Rozhovor s Honzou, bubeníkem CIRGUZ

13.01.2014 23:55 Samuel

Věci se většinou dějí náhodně … v hardcore / punku se setkáváme hlavně přes muziku a desky … Stejně tak jsem se seznámil s chlapíkem, který se jmenuje Honza. Po nějakém čase mi poslal EP kapely CIRGUZ, kde bubnuje a kterým aktuálně vyšlo EP na Pirates Press Records. Slovo dalo slovo a s Honzou jsem udělal rozhovor, který proběhl emailem na přelomu prosince 2013 / ledna 2014. Ptal se Samuel, odpovídal Honza.

Ahoj Honzo, jsem rád, že máš chuť pustit se do rozhovoru. Představíš se na začátek? Jaký jsou tvoje aktivity v rámci hardcore/punku?
Ahoj Honzo, předem bych chtěl poděkovat za prostor k tomuhle rozhovoru. Snad to někdo dočte do konce, hehe. Na začátek... Už pár let bubnuju v mělnický punk kapele Cirguz, což je zároveň moje asi největší aktivita v hc/punku. Dál navštěvuju různý koncerty, koupím si zin, desku, s kamarádama děláme koncerty v našem rodným městě, zkrátka snažím se sledovat tuhle nezávislou kulturu, která mě v životě nejvíc naplňuje, dává mi sílu a smysl (Hanba). Ale tak to máme asi všichni, ne? Ještě občas napíšu nějakou tu recenzi, buď na net nebo do tištěnýho zinu (aktuálně Kazimír).

Jasně, zmíněné nadšení zcela určitě spojuje .). Jak jsi se k punk / hardcore dostal?
Do tý totální spirály, ze který už neni cesty ven jsem se dostal ještě na základní škole, kde nás absolutně pohltilo album „Online“ od Jaksi Taksi, který tenkrát vyšlo. Tam se to zlomilo. Někoho to pak následně pustilo a někdo začal vyhledávat další a další kapely a určitý věci s nima spojený. Už prostě nebyla možnost úniku. A tak to trvá bez přestávky těch jedenáct, dvanáct let. Logickým vyústěním bylo, že jsme se na Mělníku začali potkávat na koncertech s dalšíma lidma ve stejný věkový skupině a vytvořila se z toho celkem dost těsná skupinka lidí, který prostě spolu dělají muziku a koncerty. Zakládaly se první kapely a pak to nějak postupovalo tím standartním způsobem, kdy jsou ještě všichni zapálený a aktivní.

Jak se daří hardcore / punku v Mělníku? Co by jsi o něm pověděl?
Částečně jsem vlastně odpověděl v předešlé otázce. Někdy se daří hůře, někdy lépe ale v zásadě potkáváš na koncertech stejný lidi. Občas někdo přijde a zase zmizí nebo vytrvá. Mělník je malé město a návštěvnost koncertů bývá konstantní, padesát osmdesát sto lidí, ale o to větší divočina to někdy je. Pár let zpátky to bylo poměrně špatný, ale teď vzniklo pár novějších a mladších kapel, což je pozitivní. Jsem rád, že punk rock pořád někoho zajímá. Tady bych asi zmínil The Oxx a naopak z opačnýho věkovýho spektra Dead Letters, jako jedni z pohrobků Anyway.

Jo, jo, taky si pamatuju na JAKSITAKSI „Online“. Myslím, že se jim ten českej melodickej punk celkem dařil. Nedávno jsem před volbama viděl jejich video klip, ve kterém tuším vyzívali, aby lidi šli volit? Jak ty se díváš na propojení politiky s hardcore punkem? Mně třeba podobné agitace přijdou zcestný a trapný! Když politický přístup, tak proti politikům! Tvůj názor?
Rozhodně souhlasím! Spojovat jakoukoliv "punkovou" nebo obecně rockovou kapelu s politickou stranou (jakoukoliv) nebo s výzvou hodit lístek do urny je něco, co nedokážu úplně pochopit. I když... (rád si občas poslechnu třeba RATM nebo Manliftingbanner...). A zrovna JT hráli před lety na mítinku ČSSD, pokud se nemýlím. Když si to vezmu v kontextu jejich dřívějších textů. Všichni můžeme mít nejrůznější názory na politiku jako takovou a můžeme chodit volit (nebo nevolit) koho chceme, ale... Je to smutný - politici lžou a kradou. Druhá věc je jak se postavit např. ke komunálním volbám. Některý lidi znáš i třeba osobně a rád bys je i volil, protože jim věříš, ale nástroje naší "demokracie" nejsou takový, jak bych si představoval. Takže asi zase ne.

Když jsme u JAKSITAKSI, tak jim jedno nebo víc alb vyšlo na nějakém „major labelu“. Může podle Tebe punková kapela zůstat punková i na velkém labelu?
Já si myslím, že může (např. Bad Religion u Atlantic). Ale otázka je, jestli vůbec mají „major“ labely smysl v době, kdy si každej může nahrát a vydat nahrávku sám?! A je Epitaph „major“ nebo ještě nezávislý vydavatelství? A navíc, nejlepší kapely jsou stejně ve fázi D.I.Y nebo na malých labelech. Mám rád Ny Våg, Hjernespind, Kick N´ Punch, La Vida Es Un Mus, Hardware, No Way, pochopitelně Pirates!!! :) Plus ty český a nechci, aby to znělo, že lezu někomu někam, ale Dog Lovers, Dog Bless You, Coffee Breath (speciálně u těchto třech je hodně fajn vidět jakým způsobem to dělají), Pure Heart nebo PHR. Ještě existuje poměrně dost dalších, což je dobře.

Je fajn, jak píšeš o vašem městě. Jsou tam i nějaké mladé nebo hodně mladé kapely? Komunikujete s postaršími punkovými pardály?
Jasně, vznikají i hodně mladý kapely. Někdy je vidět, že se teprve trošku hledají, ale pak si vždycky vzpomenu na to, když nám bylo o deset míň. Každopádně na dvacet tisíc obyvatel „Mělník City“ připadá pět šest punk kapel, což je dobrý. Nejstarším pankáčům je kolem čtyřiceti - s těma se vídáme na našich nebo na koncertech Dead Letters. Ty mladší jsou naši kamarádi, které vídáme každej tejden. Snad to nevyzní moc pateticky, ale na malé město je to tady dobrý a máme to tady rádi!

Kolik Ti je vlastně let?
Jsem ročník, kdy Bad Religion vydali „Suffer“.

Patří k Tvému punk (hardcore) vegetariánství?
Ano, k mému punku patří vegetariánství. Není to dlouho, cca 2,5 roku. Z kapely jsem sice jedinej, ale každej má svojí cestu a je na něm, jak se k čemu postaví. Taky máme v kapele polovnika, takže jsme 100% politicky nekorektní, haha. Možná, že teď 3/4 lidí co to na czechcore dočetli až sem, přestanou číst. Ale vězte, že i přesto jsme hodný kluci! No ale hádej, jak jsem se k tomu dostal?

No to tedy nevím … povídej! /viz. Polovník/
Hardcore. Začal jsem poslouchat Kritickou situaci, Balaclavu, pak Spes Erepta a nejrůznější zahraniční kapely, který o tom mluvili, viděl Earthlings no a postupně to začal vynechávat. S Dědkem, naším kytaristou občas vedeme liché debaty.

Otázky k Cirguz … Jak jste se dali dohromady? Jste všichni muzikanti nebo jste se učili až v kapele?
Na kytaru uměl do tý doby jenom náš zpěvák a kytarista Květák. Jinak jsme všichni totální samouci. Zajímavý je, že hrajeme už léta a pořád to neumíme! Dali jsme se dohromady skrze ty první lokální kapely a to tak, že jsme se kolem patnáctýho roku života poznali na těch koncertech, co jsem psal výš a pak už hráli pořád koncerty dohromady, protože v té době je na Mělníku nikdo nedělal. Dodneska si o tom vyprávíme. I s úsměvem. To prvotní nadšení úplně všech, to byla paráda! Pak jsme rozpustili ty naše první pokusy, protože jsme si s klukama (Květák-kytara, Píps-basa) hodně sedli a řekli si, že tu muziku zkusíme posunout dál a hrát trochu jinak. A od roku 2006 jsou v čtyřčlenné kapele pořád tři zakládající členové.

Nedávno jste si vydali první vinylovou nahrávku, což je dle mého názoru, naprosto super. Proč jste se k tomu kroku rozhodli až loni?
Tenhle nápad máme ve svojí hlavě už dlouho, tak od roku 2008. Ale jako studenti jsme neměli tolik prostředků a neznali nikoho, kdo by nám pomohl. Takže jsme si našetřili peníze, dohodli se, že si to vydáme sami a napsali do Loděnic. První 7" jsme nahrávali na podzim 2011 a na přelomu roku byl singl na světě. Náklad byl asi 120ks, černý vinyl, černobílý obal, co jsme si vytiskli sami, bílý středový label a dvě CD-R mapující naší dosavadní tvorbu k tomu. Pokud se podaří, tak bychom chtěli i nadále jít cestou vinylů. Sami je poměrně dlouho sbíráme a máme rádi.

Proč se jmenujete Cirguz? Kde je Vaše místo a co od Vás lze očekávat?
V té době jsme hodně sjížděli ´77 klasiky, power-pop, proto-punk a podobně a celkově to bylo trošku víc fun a víc nevážnější než dneska. Už nevím, kdo to přesně vymyslel, ale shodli jsme se na tom. Dneska už mi to nepřijde tak dobrej nápad jako tenkrát, ale co. Naše místo je pořád na stejném místě. Malý kluby, malý hospody, nejlíp bez podia, kde se pár lidí tlačí na mikrofony a zpívá do nich. Můžou od nás očekávat, že do toho dáme všechno, budeme zpocený, místy bude týct i krev (mám volšový ruce) a taky že to někdy dokážeme pořádně zvrzat!

V některých Vašich textech se vracíte do dob totality? Pamatujete si to na vlastní kůži nebo Vás to jen zajímá jako téma?
Nepamatujeme. V době, kdy se to tady lámalo nám bylo od jedno roku, do čtyř let ale tohle téma nás zajímá. Troufnu si říct, že o tom víme dost a pořád se učíme. Celkově nás zajímá historie, která jde s politikou ruku v ruce. A není to jen o totalitě komunistický, ale o všech totalitách (např. píseň Hold Katalánsku).

Jeden Váš text se jmenuje „EMO“. Opravdu tak nenávidíte „EMO“?
Ta písnička je turbo stará a hlavně je zaměřená na takovou tu vlnu, co snad už odezněla. Víš co myslím, že? Kluci emo moc nejedou, mě to tak tři roky zpátky začalo zajímat. Mám rád 90´s francouzský emo a takový ty klasiky který k tomu trošku přiřazuju: Embrace, Dag Nasty, Rites of Spring, Jawbreaker, Samiam. Dalo by se říct, že jsem to teď začal zase víc poslouchat. Tu písničku už dlouho nehrajeme, ale ještě jednou - primárně hlavně byla na ty "emo kids" z Brava, a podobnejch blbostí. Kdysi jsme to i "vysvětlovali" na BZ. Asi tak.

Aktuálně máte venku singl na Pirates Press. Co by jsi o něm pověděl? Jak se Vám to povedlo?
Povedlo se nám to tak, že Píps loni v létě na Mělníku udělal koncert Downtown Struts, který navštívili i pánové z labelu. Pak vyjel i do San Francisca na jakousi stáž a tak se to trochu upeklo. Nedávno jsme hráli na domácí štaci, v malé hospodě "V Podloubí", a kluci z PPR se přijeli podívat. Ze San Francisca je to na Mělník kousek, když to vezmeš přes Beroun. A ještě k tomu je tady hospoda "U Piráta". Nicméně když se teď podíváme do katalogu PPR, tak nám to možná ani nedochází, co se vlastně stalo. Na to jaký jsme „jelimani“. Každopádně je to sen.

Má podle Tebe hardcore/punk v roce 2013/14 ještě nějaký jiný rozměr než „hudební sukultura“?
Doufám, že jo! Pořád je tam ta "nebezpečnost", společenský přesah, vegetariánství/veganství, aktivita, protest, kreativita, nápady, aktivity s hc/punkem úzce spojený jako FNB apod. Pořád se pořádají např. benefiční koncerty, což je super a mám radost, když můžeme s klukama nějaký benefice podpořit. Ještě pořád má tahle subkultura co říct. Nevím, jestli hudebně, ale myšlenkama, a činama, určitě. Alespoň možná je to jenom můj ideál a stav věci chci tak vidět. Ale je pravda, že kolikrát se musím smát, a při pohledu na některý "kids" se neubráním pocitu, že mají pocit vlastní nadřazenosti nad ostatníma. Ta občasná elitářská kasta "jsem hardcorista", je směšná sama o sobě, a triko s nápisem GO VEGAN z nikoho lepším, lidštějším člověkem automaticky neudělá. Takže vlastně možná z části je obraz hc/punku takový, jako je naše společnost sama. A možná by stačilo, kdybychom zahodili vlastní ega a přiznali si, že vlastně nejsme zase takový tvrďáci.

Co pro Tebe vlastně znamená označené „hardcore/punk“?
Vlastně všechno to, co jsem popsal v předchozí otázce. Je to takovej určitej druh vymezení se od "normální společnosti", což zároveň nevylučuje, že do ní každej pořád patříme, ať chceme nebo ne. A taky je to hudba, s obsahem i formou, kterou miluju (já vím, zní to hodně „hipísácky“).

Jak vnímáš dnešní dobu obecně?
Subjektivně podle nálady. Když mě něco potěší, tak to nevidím zase tak bledě a když mě něco zklame tak si říkám, že jsme v prdeli. Ale obecně asi spíš negativně. Všechno se zrychluje, nároky na výkonost a produktivitu rostou. Použiješ, zahodíš. Doba je surová. "Nikdo pro nikoho nemá dobrý slovo, všichni jen kradou a rabujou, ve vzduchu čpí síra a olovo". To ale neznamená, že to vzdáme.

Vím, že píšeš recenze. Kde je publikuješ a proč to děláš?
Už pár let na musiczone.cz, což je web, který se už taky nějakou dobu snaží věnovat spíš okrajovým, menšinovým žánrům. Začal jsem psát, protože jsem si myslel, že to umím, což byl solidní omyl. Ale pořád mám potřebu někde ventilovat svoje grafomanský sklony. Taky jsem se na to chtěl už vykašlat, ale pak to na mě zase sedne a je to zpátky. Občas někdo napíše, že se mu nějaká recenze líbila, a že se i pobavil, čehož si cením nejvíc. Ale obecně jsou to jenom takový chytrý kecy o deskách, který mě zajímají. Většinou píšu o albech, který se mi líbí a o kapelách, kterých jsem fanouškem, takže o objektivitě nemůže bejt řeč. Baví mě to.

Dostáváš proma nebo si nahrávky kupuješ?
Občas dostávám proma, buď přímo od kapely nebo zpravidla od Papagájova Hlasatele a Dog Bless You. Za to jim děkuju a vážím si toho. Jinak si desky kupuju, rád podpořím kapelu nebo label.

Má cenu ještě psát o deskách, když je vše „online“?
Určitě to znáš, je to takovej náš punkovej svět. Punk, label, kapela, vinyl, kazety. Naše obsese, možná i závislost? Děláme to, protože nás to baví a zajímá. Jsou lidi, co si to rádi přečtou a já taky hodně rád čtu recenze na nejrůznějších serverech nebo fanzinech. Pak porovnávám, jestli tu nahrávku vidím stejně a to mě taky baví. Recenze a živý diskuse o deskách jsou výborný a tak to bude pořád, to nikdo a nic nezničí.

Kolik z Tvých kámošů si, místo stahování z netu, kupuje klasické desky?
Hodně lidí co znám si kupuje desky. Někdo víc, někdo míň. Pochopitelně se nedá pořídit všechno, desek vychází hodně a nahrávek co nás zajímají je spousty. Takže taky stahujeme, vybíráme, a když se nám to líbí, koupíme si desku, protože to je - no něco. Probíráš se bookletem, koukáš na ten velkej formát obalu, posloucháš, čteš si. Dobrý na tom taky jsou ty různý přílohy, vzkazy, dopisy když si to posíláte navzájem. Nedávno jsme si o tom psali s Vitaminem, jak je super, když sáhneš po desce a najdeš tam vzkaz. Volný šíření muziky je super věc, ale když někdo investuje tu energii a prostředky do vinylu, hned to dostává jiný rozměr. Dobrý je taky se někde sejít, něco si pustit a kecat o tom společně. Ale to už jsem se moc zasnil. Bylo by to nadlouho. A to ještě nejsme takový šílenci.

Jak probíhají koncerty na Mělníku? Jaké kapely jste již dělali?
Ze zahraničních Downtown Struts ve spolupráci s Pirátama, pak Burning Streets ve spolupráci s Tchichimanem. Zajímavý Heretix ze Slovenska, který jsou teďka asi v hibernaci a naposledy Shadow of Television, což jsou mladý divočáci taktéž od sousedů a neméně zajímavý. Obě kapely hrajou takovej temnější rock, to „bratia“ uměj dobře. Jinak si pamatuju, jakou jsme v teenage letech měli radost, když jsme pozvali The Hysterics. V létě tady opět hráli Remember The Heroes, což jsou jejich nepřímí následovníci a je to jedna z nejlepších klasických punk kapel v Čechách. Je radost se na ně dívat, můžeme doporučit. Jinak koncerty na Mělníku probíhají v přátelský, dá se říct hodně rodinný atmosféře, což vždycky nebejvalo. Teď je fajn vidět, že lidi přijdou na koncert, mindráky a problémy nechaj před klubem a jdou si užít koncert a popovídat si se známejma a kamarádama. To je taky potřeba, sraček venku je dost. Jak jsem řikal, návštěvnost bývá konstantní a za poslední roky se vytvořila skupina lidí, který si mají mezi sebou co říct. Jo, loni tady hráli prvně naši kamarádi Kung-Fu Girlz a ty to rozjeli stylem, že Mělník nechápal. Paráda! Pár dalších zahraničních kapel bylo v jednání, ale vždycky se to na něčem zadrhlo, což nás mrzelo. Něco ještě určitě zorganizujeme.

Vím, že jste dělali koncert pro Downtown Struts (USA), tak kapela mně celkem zaujala. Viděl jsem je den po koncertě na Mělníku v Ostravě a vypadali dost unavení … jak to probíhalo?
Normálka, žádný hvězdičky. Přijeli, najedli se, poctivě a se zápalem zahráli, protože na Mělníku se standartně všem líbí, tak se ani nedivím že byli trošku unavenější.

Hraješ na bicí … máš nějaký vzor?
Vzor asi není to správný slovo. Líbil se mi ten pohyb při hře a nástroj samotnej odmala, takže něco jako oblíbený bubeníci chronologicky: Peter Criss (KISS), Áda Vitáček (Plexis), Ian Paice (Deep Purple), Ron Welty (The Offspring), Aleš (ex-Jaksi taksi, dneska Covers for lovers). Když se na to podivám, je to zvláštní výčet.

Podle některých Vašich textů asi skejtujete … skejtuješ?
Já jsem toho nikdy moc nenajezdil, spíš se tak občas svez, ale líbí se mi to. Punk rock a skateboarding prostě patří k sobě! U nás v kapele je největší skater Pípa, ten jezdí a sleduje to hodně.

Jak se Ty díváš na sponzoring ve skejtování? Potažmo i v muzice?
Jestli myslíš sponzoring jezdců tak na to nemám úplně vyhraněnej názor. Ale v Lords of Dogtown byl největší frajer Jay Adams. Sponzoring v muzice rozlišuju případ od případu. Je to celkem citlivý téma a bylo by to na dýl, pokud bychom se chtěli bavit o sponzoringu v punk rocku.

Vadí Ti když punks poslouchají black metal? Burzum?
Nevadí mi to, ať si každej poslouchá, co chce (pokud to není NSBM). Sám to moc nejedu, jsem schopnej si poslechnout tak Torr nebo první album Root. Ale mám doma desku Marnost, to hrajou pankáči a má to parádně rozervanej zvuk. Když mám temnější náladu, tak je super si to pustit. Burzum - škoda slov.

Tvoje plány do nového roku? Cirguz plány?
Moje plány jsou tak nějak v souladu s plány kapely. Nebejt hajzlové, hrát koncerty, dělat nový věci, dělat si věci po svém, nezůstat stát na místě, sledovat to všechno kolem nás a mít oči otevřený. Na obzoru jsou nějaký konkrétnější, obrysy ale nerad bych to zakřiknul.

Máš poslední slovo na závěr. Můžeš napsat, o čem chceš … co Tě aktuálně zaujalo, na co myslíš … je to Tvoje … Díky za rozhovor!
Snad jen, že moje formulace v textu nejsou možná někdy úplně přesný, a nedokážu to vystihnout, jak bych chtěl. Tak kdyby se někdo chtěl na něco zeptat, pište na honzastelcik[A]riseup.net nebo na mail kapely. Díky a Tobě, Honzo, díky za slovo.