|
Zdar Gorane! Jak to jde, co furt děláš v Záhřebu?
Zdar Dejve. Jo, pohoda, dík za optání, akorát jsem se vrátil z procházky se psem, bylo to super, jako vždycky.
Chci se tě zeptat hlavně na tvůj novej projekt Neon Lies, se kterým se teď chystáš na menší tour po Evropě (8. 3. zahraješ i u nás - ve smíchovský Eternii). Jak to celý začlo, prosim tě?
S touhle věcí jsem začal někdy v létě 2015. Prostě jsem si v pokoji jen tak blbnul s takovejma školníma kláveskama, a levnejma synťákama a tak vůbec. Postupně jsem některý nápady začal nahrávat na ruční recorder Tascam – takhle vznikla třeba první verze songu SAFE IN ROOM.https://www.youtube.com/watch?v=4Rui3MdWdp4 Když to pak slyšel kámoš, kterej v Záhřebu dělá kazetovej label DOOMTOWN RECORDS, hned mi ten blázen zabookoval turné na září. Jel jsem jako support pro CANADIAN TELEDROME a musim říct, že to bylo skvělý. Měl jsem fakt kliku, protože hotovej byl de facto jen jeden song a kolem lítala kupa nedotaženejch nápadů a úryvků. Měl jsem na to celý léto, musel jsem dotáhnout song , texty a celej projekt nějak pojmenovat. První koncert byl celkem na hovno, ale zároveň tak trochu slibný hovno, což už tak bejvá. Začátky jsou tvrdý, zároveň je to ale vždcky příchod něčeho novýho a nepoznanýho.
A má tenhleten tvůj projekt dlouhej vývoj, nebo to byla spíš taková hodně spontánní a na rychlo vzniklá věc, nad kterou jsi nijak dlouze nepřemýšlel?
Celkem dlouho jsem si pohrával s myšlenkou hrát sám na pódiu. Úplně ze začátku jsem samozřejmě uvažoval nad tím, že to bude kytara a hlas, ale pak mi to celý připadalo takový připitomnělý, ufňukaný a trubadúrský – někde stát s kytarou a zpívat tyhle temný texty .. to by bylo asi dost divný. Zároveň jsem ale nechtěl opustit ideu něčeho fakt ponurýho a vykurvenýho. Synťáky a klávesy byly proto očekávaná volba. V průběhu toho, jak jsem se seznamoval s nástrojema a učil se hrát, jsem zároveň začal trochu víc chápat celkovou povahu klávesovýho zvuku a jeho hloubku. A taky mě to vrátilo posluchačsky pár let nazpátek, kdy jsem hodně sjížděl muziku jako Cabaret Voltaire.
Co vlastně znamená ten název?
Myslím, že může znamenat cokoliv.
Pamatuješ si vůbec ještě na svoje úplný začátky?
Jasně! Vyrůstal jsem v pozdních osmdesátkách. Já a moji kámoši jsme byli děcka, který žily v obrovskejch panelovejch blocích poblíž velký elektrárny. Většina z nás pocházela z rodin vojáků, řidičů vlaků a lidí, co makali jako dělníci v místních fabrikách. O kapele jsem snil už na základce a to od hodně útlýho věku, ale ňákej čas to ještě vzalo, než jsem ten sen začal opravdu žít. Zhruba kolem patnáctejch narozenin se to začalo lámat. Dostal jsem akustickou kytaru, s kumpánama jsme posbírali prázdný plechovky, kýble a popelnice a začali skládat první songy. To se mi na tom všem děsně líbilo, že jsme od samýho začátku dělali pouze vlastní věci. Neměli jsme fakt žádnej talent, hudební vzdělání ani žádnou průravu ze školy, abysme si třeba mohli zahrát ňějaký oblíbený songy od Ramones, The Clash a dalších kapel, který jsme tehdy dost poslouchali. A pak mi táta koupil první elektrickou kytaru. Jako netalentovanej diletant jsem si prošel fakt muka, než jsem se naučil pořádně hrát a ovládat svůj nástroj. Možná, ale fakt jen možná, mi byla dána trocha talentu na zpěv. Už jako malej fakan jsem totiž zpíval nejrůznější hity, co pouštěli v televize (koukni třeba na song Duli od Danijela Popoviče) a už tehdy jsem na sebe dokázal strhnout solidní pozornost. To bylo super.
A co punk? Jak ses k němu dostal?
V tehdejší Jugoslávii byla silná scéna už od 77, dvě generace muzikantů před náma, takže jsme měli na koho navázat. Existovali lidi, místa, byly tu kapely, který člověka inspirovaly a na který mohl chodit. Samozřejmě jsme vyměňovali hromady kazet hlavně punkový záležitosti z UK a USA. Celkem brzy jsem začal poslouchat výhradně anglicky zpívající kapely a vůbec mě začaly hodně brát kapely z ciziny.
A ta tvoje první kapela?
Nojo, říkali jsme si VANDALI, pozdějc jsme se přejmenovali na FORBIDDEN EDGE a z přímočarýho hovadskýho punku přešli spíš do post-punkový polohy a ponuřejšího zvuku. Zhruba ve dvaceti jsem objevil takovej ten garážovej rokenrol-punk a to už byla úplně jiná pohádka. V tý době jsme měl taky pár kapel, ale to nestojí za řeč.
Jaká byla vůbec atmosféra jugoslávskýho punku v osumdesátkách?
No já zažil spíš pozdní osmdesátky. Ale pro mě to bylo fakt hodně šťastný a povznášející životní období. Optimismus, víra ve změnu, scéna byla mohutná a plná života. Taky nebyla tak ortodoxní – řada lidí se od punku postupně posouvala spíš k odkazu předešlejch deseti let, kde hodně jely právě věci vycházející z new wave. Pak přišel devádesatej první a všichni dnes víme, jak to všechno dopadlo.. Skutečná podzemní scéna se vlastně nikdy moc dál nerozvinula, rozpadla se a vzájemně odcizila hlavně v průběhu válečnejch let. Ne válkou jako takovou, ale spíš posilováním konzervativních nálad a policejním sátem. To je fakt škoda, protože v Chorvatsku se od tý doby taky traduje ten šílenej mýtus o silný počáteční první vlně (punk a new wave kapely 1977-83), tahle generace muzikantů se považuje furt za jakýsi posvátný měřítko a lidi kolem toho hrozně nadělaj. Jasně, byly to skvělý a silný roky, spousta dobrejch desek a kapel, ale je to minulost. Jsem z toho dost nasranej, protože většina „rockovejch“ klubů a hospod v bývalý Jugoslávii pouští dokola stále ty samý songy a interprety, zatímco dnešní podzemní scéna je samozřejmě dávno jinde. Jen tak na okraj: fakt jsem nenáviděl Jugoslávii, ten její zkurvenej, disfunkční státní systém. Ale možná ještě víc nenávidím současný Chorvatsko – to je prostě úplně nechutnej komplot zdegenerovanýho katolicismu a kapitalistický komerce. Nenávidím tu vlastně celou řadu věcí, hehe.
Viděli jsme obě tvoje současný kapely v Praze, Modern Delusion dokonce dvakrát. (Goran hraje na kytaru v garage-punk kapele Modern Delusion a taky The Celetoids, dej to, jestli neznáš, stojí to za poslech). Jak si teď vedete, co je novýho? A kdy zas připlachtíte do Práglu?
No, v The Celetoids jsem skončil po tom, co jsme dokončili kazetu PUPAL STAGE. Neměl jsem už čas a energii na to, abych se týhle kapele mohl věnovat fakt na vážno a dát tomu maximum. Navíc se z nich mezi tím stala super kapela i beze mě, což je skvělý. Na poslední desku jim vyšly dobrý recenze a odjeli další evropský tour. THE CELETOIDS a EKE BUBA – ještě jedna fakt úžasná kapela, to jsou z mýho pohledu zásadní kapely současný chorvatský scény, která vychází z punku. Tyhle kapely vrátily Chorvatsko zpátky na mapu světa, co se punku týče. Jen se podívejte na Jimmiho YouTube kanál. Mám na mysli fakt punkáče, ne uniformní pitomce a konformisty. No a Modern Delusion jsou v současný době ve stavu hibernace. Rozhodli jsme se, že uděláme nový songy a teprve pak začneme zase hrát. Takže se uvidí..
Četl jsem texty NEON LIES na tvym bandcampu a musim říct, že to jsou celkem temný věci. Kde se takovýhle texty berou? Jsou to tvoje osobní pocity a prožitý zkušenosti, nebo bereš inspiraci a náměty tak, jak kolem poletujou a potom z toho skládáš takový pochmurný puzzle?
Ne, je to fakt hodně osobní. Deska Neon Lies odráží celou předchozí etapu mojí existenci a ty texty tuhle neradostnou dobu reflektujou. Navíc, když hraješ sám, nějak tě to samo dovede k tvojí osobě, existenci, pocitům a formativním zážitkům. Muzika a texty NEON LIES jsou v pravým slova smyslu moje, vychází totiž výhradně z osobní roviny a prožitků. Taky se mi to celý zdá daleko víc neohraničený a nespoutaný – ve smyslu možný exprese a směru, kterej ta muzika nabírá.
Hele, musim říct, že v některejch momentech mi nahrávka NEON LIES připomíná jednu experimentální, synťákovou kapelu z Československa. Jmenujou se MAMA BUBO, dole ti posílám dva linky, tak to dej. Je to fakt svébytná věc.
https://www.youtube.com/watch?v=y0CO7JyLdOo
https://www.youtube.com/watch?v=xIPS8A4LYwo
Jak se ti to líbí? Ty klipy jsou poskládaný ze záběrů, který někdo natočil v průběhu výstavby panelovejch sídlišť - hlavně 70. A 80. léta. Tehdy na okrajích Prahy začaly vznikat obrovský sídláky jako Jižní Město, Opatov, Modřany nebo Bohnice. Spousta lidí si myslí, že je to hnus, ale já si myslim, že tyhle místa maj v sobě naprosto jedinečnýho genia loci a unikátní atmosféru, kterou jinde nenajdeš. Vzpomínám si, že s Modern Delusion jste taky používali záběry z režimních filmů, který propagovaly Jugoslávii a tehdejší životní styl. Co to bylo za filmy?
Whoo, no tak MAMA BUBO jsou fakt užasný!! Vůbec jsem o týhle kapele neslyšel, ale určitě čeknu i další věci na netu. Jinak máš pravdu, s MODERN DELUSION jsme pro singl Wasteland použili záběry z filmů ZAGREBAČKE PARALELE (1962) a ZAGREB (1967-1969), oba filmy si můžeš pustit na YouTube. Pro song Human Experiment jsme zas použili záběry ze starejch propagandistickýho filmu nebo spíš takovýho pro režimního filmovýho zpravodajství, který se jmenovalo HRVATSKI SLIKOPIS (1941 – 45). https://www.youtube.com/watch?v=SU4DdlrEKKI
A co současná scéna v Záhřebu a dalších městech? Můžeš napsat pár tipů na kapely, který podle tebe stojej za pozornost?
Jo, je tu toho ranec. Některý bandy se už plně rozvninuly a dál posouvaj svý mantinely a těžej potencionál. Je toho fakt dost, tak tu budu jmenovat jen pár kapel. Jsou to všechno bandy, který fakt obdivuju a který mě inspirujou: POPSIMONOVA, ty hrajou takový minimal electro, EKE BUBA –garážovej punk, MAN MACHINE – synťákovej pop, BOSONOGO DJETINJSTVO – hardcore/post-punk a ŠUMOVI PROTIV VALOVA – experimentalní ambient.
Proč nemáš na bandcampu texty k songu TO NOTHING?!? Mám ten song fakt rád, na živáku, co visí na YouTube, vypadá, že tam toho zpíváš celkem dost. Můžeš mi říct, o čem to je?
Je to o mojem pobytu v blázinci pár let dozadu. Nahrál jsem několik verzí textu, ale furt to nebylo ono. Sice jsem to vydal tak, jak to bylo nahraný, ale doufám, že se to ještě usadí. Na živo slova furt tak nějak obměňuju, improvizuju, posouvám frázování a tak. https://www.youtube.com/watch?v=Q4xruvMQD18
Proč vlastně zpíváš v anglicky a ne srbo-chorvatsky?
Nenávidím zvuk svojí „mateřštiny“. Vždycky jsem se taky snažil najít nejrychlejší a nejčistší kanál sebevyjádření. Sám sebe ale rozhodně nevznímám jako součást něčeho takovýho jako národ, náboženství, lokální tradice nebo nějaký specifický kultury. Prostě se mi akorát stalo, že jsem se narodil v Jugoslávii, to je celý.
Co děláš, když nebuříš někde na koncertě nebo ve zkušebně? Drogy, domácí pohoda s milovanou osobou, rodičovství nebo workoholismus?
Můj pokus o to chodit do „seriózní práce“ skončil zhruba před dvěma lety. Nikdy se už nechci vrátit do týhle zkurvený konformity a kolotoče. Jasně, i teď občas trochu pracuju. Hlavně ale chodim ven se svým psem.Mám hodně kámošů a ty musim navštěvovat. Život je teď fakt v pohodě, před tim nebyl.
A poslední otázka: když poslouchám song GOLDEN CHANCE FOR SURENDER, musim furt myslet na probíhající uprchlickou krizi a otázky, který to vyvolává. Můžeš v krátkosti nastínit politickou situaci ve vaší zemi? Jak lidi vnímají současný problémy – uprchlickou krizi, krizi eu, pekarizaci práce, regiony s dlouhodobou nezaměstnaností, návrat konzervatismus a nacionalismu? Máte velký problémy s náckama?
Myslím, že situace je tak trochu podobná jako ta ve vaší zemi, aspoň pokud vím. Jsou zde pouze odlišný lokální specifika a partikularismy. Jinak je to přesně rok, co chorvatský konzervativci vyhráli volby a opět ukázali světu svou odpornou, primitivní tvář. Naštěstí ale nebyli u vesla moc dlouho. Každopádně to, co se děje teď, je možná ještě horší než to, co tu bylo před tím, i když sám už vlastně nevím. Povedlo se jim před veřejností omýt tvář a nějakým způsobem se v průběhu svýho očišťování ještě dokázali zaštítit EU a bez problému sestavily program na delší časový období. Pořád jsem pro Evropskou unii a vždycky jsem byl … aby integrovala a zároveň respektovala jižní, slovanský státy. Nějaká instituce musí ty zmrdy, co řídí stát, kopat do prdele, jinak se během pár let odehraje dalších pět nebo šest občanskejch válek a to fakt necheš.
Gorane, díky za tvůj čas! Na závěr můžeš vzkázat cokoliv. Uvidíme se Praze, těšim se na to vole!!
Díky za otázky, fakt jsem si to užil. Uvidíme se brzy..
NEON LIES můžete chytnout třeba v československu:
3/3 v Bratislavě
7/3 v Brně
8/3 v Praze ve smíchovský Eternii spolu s KISS ME KOJAK a WHITEWIGWAM.
|
