partička je fakt skvělá a vůbec bych se nedivil, kdybych měl pravdu, že tam padnul song od AG.
Po zběsilém grindcore běsnění jdou na věc ruští KOMATOZ, kteří byly vychváleni až do nebes, když jeli šňůru včetně zastávek v ČR, jedna z nich byla i v Písku. No, zvuk byl výbornej, našláplej jak sviňa, thrashová kytara, ale jako celek neposlouchatelný. Po koncertě jsem mluvil s těma lidma co mi to vychvalovali a shodli jsme se, že tohle teda ne, že to je úplně jinej KOMATOZ. Fakt, tohle mě teda nebavilo ani náhodou, strašná thrashing crust hardcore nuda.
Na následující duo z Holandska se těším, JESUS CRÖST. V roce 2007 jsme s nimi hráli v Lipsku, kde předvedli totální ulítlej fastcore bordel, do kterého ještě efektoval (myslím že bubeník) vokály. Dnes, to rozjeli bez efektu na zpěv, i když při zkoušce se o to zpěvák a kytarista v jedné osobě pokoušel. Ihned po první minutě se mi prolamují kolena, nechápu, čumím na ten geniální zvuk a excelentně zahraný fastcore v duchu YACÖPSAE. Zůstávám v úžasu do konce jejich vystoupení. Neuvěřitelná rychlost, přesnost stopek, náhlých rozjezdů, pár pomalých pasáží a tím pádem částečně do p/v stylu. Neuvěřitelná energie, kytarista má nalazeno tak někde mezi kytarou a basou, což dělá kurevsky dobrej zvuk a basa je tu zcela zbytečná. Bubeník je blázen a při jednom songu se zvedne (on se zvedal častokrát) a oběhne bicí, přičemž stále bubnoval!!! Může být dnes lepší kapely? Chtěl bych jen upozornit, že ne všechny nahrávky JESUS CRÖST jsou v pohodě, hlavně jedna jejich vinylová nahrávka je z půlky naprosto otřesná!
Přichází známý ksichti z Kanady, ARCHAGATHUS a to je odpověď na AGATHOCLES. Kytarista Joe opět zvěří, místo pásku u kalhot má kolem sebe omotanou šňůru ke kytaře, lítá po pódiu ještě člověk nebo šílenec? Skvěle zahranej grindcore, mincecore v duchu AG, hudebně, vokálově bezpochyb... Odkaz na starý AG je jasný, hrajou i pár songů, který jsou evidentně od AG, možná trochu poupravený, ale jeden vál byl na sto pro AG. Zběsilost nezná konce, jen opět škoda toho zvuku, hlavně ta kytara měla bejt kurva mnohem více vytažená, takhle se ztrácela ta síla v těch kytarových nájezdech, škoda převeliká. Jinak ARCHAGATHUS chtěj konkurovat AG nebo i takovým UNHOLY GRAVE v počtu vydaných nahrávek....
Po Kanaďanech jsou připraveni FY FAN, a o téhle kapele vědělo málo lidí, včetně mě. Název divnej, no ale počkáme si s čím na nás vyrukujou. Z Playfast webu jsme věděli jen to, že kapela odjela japonské a americké turné a že je to prej skvělý hardcore punk. Jo, tak to asi zas takový nováčci nebudou... a na svém kontě maj pár vydaných věcí. Jakmile to rozjeli, uchcával si snad každej. Totální odkaz na starou švédskou školu hardcore punku, jak se tomu kdysi říkalo mängel, ono to fakt tak zní, částečnej kolovrátek d-beatu s rychlými raw hardcore kořeny a punkovým nábojem. Tahle partička oslovila všechny přítomný, vynikající vystoupení.
EVIDENCE SMRTI je u nás jasným důkazem, že skloubit zcela odlišný Márův zpěv (vypadnuvší spíše z thrash, death metalu ranných československých let) s crustem podlazeným do hloubky dosahující death metalového kultu a bicími tepajícími jak crustový kolovrátek, zní ve skutečnosti kurevsky silně a agresivně, ačkoliv z počátku prapodivně. Bohužel jejich vystoupení nejen mě moc nepřekvapilo a těžko se dohadovat proč. Z nahrávek je to zabijárna. Tady to nevyšlo na 100%. Na cover od NAUSEA byla k mikrofonu pozvaná Jaana.
Z Francie konečně přichází SYLVESTER STALINE, odpověď na HELLNATION míchlej
BLOOD I BLEED. Ultra rychlý fastcore se skvělým zvukem sklouzávajíc do p/v a
maximálním nasazením. Nemám slov k jejich vystoupení, prostě rychle a ještě
rychleji, super. Finská FORCA MACABRA je na hardcore scéně pojmem a nejinak tomu bude v metalovej scéně, protože tahle partička pardálů drtí thrash se silným vlivem hardcore, ovšem mě se zdá, že F.M. je víc a víc metal. Trička WHITESNAKE či RAINBOW to jen potvrzují. V hangáru nebyl ideální zvuk, před hangárem skvělej. Bohužel mě to stále nesedělo, první skladby byly takový divný, nemastný neslaný, pomalý. To se od půlky setu změnilo a rozjela se pekelná thrash, někdy až moc heavy metalová smršť, kdy na jeden vál byla pozvaná nějaká Brazilka, která tomu dala další grády. Takže nakonec skvělý vystoupení.
BLOODY PHOENIX byla snad jedna z nejsledovanějších kapel na Playfastu, aspoň mi to tak připadalo, že se na tuhle partičku ostřílených grindcoristů z USA chystal snad každej. Zpěvák vystoupil v tričku EVIDENCE SMRTI a rozpoutalo se opravdové grindcore peklo vycházející ze staré tvorby NAPALM DEATH, s kapánek jiným zvukem. Rychlý sypačky, skvělej nakřáplej vokál, kytara měla sílu jak svině a basa to jen doplňovala, tak jak to má bejt. Parádní koncert!!!
Ovšem následující švédský UNCURBED, co zřejmě vstal z mrtvých nedopadl dobře. Slyšel snad někdo ten klasický UNCURBED? Tohle není jen změna zpěváka, tohle je celý hozený do hajzlu, sorry, už to nikdy nechci slyšet.
Následující kapela z Řecka, HIBERNATION, byla vždy srovnávána s AMEBIX. Já jsem jeden z mála, kterej tuhle kapelu nemusí. HIBERNATION maj za bicími Giannu, ženskou, která na řeckou krev teda vůbec nevypadá, ale skvěle bubnuje, řeže do toho vší silou a ještě do toho zpívá!!! Tahle partička z Atén drtí slušnej crust co není jen nějaká kopírka nudící po pár minutách. HIBERNATION mě mile překvapil, fakt dobrej band! A ano, je to temnější, pomalejší odnož crustu, ale ne vždy.
DEVIATED INSTINCT vzdávám po prvním válu, na živo mě tahle partička hrající stenchore, což je pomalejší crust s prazvláštním vlivem metalu či jak to popsat nebere, a ačkoliv kapela pochází ze spojeného království a fungující už od ´84 roku, nic to na mém rozhodnutí, odejít z jejich vystoupení nezmění. Doma v klidu, na pořádném apci si jejich crust metal hozenej do starého CELTIC FROST rád poslechnu.
Spousta lidí už netrpělivě čeká na další americkou grindcore mlátičku. CATHETER jak jsem mohl slyšet např. na Against the Stream festu překvapil nejen mě. Ti, co čekali totální nakládačku asi nechápali. CATHETER totiž hrajou částečně pomalý songy a díky zvuku Jeffeho kytary (tak trochu do BLACK SABBATH), navíc kurevsky podlazený, zní všechno jak těžkotonážní power violence s obrovským vlivem grindcore. Valivý, hutný válec s nezvyklým vokálem. Ovšem po 7 minutách se ztrhne zběsilý grindcore útok se závěrečným coverem od BEASTIE BOYS, což rozmrdalo celej hangár č. 187 na drobný betonový úlomky. CATHETER už neměly čas, protože by jinak musely přidávat ještě hodně dlouho.
Následující švédský COUNTERBLAST (něco jako NEUROSIS), mezinárodní, tou dobou londýnské HELLO BASTARDS (slabší DROPDEAD, více do crustu) a německý sludge metal BAD LUCK RIDE ON WHEELS jsem neviděl, protože to jsme už byli na cestě domu, kterou pan Zebra opět vyhnal do maxima podle hesla festivalu a tak tachometr ukazoval od 120 do 165km za hodinu. Za neuvěřitelný 3 hodiny i s přestávkami a blouděním po Praze jsme byli doma, to znamená chvilku po dohrátí BAD LUCK RIDE ON WHEELS.
Hodnotit Playfast or don´t 2010 je jednoduchý. Kapely byly skvělý. Zvuk oproti minulému ročníku stokrát lepší, ačkoliv stále je co zlepšovat. U některých kapel byl parádní, u některých na pováženou. Výběr piv velkej a až na speciální Playfastovské pivo velice pitný. Výběr jídla skvělej. Ceny piva a jídla velice dobrý. Pivo teda trochu dražší, ale oproti OEF jsem si mohl pít co jsem chtěl. A to pak i cena za pivo, která byla sice stejná s OEF není tak svazující. Stánky s jídlem tu měla Kunvaldská alternativa, v okleštěné verzi oproti OEF, což ale vůbec nevadilo. Partička kolem SHEEVA YOGA, kteří nabízeli nejen veganský halušky. Dále tu měl stánek Valášek s falafely, kluci ze SAY WHY? se taky nenechali zahanbit a v tom dřevěném altánku bylo taky jídlo. V sobotu, hned po ránu jak vysvitlo sluníčko se v areálu objevila záchranka přeupravená na pojízdnou zmrzlinu, kterou si dávalo taky dost lidí. Stánky s pivem byly dva a docela zvládaly točit, bez větších front. Schválně jsem zevrubně počítal stánky s distributory a dospěl jsem k závěru, že jich bylo stejně jako na OEF. Rozhodně překvapilo pár výprodejů a hlavně ten big výprodej od Power it up, kde vycházely stovky 7ep na nějakých 13kč!!!!! LP desky na cca 100kč. Překvapila mě čistota toi toiek – jestli to bylo tím obrovským množstvím, bylo jich snad stejně jako na OEF, tak OK. Musely tu zbejt z předchozí akce, jinak si nedovedu vysvětlit, jak by to organizátoři poplatily. Bylo jich fakt hodně. Oproti minulému roku jsme našly i klasický koryta s vodou, což je fakt velký plus. Pokud bych mohl poprosit do budoucna, snad jen ještě trochu vylepšit zvuk, ale jak prohlásil Karel / ONANIZER něco v duchu „vole, tenhle zvuk je pro ten náš bordel nejlepší“, tak asi ani prosit nechci, haha. A určitě jsem pro ještě větší výběr piv. Pár lidí říkalo, že letos není moc návštěvníků. Mě to připadalo skoro stejně jako minulý ročník. O tomhle rozhodovaly peníze a hlavně blízké datumy převážně OEF v Trutnově. To bylo znát i při nakupování desek.
Závěrem chci poděkovat všem co se podíleli na organizování tohoto festivalu a jen doufám, že se uskuteční další ročník a že si bude stále držet jakýs takýs odstup od stále vychcanějšího OEF.
Alessandra Šakalová: rabies-noise@volny.cz
Více informací: http://playfast.czechcore.cz/.
[ Fotogalerie ]
http://525foto.rajce.idnes.cz/PLAY_FAST_OR_DON_T_FESTIVAL_2010_30-31.7.2010_Hradec_Kralove-letiste-hangar_c._187._Foto_Syky_Rabies/
|
