|
Evidence Smrti (čerstvě mají debutní velkou desku na Insane Society Records.), Festa Desperato (není to tak dávno, co vyšla první velká deska na Insane Society), Gasmask distribuce a label, Bakteria zine … za všemi těmito aktivitami najdeš chlapíka, který se jmenuje Marek Rybenský. Na následujících řádkách si můžete si přečíst rozhovor, který vznikl emailovou formou během několika posledních dní. Otázky pokládal Samuel a velice rychle odpovídal Marek.
Marku, jsem rád, že máš chuť se pustit do rozhovoru. Na začátek Ti položím, dá se říct klasickou otázku, jak by jsi představil sebe a své aktivity?
M: Tak klasická rozhodně je, ale to snad nevadí, ne? Dobrá tedy. Jmenuju se Marek Rybenský, tedy posledních 35 let, předtím jsem byl buňka (toto jsem ukradl dceři, která včera v podvečer podobně reagovala v rozhovoru u večeře). Ve svém věku, bych mohl být i ženatý - jsem. Představování nikdy nebyla moje silná stránka, někdy mám pocit, že nepotřebuju moc mluvit o kdečem co se týká mé osoby, ale na druhou stranu, není zač se stydět. Provozuju Gasmask Records, který se poslední rok snažím resuscitovat a osamostatnit od rodinného rozpočtu. Ještě je tu několik věřitelů, kteří trpělivě čekají na splnění mých závazků (díky za trpělivost), pevně věřím, že se mi podaří postavit label na nohy. Poslední 3 roky to nebyl žádný med, pro koho taky jo? Každopádně, nerad bych tady ze sebe dělal chudinku, nedaří
se, tak musíme hledat jinou cestu. Aby toho nebylo málo zpívám v Evidence Smrti a hraju kytaru ve Festa Desperato.
„Snažím resuscitovat“ … mohl by jsi blíž popsat sinusovku svých nálad a pocitů, co se labelu týče?
M: Nálada jde zcela jistě nahoru. Stav před rokem a dál do minulosti bych raději nezmiňoval ..., když jsem začal přemýšlet o tom co dál, nebylo více než dvě cesty. Jako opravdový dobrodruh – blázen jsem si vybral tu složitější a koupil e-shop, začal doplňovat distro, samozřejmě i vydávat. Řekněme, že kostky jsou vrženy …
Dnešní dobu vnímám strašně přesyceně, je všechno a věcí je mnohem víc než potřebujeme. Myslíš si, že hardcore punk label může v takovém klimatu „přežít“? Jaké je Tvoje vize o dobrém fungování Gasmask Records?
M: Přežít může, proč by nemohl, otázkou ale je, či nebude jenom přežívat ... tohle byla v podstatě dosavadní tvář mého labelu. Zcela jistě na to má vliv mnoho aspektů a hardcore scéna není mimo reálný svět, i tady existuje "džungle ostrých loktů". Přesycenost zcela jistě je, je to choroba doby, ale na druhou stranu - chceš dělat label? Běž a dělej ho, je tu možnost volby a tu v mnoha částech světa nemají.
Ambice Gasmask Records? Jistěže mám metu - tou základní a nejdůležitější je právě teď - samostatnost.
Pokud se nepletu, poslední vydaný GASMASK vinyl je LP DAŽD, na který jsem slyšel samé pozitivní ohlasy. Jak jsi kapelu našel a proč právě oni?
M: Pleteš Honzo, ale ničemu to přece nevadí. Poslední titul je FATUM - Skverna LP. Co se týče Dažd, ty jsem objevil přes myspace, později mi napsal Ivan Kocev (Fuck Yoga) jestli bych se nechtěl podílet na split EP Dažd/Order of the Vulture, přibližně takto přicházela následná spolupráce. Dažd mám hodně rád od první nahrávky, kterou jsem slyšel. Na mnohé mohou působit jako podivíni, především co se týče jejich LP, každopádně z mé strany absolutní respekt.
Nejsem až zas tak oddanej stoner rocku, black sabbath klonům nebo bezmezným hudebním experimentům, ale čas od času se najde kapela která mě naprosto zničí svým přístupem k hudbě. Dažd ve své rané tvorbě jdou více k Amebix, na split EP s NAKOT je nahrávka hodně inspirovaná japonským punkem a LP je čistý kaleidoskop stylů, psychedelických nálad a hrubých hardcorových postupů. Hnusnej neumětelskej sound 80tých let, jednoduše řečeno - underground. Neustále mě to oslovuje, je to magie. Vinyl byl vylisován v 500ks, já se podílel defakto z jedné pětiny, během půl roku vyměněno/vyprodáno. Split EP s Order Of The Vulture je stále k dostání.
Zaslechl jsem něco v/a AMEBIX BALKAN TRIBUTE kompilaci nebudeš se na ní také podílet? Tužím, že chlapík Goran mi psal, že o vydání CD verze se jednalo i Alternative Tentacles … povíš něco bližšího?
M: Ano, Goran jednal s Alternative Tenacles o vydání CD verze, ale jak pochodil opravdu netuším. Vázne nám mírně komunikace jelikož jsme všichni zaměstnaní dalšími projekty. Před několika dny jsem se dozvěděl, že vydání vinyl verze je posunuto až na září, jelikož Doomed To Extinction Records - US label, který se podílí značnou částí, stále řeší některé věci ohledně poštovného do USA a v této době je Pedja (DTERecs) vycestovaný do Evropy. Doba vydání se prodlužuje, ale myslím, že výsledek bude stát za to. Amebix tribute - Balkan bude obsahovat 2x12"vinyl, gatefold s grafikou kapel, pakliže jsem Gorana dobře pochopil v bookletu by se měli objevit i fotografije z koncertu Amebix v Sarajevu v roce 1986. Když už jsem prozradil US label, bylo by asi dobré oznámit i ty evropské - PMK (Goran, který celou tuto kooperaci organizuje), Caramba (Polsko) a Frontrock (Slovinsko).
Nakonec by se hodilo připomenout kapely a nahrané skladby:
JOHAN WOLFGANG POZOJ - The Moor
TRUE - I.C.B.M.
PANIKOS - Beyond The Sun
SUN OF NOTHING - Drink And Be Marry
TERRARIUM - Axeman
MAŠINKA - Right To Ride
HUMANIST - Chain Reaction
MARCH INTO THE VOID - Darkest Hour
ŽIVOT PIŠE DRAME - Beggining Of The End
HELLSTORM - Slave
MOTHERPIG - Promazin (Largactyl)
MOR - Zima (Winter)
HEAVENSORE – Monolith
Jak Ty se vlastně díváš na TRIBUTE nahrávky?
M: Nezáporně. Je to vlastně ve velkém to co dělá spousta kapel, když na své album nebo EP nahrají skladbu některé své oblíbené kapely.
Jak moc jsou pro Tebe důležité „blízké“ vztahy s kapelou? Upřednostňuješ „rodinné“ vazby nebo se držíš hlavně stylu který hrají?
M: Tolik se tím nezabývám, pro mě je to především otázka nadšení a od toho se odvíjí i to ostatní - včetně toho, že chci o kapele vědět víc než jen kolik vypijou za večer piv. Jistá přátelské pouta vzniknou. Některé se otupí a zaniknou. Některé se vyvíjejí.
Co Tě přitáhlo k hardcore punku a jaké osobnosti Tě formovali (aktuálně inspirují)?
M: Samozřejmě hudba a image. Rozhodně všemu předcházelo to, že bráchové poslouchali hard rock a heavy metal, jejich kotoučák jsem si pouštěl docela často. Nejvíc mě utkvěl v paměti METAL CHURCH a IRON MAIDEN, ty druhý poslouchám dodnes, i když jen omezeně. Vyrůstal jsem na vesnici a tohle bylo něco co mě naprosto uchvátilo, nedělal jsem výrazný rozdíl mezi metalem, punkem a hardcore. Později samozřejmě ano, zvláště když jsem se nořil přes různá období totální vyhraněnosti, v době kdy vám záleží na každém aspektu, který vás vyčlení z davu. Těžko říct co je aktuálně největší inspirací. Právě jsem v období euforie a celej ten hlučnej punk hardcore : Warhead - novej singl je totální rozbuška!!!, Illegal, The Lowest Form (demo zabíjí), Dropend, Asocial Terror Fabrication, Vaccuum, Nuclear Sex Addcit nebo třeba takový State Poison a Fear of Extinction na moji osobu působí jako speed a fanziny - Smrt, Hluboká Orba, Mountza, Profane Existence, Negative Insight, Go and Kill, More Noise nebo Drunk Nach Osten ... je znamení, že ten hardcore punk není zase takové lejno, jak si občas myslíme. To, že je tahle úschovna divnejch existencí schopná vyprodukovat spousty autentických a někdy naprosto šílených (ať zvukových či obrazových) důkazů a výpovědí o existenci jedinců a kolektivů, to je něco co mě naprosto bezmezně motivuje jít dál a tvořit.
Osobně zastávám názor, že čím víc dětí a psů v punk/hardcore bude tím lépe. Děti jsou naším odrazem a my se můžeme vyvíjet, oprostit se od zbytečných dogmatismů a zaměřit se na důležité věci. Jak funguješ v rodině? Jsi táta, manžel a po nocích pak punk nebo přenášíš svůj hardcore/punk do rodiny, tedy měníte svět společně? Otázku vlastně lze zjednodušit, dělíš svou svět na ten „punkový“ a pak ten „další“?
M: V podstatě není dělit co, nebo alespoň z mé strany. Ano moje rodina si vytvořila své jisté odstupy a přístupy, ale to je asi normální ve světě, kde je těch náhledů na život víc, shrňme to pod termín koexistence. Rodina mi nebrání hrát, provozovat label/distro a být "narušenej", výměnou za to mě "nutí pracovat na zahradě, opravovat dům a být otec" he he he jasný, na tomhle přece není nic nepunkového, trochu si dělám srandu. A pokud mě to někdy štve, je to buď tím, že a) jsem v presu b) zrovna jsem lenošnej. Možnost b) je povětšinou pravdivější. Ať tak či onak, nežijeme jako klasická rodina.
Děláš zine (Bakteria), distribuci/label (Gasmask) a máš dvě kapely (Festa Desperato, Evidence Smrti), předpokládám, že toho moc nenaspíš:). Jak se na jednotlivé své aktivity díváš? Máš v tom nějaké priority?
M: Priority samozřejmě existují, jsou nepsané a velice záleží na okolnostech. Někdy musím zabrat v jednom a to druhé zákonitě ostrouhá. Ve výsledku mohu být rád, že mám tak trpělivé spoluhráče, takže bych jim rád i touto cestou poděkoval, opravdu moc si vážím jejich trpělivosti a přátelství - díky pánové. Tou nejhorší bariérou je vzdálenost mezi našema lokalitama. Bakteria fanzine několik let stagnuje, není čas, poslední verze byla zničena pc virem ... a label, o tom jsem ti psal v úvodních otázkách. Se spaním máš více méně pravdu, i když posledních 14dní se snažím dodržovat jak spánek, tak i jídelníček, jelikož jsem spal v průměru 4h/den a jedl jen bílé pečivo a saláty, čas mě tlačil a až žaludeční problémy mě zase vrátili zpět na koleje reálného myšlení.
Festa Desperato a Evidence Smrti … co by jsi o nich svými slovy řekl a co od nich můžeme očekávat?
M: Začnu Festa Desperato, po několika letech jsme konečně vydali LP, tedy vydal ho Barvák pod svojí značkou Insane Society. Jak to vypadá s prodejností nebo ohlasy přesně nevím, zatím té kritiky moc není a to co jsem četl bylo vesměs v kladném měřítku. Upsali jsme se hrubému punku a tak to i zůstává při tvorbě nových skladeb. Před dvěma týdny jsme okupovali Polsko společně s božskými Midnatt Död a nadále bych rád hlukem likvidoval CZ underground! Doufám, že to krizové období je už za náma. Daň byla veliká. Evidence Smrti by do konce května měla mít venku debutní LP (opět u Insane society records) a 26.5. vyrážíme na společné UK tour s RISPOSTA, na které se maximálně těším. Bude to čistá ostrovní destrukce českým hlukem, poháněná anglickou elektřinou. Tohle turné s náma na baskytaru odehraje Leoš (ex-Afterbirth) jelikož se Adam v této době intenzivně připravuje na státnice. Někde jsem četl, že Evidence Smrti má morbidní texty, řekl bych že to je poněkud přitažené za vlasy. Je to jen jiné pojetí termínu - FUCK THE SYSTEM!
Hrál jsi v Mrtvé Budoucnosti … vzpomeneš někdy na ty staré časy? Nacházíš v tom stále nějakou inspiraci?
M: Jistě že na staré časy vzpomínám. Není jediný důvod vymazat tuto část života z paměti. Tahle kapela byl velký mezník mého života a jsem rád že jsem v M.B. těch několik let hrát. Může to vyznít i namyšleně, ale jsem rád, že tahle kapela hrála v době ve které hrála a tak nekontrolovatelnej bordel, s tolik kritickýma a tolik kritizovanýma textama. Ač nám všem ta vzpoura nevydržela na 100%, je důležitý že se na nás silně podepsala.
Kdysi bylo hodně emo (melodickým) kapelám vyčítáno, že jsou zaprodané. Metal je na vzestupu - labely jako Relapse a kapely jako Kreator, Motorhead … atd. slaví velký úspěch. Hrají (vydávají) dobrou muziku, o tom žádná, ale není nějak přehlížená ta „zaprodanost“, která byla dříve jiným vytýkaná?
M: Dalo by se konstatovat, že tato doba je daleko uvolněnější než např. 90.léta. Každopádně něco na tom je, ale na druhou stranu, metal neznamená zákonitě být na velkým labelu. Takže pro moji osobu je to uctívání velkých kapel jen několikaletý boom, ostatně stejně jako melo-crust, straight edge nebo já nevím co všechno a moc to neřeším. Myslím, že "UG" může poskytnout mnoho skvělých kapel, který nemusí a nemají potřebu dělat pro "velký" firmy.
Poté je samozřejmě otázka co / kdo a kde jsou třeba RELAPSE, jestli je to opravdu tak velká firma aby byla zatracena... Oproti 90tým letům, je svět naprosto - myslím lidské společenství a to punks nevyjímaje - jinde. Co je dobré, co špatné? Těžko se odpovídá, i když vyjmenováváš kapely a vydavatelství, bez kterých se obejdu.
Vrátím se raději k Evidenci Smrti. Vaše demo mě bavilo od prvního poslechu a vinyl podobu si myslím rozhodně zasloužilo. V květnu Vám vychází debutní LP a nejsem asi jediný, kdo je v očekávání. Vaše „mise“ pokračuje ve stejných kolejích nebo se máme připravit na nějaké změny?
M: Rozhodně, skladby jsou daleko delší, myslím, že jejich počet a délka nahrávek napoví. Písně i grafika jsou koncepčně více složité, přesto si myslím, že podstata zůstává stejná. Dva kusy jsou už delší dobu k poslechu na bandzone i myspace, takže ledasco mohou napovědět, většinu skladeb hrajeme i na živo. Jsem celkem zvědavej co naše tvorba provede s
představivostí posluchačů.
A kam by jsi chtěl jejich představivost posluchačů směřovat Ty?
M: Trochu jsi mě zaskočil. Ani LP není oproštěné od neustálé přítomnosti konce lidského bytí, přesto si myslím, že je v mnoha ohledech silně postaveno směrem k životu a uvědomění si sama sebe. Vypovídá o manipulaci s lidských myšlením, o tom jak snadno se můžeme stát obětí vlastních proher, vlastních fikcí a stejně tak jako se můžeme stát obětí fanatických přisluhovačů a následovníků totalitních myšlenek. Tolik ve stručnosti.
Jak fungujete jako kapela, napsal by jsi o tom pár řádek?
M: Jak už jsem naznačil dříve, jsem rád, že je respektována moje vytíženost. Bydlím daleko
a oproti ostatním mám rodinu, s i tím spojené povinnosti. Mnohé zkoušky probíhají tak, že na nich prostě nejsem. Texty píšu později, téměř před dokončením každé skladby. Nepíšu texty dopředu, nedělám si žádné zásoby, v mém případě to nemá smysl jelikož každou píseň dlouho naposlouchávám, a pak texty píšu podle nálady, kterou skladba má. Můžu tak daleko lépe propojit hudbu a text a tím i ucelit pouto. Vím, může to znít divně, ale je to tak, jistá koexistence dvou světů a mnoha nálad. Nepokládám to za tajemno, ani tomu nepřisuzuju nějaké vyžší záměry, spíše je to možnost tvorby a způsob jak spolu dokonale vycházet i na dálku.
Jak vypadá Tvůj běžný den?
M: Ve 4 hodiny vstanu, v 5 hodin odjedu do práce. Většinou se vracím v 15 hodin, vyzvednu dítě ze školky, pokud mě nepředběhne žena nebo nemám odpolední směnu, pak mi den běží pozpátku, jelikož se domů vracím až o půl dvanácté v noci, takže mnoho věcí musím zvládnout dopoledne, včetně vaření. Do večera jsem s rodinou (v létě samozřejmě nevyhnutelná práce kolem domu), pak na pořad přijde distribuce/label, grafika, kytara... nebo taky brzký spánek, když jsem moc unavený. Takhle to může vypadat celkem hrůzostrašně.
Ve skutečnosti balancuju někde mezi pořádkem a chaosem, takže vše přizpůsobuju tomu co se zdá být nejvíce důležité. S prací to samozřejmě tak lehko nejde, ta je pevnou součástí a naprosto spolehlivě mě drtí jak fyzicky tak psychicky... .
Asi je to hloupej dotaz, ale odpočíváš? (jak) Je pro Tebe"punk" zábava nebo do jaké kategorie to sám řadíš?
M: Ano, odpočívám. Většinou jsem s rodinou, nebo si pouštím hudbu. Sbírání desek nebo pídění se po různých raritách, návštěva koncertů to všechno se dá označit za zábavu, ale nevím jestli by se můj životní styl dal shrnout pouze pod tímto termínem. Život beru tak jak přichází, řeším problémy, chodím do práce, jsem s rodinou… - neodkládám "punk" do skříně, do připraveného regálu, abych byl na pět hodin otcem, pak na dalších 8-9 lisařem nebo 20 minut sedící na nádraží. Snažím se nalézt správná slova jako vysvětlení mého pojetí života, který rozhodně není o nějakých kategoriích. Punk jsem vždycky chápal jako prostředek k tomu abych o sobě dal vědět, je to důkaz mé existence, prostředek vzdoru a stejně tak i životních omylů.
Sbíráš desky … jak je v regálu řadíš? Tvůj nejcennější kousek?
M: Podle abecedy. Ve skutečnosti nepotřebuju regál, stačí mi komody : D Sbírka prochází neustálou selekcí, včetně toho peníze taky musím používat na mnoho jiných účelů. Nejcennější bude zřejmě LP Libero Di Vivere / Libero Di Morire od Wretched. Samozřejmě je spousta jiných desek, které mám velice rád. Co ti budu vykládat, že? Ty si své úlovky řadíš jak? (Samuel: Já řadím desky podle období, kdy jsem si je pořídil - tzn., že když si chci nějakou desku pustit, tak si musím vzpomenout, kdy se ke mně dostala. Jak jsem se ale přestěhoval do lesů, dostal můj zaběhnutý systém velikou ránu a v současnosti přemýšlím o abecedním řazení :)).
M: hehe známé trable. Mé řazení podle zemí taky nebylo zrovna to pravé ...
Jaký je Tvůj názor na politiku? Je podle tebe nějaká možnost, jak žít nezávisle - alternativně a politicky zároveň?
M: Negativní. Jsem plný nedůvěry, ke všemu co dnešní vláda přinese. Spousty, dle mého, chápání nesmyslných kroků, poplatků, nepřehlednost - cílený (?) chaos. Cítím se podvedený. Vláda se chová jako by neměla žádnou zodpovědnost za společenství, které spravuje. V podstatě jsem tolerantní člověk, celkem skromný a myslím si, že dokážu v rámci možností pochopit a uznat ledas co, ať vládne pravá nebo levá, přesto mě poslední směřování politiky této země připadá jako velké AD ABSURDUM.
Před mnoha lety jsem si myslel, že jsem anarchista, určitě mám i dnes k anarchismu velice blízko, alespoň k jeho základům, ale více se zaměřuju na individualitu / autonomii jedince. S tím i souvisí tvoje druhá část otázky. Alternativně se dá žít do určité míry, tím chci říct, že absolutní nezávislost neexistuje, ale to neznamená, že by měl člověk všechno vzdát a
stát se běžným konzumentem. Žít politicky je příliš veliké spektrum možností. Pro mě je důležité neustále si uvědomovat sám sebe, mít jistý přehled, a ať už se cítíme zoufalí nebo ztracení, vždy jde zvednout hlavu. Alespoň na tom malém kousku pozemku který vlastním, i když je mi zcela jasné že když se bestie rozhodne sežrat mě, tak to udělá.
Četl jsem nějakou recenzi na Evidence Smrti demo Lp a závěr byl „Pokud se jejich autoři dokáží v reálném životě i občas zasmát, potom je vše v pořádku …“. Dokážeš se zasmát? :). O čem se třeba bavíte v „dodávce“ cestou na koncert?
M: Směju se velice často, ač můžu působit jako pravej opak. Jsme neukázněná parta narušených jedinců, zvláště co se týče cestování na koncerty... ne jen že často jezdíme pozdě, ale taky se zábava zvrhává až na samej okraj chápání normálních lidí (trochu přeháním, aby se i bulvár najedl : ). Zkrátka bývá sranda. Naše smysluplné debaty o tom, kdo je větší kretén zřejmě nebudou velkým přínosem pro fungování lidského společenství...
Co je pro Tebe, jako pro vydavatele/posluchače, u hardcore/punkové nahrávky důležitějšího – instrumentální dokonalost nebo její autentičnost / atmosféra ?
M: Více méně autentičnost / atmosféra. Pro mě je nejdůležitější to jestli se mi nahrávka líbí či nikoliv.
Máte doma nějaké zvíře?
M: Jistěže máme. Máša, Ludvík, Zrzek, Špička a Olina to jsou kočky, Karel je zakrslej králík a šneci ještě jména nemají. Máme tu i pulce, ale ty brzy odneseme zpět do rybníka, v podstatě tady jsou jen proto aby naše dcera viděla částečný vývoj žáby.
Vzal by jsi malou do ZOO?
M: Dceru do ZOO neberu, ale kdyby na to přišlo, nejspíš bych ji tam vzal, i když mám na ZOO dlouhé roky sporné názory. Nejsem si zcela jistý jestli je toto ten opravdový způsob jak zachovat některé živočišné druhy.
Marku díky za rozhovor, ať se Ti daří! Máš prostor pro závěrečné vzkazy a poselství, která chceš poslat dál …
M: Honzo, tobě patří velké díky za tvůj zájem, bylo mi ctí odpovídat na tvoje otázky. Poselství nenesu, lidstvo jich už přineslo mnoho a většina znamenala jen potoky krve.
Takže raději krátký seznam hluku, který teď rád poslouchám (orientačně):
1. BRAIN KILLER - EVERY ACTUAL STATE IS CORRUPT 12"
2. WARHEAD - ACCELERATION / THIS WORLD OF CONFUSION 7"
3. V/A HARDCORE INFERNO 12" / DEATH DUST EXTRACTOR, KROSSA, DEATHTRIBE.../
4. GLAM - S/T 7"
5. VACCUUM - S/T 7"
6. NO COMMENT - DOWNSIDED 7
7. ILEGAL - ERROR DE ORDEN 7"
8. STATE POISON - S/T 7"
9. NEUROOTTISET PELIMANNIT - DISKOGRAFIA 2xLP
10. KRIEGSHOG - S/T LP
maskcontrol.com/
Nahrávky Markovo kapel seženeš na http://www.insanesociety.net .
Další recenze/články najdeš na samuelrecords.blogspot.com.
|
