Dlouhodobě mám rád fastcore smečku Lycantrophy, rád čtu Go And Kill a když jsem byl na PLAY FAST OR DON´T festivalu, byl jsem tam rád. Ani nevím, proč mně napadlo až po tak dlouhé době, udělat rozhovor s Ondrou, postavou která spojuje všechny tři jmenované věci. V dohledné době by mělo spatřit světlo světa split 7"EP Lycanthrophy / Chiens, před námi je již desátý ročník PLAY FAST OR DON´T festival a brzo vyjde i nové číslo Go And Kill. Je na co se těšit a z následujícího rozhovoru se o všem něco dozvíte. Vyjde i v tištěné podobě a to v dalším čísle How Can Limo Kid Kill Your Dreams?.

Otázky: Samuel. Odpovědi: Ondra.

Ahoj Ondro! Ani nevím, kdy jsme se poprvé potkali a proč mně nenapadlo si s Tebou popovídat dříve. Naštěstí je čas to napravit, Lycantrophy stále hrají, Play Fast Or´ Don´t Festival funguje … Řekneš na začátek rozhovoru něco o sobě a o svých aktivitách?

Čau Honzo, ani sám nevím, kde jsme se poprvé potkali, ale určitě už to je nějaký rok zpátky a zcela určitě to bylo na jednom z prvních koncertů LAHAR.

Takže je mi 32 let, po celou dobu žiju ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině, kterou mám velmi rád - kopce, lesy a vůbec krásnou přírodu. Od mala jsem sportoval, hrál jsem závodně fotbal, hokej, nejdéle pak tenis a v 18-ti se dostal na rozcestí – buď se věnovat sportu anebo muzice. Zakládali jsme tehdy kapelu a častěji a častěji jeli místo zápasu na koncert. Zvítězila muzika, tehdy spíš metal a hlavně samozřejmě grind core, až několik let poté hardcore punk se svým mimo hudebním přesahem. Jinak sport je mým velkým koníčkem, rád dělám jakýkoliv sport a rád se „hýbu“ a mojí láskou je hokej.

Mojí hlavní náplní a aktivitou je určitě kapela LYCANTHROPHY, která se letos dožije resp. dotrpí 15tý rok své existence. Kromě LYCANTHROPHY jsem měl ještě kapelu BOMBENATTACK, která se po asi dvou letech existence rozpadla, aniž by po osobě zanechala jakýkoliv záznam, což je docela škoda – hráli jsme metalický crustcore a v sestavě byli lidi z DEGENERACE (R.I.P.) a EVIDENCE SMRTI, i když tehdy hrál vlastně Adam ještě s BASTO (R.I.P).

Dále samozřejmě velké množství času, nervů a stresových situací mi obstarává PLAY FAST OR DON´T festival, letos s jubilejním desátým ročníkem. Ani se mi nechce věřit, že už je tomu deset let, co jsme tenhle festival postavili na nohy a přes malé, ale i docela zásadní problémy je tahle oslava hluku stále naživu.

V určitých nepravidelných periodách trávím čas vyráběním svého fanzinu GO AND KILL, kterého vyšla tři čísla a na cestě je čtvrté. To už by mělo být pokrokem, co se týče vizuální stránky a snad i obsahové. Jinak fanzin je věnovaný internacionální DIY hardcore/punkové scéně a rád dám prostor nejenom kapelám, ale komukoliv, kdo je jakkoliv aktivní a kreativní a touto cestou bych chtěl jít, co se týče obsahu i do budoucna.

PSYCHOCONTROL label/distro je něco, čemuž dnes dávám už jen velmi mizivé procento svého času a většinu táhne Otto z NEEDFUL THINGS, se kterým jsme PSYCHOCONTROL založili. Je to složenina z jeho bývalého distra/labelu PSYCHOtherapy a mého Out of CONTROL = PSYCHOCONTROL. Vydali jsme pár dobrých desek a pár jich ještě vyjde. Máme nepsanou dohodu – já jsem ubral času na labelu a přidal na fesťáku, on to udělal obráceně. Přišlo mi prostě smysluplnější dělat něco, co mě opravdu baví a vidím v tom smysl, nějaký výsledek (= ohlasy lidí), zatímco label je něco jako černá díra, do které sypeš většinou vlastní peníze, abys čas od času vydal desku. Když jsem s distrařením začínal, tak byl daleko větší zájem o desky, fanziny a kazety. Bavilo mě sehnat nějaké zabijácké desky a pak je na koncertech prodávat a mít dobrej pocit, jak jsou lidi tím nákupem spokojení a nadšení. Závislost na hcpunkových vinylech spojuje :).

Dnes je to v podstatě o objednávkách přes E-shop, E-bay nebo Discogs plus tisknutí tuny textilu a to je něco, co mě nebaví - bavilo mě jezdit na koncerty, vykládal s lidmi stavící se na „nákup“ či jen na pokec a rád na tyhle časy prostáté u distra vzpomínám.

Jinak dělám koncertní sérii KRÁTKÝ, RYCHLÝ A HLASITÝ, které se zvětší části odehrála na kultovním místě v Hamrech nad Sázavou, které dnes už neexistuje a KRH dělám jednou do roka ve Žďáře v klubu Batyskaf. Proběhlo už 17 dílů a hrála na něm opravdu pěkná řádka kapel. Ale čas od času se podílím na koncertu, který proběhl na různých místech, třeba v Hradci (KYLESA), Vysokém Mýtě (P.L.F.), či Pardubicích (VICTIMS).

Bezchybné představení. Nebudu se Tě ptát, co Tě zklamalo nebo z čeho jsi znechucenej, to nikam nevede … Zajímá mně spíš, co Tě nutí stále něco dělat, být aktivní?

Je pravda, že dost sloupků či spousta osobních pohledů ve fungování v hardcore/punku začíná slovy „jsem vysátej, zklamanej a tak dál“ a i můj sloupek do připravovaného čísla mého zinu se jmenoval „rezignace“. Ale to jsou naštěstí takový chvilkový nálady, které má asi každý, kdo se pohybuje (hlavně asi dlouhodobě) v hardcore. Některé zvyky a obyčeje hardcore punk scény jsou občas totiž tak absurdní a sebe popírající, že z toho má člověk chuť utéct, svléct černou „uniformu“ s nášivkami a bouchnout za sebou dveřmi (smích).

Veškerý nahromaděný vztek, frustraci se snažím vnášet do naší hudby a textů a vůbec všeobecně si myslím, že grind core a power violence je díky tomu tak agresivní hudbou, přestože je spousta lidí poslouchající či hrající tuhle hudbu a žijící tento životní styl totálně pohodovými a přátelskými lidmi, i když to tak díky grafice, textům, muzice a třeba vzhledu či „tanci“ na koncertech moc nevypadá, spíš naopak.

A ta aktivita se tak nějak sama přímo nabízí, hardcore/punk je vůbec o kreativitě, svobodném projevu, nezávislosti a právě aktivitě. Mažou se v něm rozdíly mezi lidmi na pódiu a pod pódiem. Je o aktivitě, která nemusí být dotovaná sponzorskými dary či penězi korporátních subjektů (sponzoři, major labely, dnes už i automobilky viz.Scion v USA). Hardcore/punk je místo, kde je bohatý výskyt lidí, kteří fungují (žijí) na nekomerční bázi a díky vlastním schopnostem (DIY) – třeba fungující a neustále mě fascinující„Network of friends“ síť, koncerty na punkových místech, všeobecně squatting nebo punková tour po celé planetě. Není potřeba žádných vyjeban& yacute;ch agentur, vychcaných promotérů, pořadatelů velkých koncertů a hlavně festivalů, kteří si mastí kapsy a hlavním cílem jejich aktivit je zisk (přesně jako v kapitalismu).

Baterky mě dobíjí různé věci, pořád mám radost z každé maličkosti, která se povede a má pro mě smysl. I po patnácti letech hraní v kapele mám radost, když občas někdo napíše, že se mu líbí naše deska nebo si užil koncert, cokoliv. Ale nepotřebuji falešné plácání po zádech a ty pseudo recenze různých zinů, které oslavují ty správné kapely, které se oslavovat musí.

Teď jsem zrovna dočetl knížku od Milana Kohouta „Proveď vola světem a volem zůstane“ a při čtení jsem si uvědomil, že i za totáče bych stál na té druhé straně - v undergroundu, v opozici vůči oficiální kultuře, státu a všeobecně vůči většině (myšleno většinové společnosti) tak, jak stojí on. Tím chci říct, že ta divoká hudba, ta je k tomu něco jako kulisa, tehdy „androš“, dnes třeba víc kytary a řev, ale ta myšlenka zůstává stejná.

Svým způsobem a už od mala mě vždycky tahle neoficiální „druhá“ kultura fascinovala a přitahovala, chtěl jsem být její pevnou součástí a nějakým způsobem se v ní angažovat, takže to přesně dělám a v podstatě to neberu jako koníček, spíš jako pevnou součást života.

V čem se podle Tebe nejvíc změnil hardcore punk (pro Tebe grind) od dob, kdy jsi se o něj začal zajímat (v porovnání se současností)? Myslíš si, že případný „posun“ nějak souvisí i celkovým vývojem společnosti?

S kapelou hrajeme v drtivé většině na hardcore/punkových koncertech, jezdíme na či sami pořádáme hcpunk koncerty, vydáváme desky pod hcpunk labely a ideologicky patříme spíše pod hardcore/punk, přesně jak v době, kdy grind core vzniknul a byl v jeho ryzí a pravé podobě právě součástí hardcore/punku viz. společné koncerty NAPALM DEATH, AMEBIX či HERESY. Grind core byl v ´90 letech silně politický a ideologicky vyhraněný, nosičem byl jednoznačně vinyl a kazeta, hrálo se v klubech, squatech,DIY místech, převážně měl silné sociální-politické texty, hudba byla v podstatě zrychleným a zpraseným punkem. A dnes? Dnes se grind core díky kapelám jako ROTTEN SOUND, NASUM a tou digitální záplavou melo- grind-technických či naopak brutálních kapel na Relapse stal něčím, co visí jako přívěšek metalové scény, hraje se na velkých pódiích, točí se v tom velké peníze, velkých labelů, kteří mají distribuci přes major labely jako EMI, bookovací agentury se svými agenty, festy se svými bossy, kteří vydělávají pohádkové peníze....zkrátka grind core je dnes plně součástí mainstreamu a to je něco, co já osobně neuznávám a nepodporuji. Naštěstí je tady silná opozice lidí, kteří pořád vyhledávají ten staroškolský grind core a jeho původ tzn. kdy je hudebně a ideologicky součástí hardcore punku a tenhle fakt mi dělá stále velkou radost.

Jinak za „grind“ nás sice občas lidi označují, ale konkrétně s českou grindovou a potažmo generelně grindovou scénou nemáme takřka nic společného, viz.výše uvedené. S kapelami, které patří do české grind scény se v podstatě ani neznáme, ani s nima nehrajeme koncerty, úplně vyjímečně se potkáme a to spíš v rámci nějakého festivalu.

Co se týče hardcore/punk scény a její proměny – samozřejmě, změnila se radikálně a můžu částečně použít výše uvedená fakta, kterými jsem popsal metal-grindovou scénu.

V čem nejvíce? Uff, to je téma na seminární práci, takže jen heslovitě: v míře kompromisu a akceptování něčeho, co bylo před deseti lety zcela vyloučené; přesunu scény na on-line síť; dostupností služeb a možností či nových nástrojů pro kapely potažmo labely a vůbec samotné lidi (eshop, Paypal, vůbec internet a sociální sítě) a rozhodně v angažovanosti, co se týče nehudebních záležitostí.

Vývoj společnosti má samozřejmě obrovský vliv a vůbec, dnes se jakákoliv (technická) vymoženost promítne vzápětí také v hc punku, který občas až v nepříjemně mnoho příkladech kopíruje majoritní společnost a její zvyky, nástroje k fungování, bavení se, sebe-propagace tak dále.

Jak podle Tebe funguje „ideální“ hardcore/punková/grindová kapela?

Tak netroufám si definovat „ideální“ fungování, to je na každém jedinci resp. kapele, jak si ona sama představuje ideální fungování: někomu stačí u zkoušky vypít basu piv, vykouřit dva jointy a zahrát si občas koncert a to třeba kdekoliv a s kýmkoliv.

Pro mě je kapela součástí mého života, věnuji kapele spoustu času a má to pro mě význam určitého sdělení a postojů skrze ono fungování, které zahrnuje třeba to, na jakých labelech vydáváme desky, jaké máme texty, na jakých koncertech hrajeme a s kým a třeba taky co na nich podporujeme - pokud se jedná o benefit nebo propagaci něčeho, co mi visí na plachtě nade mnou, když sedím za bicími. To jsou věci, které jsou pro nás důležité a dáváme tomu velkou váhu.

Budu se Tě ptát postupně na Tvoje aktivity. Začnu i Lycantrophy. Jak v současnosti fungujete a na co můžou fast nadšenci těšit?

Od srpna 2012 máme koncertní pauzu, Zdíše se na konci roku narodila malá Zdíša a má pauzu – měla by s námi odehrát alespoň kousek setu letos na Playfastu a pak se pomalu vracet, i když samozřejmě tour a zahraniční výlety budou nyní bez ní.

Takže kapela má přestávku, nicméně jsme dali dokupy provizorní sestavu, kde Šupin (nyní basa, vokál) se stará čistě o vokál, na basu hraje Otto z NEEDFUL THINGS. Takto jsme nahráli tradičně ve studiu Shaark nový materiál, který čítá 7 nových songů, mastering se dělal v USA a vyjde to brzy jako split EP s francouzskou fastcore kapelou CHIENS. V ČR desku spoluvydává DEAD HEROES.

Během dvou měsíců nahrajeme opět nové válce, které by měli vyjít na split 7“EP s THE KILL, což je totální grind core nářez z Austrálie. THE KILL teď nahrávají materiál na split s AGORAPHOBIC NOSEBLEED a s námi, těším se na to, až to uslyším. Desku dělá 8 zahraničních labelů, většina z USA a celej proces koordinuje maník z OPERATION GRIND CORE, což je mj.blog, kde najdete recenze, rozhovory s novými a mladými grind/power violence kapelami převážně z USA, borec je totální maniak do power violence! A přesně s těmito lidmi chceme spolupracovat.

Jinak koncertně se vracíme v květnu/červnu, jedeme společně s INGROWING do Švýcarska na GRINDING DELÉMONT festival, kde je výborná sestava kapel s CHIENS, THE AFTERNOON GENTLEMEN, CRIPPLE BASTARDS nebo MAGRUDERGRIND. Pak pár koncertů u nás a na Play Fastu. V září jedeme tour společně s NEEDFUL THINGS. Pak bychom chtěli makat na dalších počinech, v plánu je split LP s AFTERNOON GENTLEMEN a další věci.

Hraje víc v cizině, než v ČR. Čím to je? Nebo se mi to zdá?

Nezdá. Má to souvislost s tím, že v cizině je o nás nebo o naše desky větší zájem a všeobecně větší zájem o fastcore. Třeba pro někoho může být evropské turné nuda, pro nás paráda a takové koncerty ve Francii to je přímo pohádka. Nejlepší koncerty, které jsme kdy odehráli byly právě ve Francii (Nancy Soap box klub, Mort fest nebo třeba Hippiepest na venkově Francie).

Nedá se to samozřejmě zevšeobecnit, ale je to prostě dané silnou grind core a fastcore základnou, spoustou místních kapel, labelů, dister a lidí, které fastcore zajímá. Přijde mi dobrý bejt v kontaktu s lidma, který se zajímají o power violence jako já a jeden čas si myslím, že u nás v tomto směru chcípl pes. Třeba teď co se děje v USA je neuvěřitelný boom, co se týče power violence and old school grind core. Neskutečná řádka novejch kapel, labelů a fanzinů, na které tady v distrech nenarazíš, ve fanzinech se nedočteš a ten českej standart je pořád na ty DOOM nebo WOLFBRIGADE. Těch fastcore nadšenců bych tady spočítal na prstech jedný ruky, takže nám přišlo přirozenější hrát tam, kde to má ohlas a my z toho máme fajn pocit a o to jde.

Naše desky už delší čas vychází jenom na zahraničních labelech jako třeba BONES BRIGADE právě z Francie nebo v Americe jsme ve spolupráci s GIVE PRAISE Records. Pokud hledám labely na kooperaci pro naše desky, třeba 7“EP splity, tak se z 99% ozývají pouze zahraniční labely.

Například jsme dlouhý čas nikde nedělali rozhovor do českýho fanzinu, za poslední rok jsem odpovídal na rozhovory do různých zinů (od Ruska přes Maďarsko po USA), v ČR jsme měli poslední rozhovor v Trhavině číslo 2. To taky o něčem svědčí.

Máš s kapelou nějakou metu, které jsi dosáhl nebo chceš dosáhnout?

Hmmm, spíše si dávám takový krátkodobý nebo dlouhodobý cíle, tzn. aby kapela fungovala, byla aktivní, hrála koncerty a vydávala nahrávky, zlepšovala se a makala na sobě.

Hlavním cílem bylo kdysi samostatné LP a split s GRIDE, oboje se povedlo. Dlouhodobým cílem je tour v USA, které se taky rýsuje a pak druhá velká deska.

Jinak mety alá deska na Relapse, klip v televizi, koncert na velkým fesťáku, výhra Anděla nebo jiný stupidní ankety není nic pro nás.

Jinak všeobecně nemám moc rád takový to fungování od ničeho k ničemu, takže neustále šlapu po ostatních, aby se věci hejbaly, takže funguju v kapele i nějak tak jako dráb, hehe.

Vydali by jste split s „emo“ kapelou?

Hmm, když si vzpomenu na skvělé splitko PANGS OF REMORSE/RAVELIN7, tak proč ne. Sám sice moc emo neposlouchám, teda skoro vůbec, ale pokud by to byl emo hardcore a kapely by byli zpřátelené, měli podobný náhled na věc, takže proč ne.

Zmínil jsi i MAGRUDERGRIND. Jak se díváš na jejich spolupráci se SCION? Jak Ty osobně vnímáš sponzoring a věci s tím spojené?

Je to jejich osobní rozhodnutí, které si obhajují viz.jejich oficiální prohlášení a argument, že automobilka zaplatila náklady spojené s nahráváním, oni zadarmo pořídili kvalitní nahrávku a zadarmo se dostane k lidem. Slovo zadarmo je tam onou mantrou. Takhle stejně argumentují lidi, kteří s tímto krokem souhlasí plus to, že MAGRUDERGRIND nahráli úplně stejně intenzivní materiál jako pro jakýkoliv jiný (undergroundový) label a nebyli v ničem omezeni a „akorát“ plácli logo Scionu na obal. Argumentem, u kterého se mi otevírá kudla v kapse je taky ten, že není rozdíl vydat u Scionu anebo u nějakého jiného labelu a u Scionu je to ještě výhodnější, protože Ti náklady zaplatí předem.

Jak říkám, je to jejich vlastní rozhodnutí, za které už si slízli kopec negativní kritiky a já jsem přesvědčen, že 100% oprávněně. Oni jsou pořád strašně fajn jako lidi, na tom se nic nemění, ale tenhle krok absolutně nedomysleli. Podle mě jim vůbec nedošlo, že je Scion resp. Toyota využívá jako reklamní artikl ke svým účelům, něco jako prodejnou šlapku. Dnes Ti a vůbec v kapitalismu nikde nikdo a nikdy nedá peníze zadarmo (snad kromě charity), vždy v tom bude nějaký postranní úmysl, proč do Tebe investovat viz.všeobecně fungování reklamy. Pokud mi někdo dá peníze a já na oplátku nosím na hrudi jeho logo, znamená to, že ho sám podporuji a propaguji. Nemůžu to přece brát, že mi zaplatil službu a nic se nestalo. Pokud přední americká grind core kapela nemá na zaplacení studia, které lehce může zaplatit díky velkému prodeji merchandise nebo dolary z odehraných koncertů a navíc argumentuje, že lidi dostanou muziku zadarmo (= můžou si ji stáhnout) v době, kdy dnes pár hodin po vydání nahrávky všechno visí zadarmo na internetu, pak je to jako argument docela úsměvné.

O MAGRUDERGRIND by se porvali všechny významné labely, které dělají grind core/fastcore a jsem přesvědčen, že by měli nej podmínky. Spíš předpokládám, že potřebovali svoji hudbu dostat ještě „dál“ než „jen“ ortodoxním fanouškům žánru. Prostě si myslím, že tahle kapela, jak už mi ostatně potvrdil jeden nejmenovaný člověk z evropského labelu, který s nimi spolupracuje, si jde tvrdě za svým tzn. dostat kapelu nahoru, udělat ji známější, hrát velký koncerty a festivaly. Jako není to nic, co by bylo extra nového a šokujícího, hlavně co se týče metalové části grind core (třeba NASUM, ROTEN SOUND), kde tak funguje spousta kapel. Nicméně MAGRUDERGRIND jsou přece jen víc z DIY scény, kdy díky DIY network of friends procestovali celej svět, vydávali desky v malých nákladech u DIY labelů, získali ohlas, nicméně teď je ta kapela větší a větší a využívají veškeré, právě i ty korporátní subjekty k tomu, aby kapela „narostla“. Že to dělat tímhle stylem a špinit se např. se Scionem není zapotřebí, budiž důkazem kapely jako jsou třeba DROPDEAD, TRAGEDY nebo AGATHOCLES.

Jedna věc je být známou kapelou v DIY fastcore, což jsou třeba IRON LUNG – tvrdě makající kapela, ale plně fungující v DIY scéně, vydávající pod PRANK nebo 625Thrash. Nicméně IRON LUNG ke své „velikosti“ nebudou nikdy zvaní a placení za hraní na BRUTAL ASSAULTu, protože se o nich prakticky neví (z pohledu organizátorů). MAGRUDERGRIND? Ti, co jeli autobusem EU tour s ROTTEN SOUND, EXHUMED po metalových koncertech a halách, co hrají v USA a ve světě velké metal/grind festivaly a co mají díky Scionu nahrávku rozšířenou přes I-Tunes a major labely (díky oficiální distribuci nahrávky na jejich předchozím labelu WILLOWTIP Recs.) EMI? Ti už ano!! Prostě jde o to, zda-li chceš být uznávaným fastcorem alá IRON LUNG, jezdit po punkovým místech a sklepech, občas nějakej větší fest alá Chaos in Tejas anebo chceš hrát to samé plus i tu část oficiálnějších, sponzorovaných, velkých festů a koncertů a fungovat pod major korporacemi.. Těžko se ale pak MAGRUDERGRIND můžou považovat za DIY hardcore kapelu, těžko můžou být ukřivděny reakcemi od těch, kteří nemají DIY hardcore jenom za nějaké prázdné slovo do té doby, než mají šanci dostat se „výš“.

Jinak nejsou to jenom MAGRUDERGRIND, ten výčet kapel, co hraje na Scion Rock festech je nekonečný. MAGRUDERGRIND vydali nahrávku přes Scion, spousta dalších kapel hraje na jejich koncertech a rozdává jejich reklamní artikly. Na Youtube je video kanál Scionu, kde jsou rozhovory s kapelama hrající Scion fest – vtipný, že nikdo z kapel na sobě nemá triko kapel, tak jak je běžné a jak se běžně nosí. Dělat rozhovor a mít nařízeno, co si při něm vzít na sebe by pro mě bylo ponižující a fakt nevěřícně člověk kouká, jak ze sebe kapely nechávají dělat loutky a šašky.

Tématu Scion se věnuju ve svým fanzinu GO AND KILL, v jeho novém čísle, které vyjde začátkem června.

US boom grind/power violence / fastcore kapel … super! Co by jsi mi doporučil jako fanouškovi Wojczech (De), Machine Gun Romantics (US), SHANK (UK), Army Of Flying Robots (UK) a Quattro Stagiony (DE)?

Doporučil bych Ti veškerou produkci labelu TO LIVE A LIE z USA, kterej chrlí skvělý nahrávky mladejch, většinou amerických power violence/fastcore kapel. Do tohoto labelu resp.věcí, které vydává, jdu naprosto po hlavě. Poslední věc, která na TLAL vyšla je split 3 way 10“ LP ACXDC/MAGNUM FORCE/SEX PRISONER. ACXDC je zběsilý fastcore z L.A., je to vlastně zkratka ANTI CHRIST DEMON-CORE hehe. MAGNUM FORCE z Phoenixu mě totálně dostali na svém samostatném EP, které je stále k dostání na TLAL – nabušený, energický, maniakální fastcore/grind, který je hodně podobný na starší nahrávky MAGRUDERGRIND. SEX PRISONER jsou klon CROSSED OUT, dost sludge pasáží míchané s klepačkami – to je zrovna ve stylu SHANK nebo pak ENDLESS BLOCKADE. Dá se od nich sehnat demo, samostatnej singl a teď tohle splitko.

Dál...WATER TORTURE a SORDO(oboje brutální drum´n bass power violence), MEHKAGO N.T. (bohužel skončili, ale jinak víc crustovější, valivější Despise You styl), AGONIZING BLIGHT (taky trochu jako Despise you, mladá kapela z Kalifornie), BRIDGE (Kanada, power violence se zpěvačkou, mají nové EP) nebo SIX BREW BANTHA (fastcore z Kanady). BACKSLIDER (extreme HC ve stylu LACK OF INTEREST), TO THE POINT (Nová akvizice na Deep Six), MIND AS PRISON (brutální grind core), MINDLESS (s lidma z HATRED SURGE), PUT TO DEATH (projekt lidí z HATRED SURGE a MIND ERASER, mají skvělej singl venku!), SCAPEGOAT, GET DESTROYED (CROSSED OUT styl power violence) ...... a tak dále.

Tip na mladé a zajímavé kapely: stránka GRINDCORE OPERATION, kterou spravuje mladej kluk z Kalifornie a kde píše recenze, upoutávky, odkazy, rozhovory s kapelama právě z fastcore ranku, tam chodím často a rád. Poslechneš kapely, které neznáš, něco se o nich dozvíš, najdeš si na ně odkaz a když se Ti to líbí, seženeš si desku. Takováto prezentace nových nahrávek je podle mě super než jen blog zaplácaný stovkami linků.

Od Quattro Stagiony přeskočím k Play Fast Or Don´t Festivalu, kde na prvním ročníku hráli. Píšeš, že letos bude 10tý ročník, což se mi ani nechce věřit. Jak Ty osobně fest hodnotíš s odstupem času a co pro Tebe znamená?

QUATTRO hráli na dvojce ve Svojšicích, na tenhle ročník totiž jen tak nezapomenu hehe.

Ano, letos bude desátý ročník a nikdy by mě nenapadlo, že se ho někdy dožiju. Každej rok to lepíme jen tak tak a nikdy není úplně jistý, že bude někdy vůbec nějaké příště.

S odstupem času fest hodnotím velmi kladně, dalo mi to spoustu zážitků, ať už těch příjemných, ale i pár negativních, poznal jsem spoustu nových lidí, naučil jsem se pár věcí, které se mi hodí i normálně v životě, celkově mi to dalo ale i vzalo – je to stres, je to žrout času, nápor na nervy. Ale ohlasy lidí a kapel, atmosféra festivalu, pocit, že něco funguje a vůbec všeobecně, že funguje pořád hardcore/punk scéna právě bez sponzorů, bez dělání kompromisů, v duchu „Network of friends“, to je velký zadostiučinění. Jsem taky rád, že si hardcore kapely zahrajou pro víc lidí, aniž by museli hrát po velkejch metalovejch akcích, který se těžko dají v mnoha případech považovat za underground. Distra prodají svoje věci, vydělají na vydání nějaký další desky, lidi co vaří, to je podobný s tím, že jsou peníze na ABC, Antifa, FNB atd.

Znamená to pro mě.....ani nevím, co napsat! Rád makám na festivalu, ale řekl bych, že to pro mě není otázka života nebo smrti. Až fest nebude, pustím se do něčeho jinýho :).

Jakým způsobem vybíráte na fest kapely a jak probíhá propagace? Pověděl by jsi víc o přípravách PFOD festivalu? Myslím, s jakým předstihem na festivalu pracujete, kolik času to zabere, atd. atd.? Mimochodem, už Vám někdo nabízel placenou reklamu?

Postupem času se nám začali nabízet kapely sami, dnes už píše opravdu spousta kapel všemožných žánrů, hlavně teda především crust, grind core, hcpunk. Ale občas to zkouší kapely úplně naslepo, aby si zahráli na festivalu. Snažím se všem odepsat, ale začíná to být už otročina – na festivalový email, naše osobní adresy, přes facebook chodí mraky nabídek samotných kapel, dnes už i bookovacích agentů a co je nejhorší, začínám dostávat sračky typu koncert Tří Sester na vašem festivalu atd.atd. Do toho si připočti moji soukromou poštu, spamy, záležitosti kapely a máš denně porci emailů, kterou musím, někdy nestihnu vyřídit .

Příprava festivalu běží po celý rok, v podstatě co uklidíš a sebereš poslední kelímek, tak přemýšlíš, co nového, co zlepšit, co změnit a koho pozvat příště. Jinak po festivalu ještě probíhá každoroční přemlouvání Smrčáka, protože ten chce končit, samozřejmě i letos. Jak ho přemluvíme, tak jde domluvit termín na hradecké letiště (je z nás nejvíc asertivní), jehož festivalovej park je čím dál těžší zabookovat – jednak na „našem“ starém prostoru a hangáru je autodráha, pak je ten kalendář dost našlapanej, dál se zvyšuje nájem a neochota majitele atd. Jak je místo, datum, začíná se jednat s kapelama a to je běh na dlouhou trať. Snažíme se dostat do sestavy aktuální kapely a vše v rámci diy hardcore/punku a ten výběr se dost radikálně zúžuje – jednak spousta kapel nehraje, nebo mají v létě pauzu, nebo si je nemůžeme dovolit (placení letenek, transport letiště-festival park, zpět, hotel) a teď aktuálně hrají ještě skoro všechny další festy v ČR, což pak postrádá smysl, když sdílíte pět kapel s dalším festivalem. V neposlední řadě je tu „přefestivalováno“ a crust/punk kapely se staly vítanou součástí skoro všech dalších fesťáků, takže ten výběr je všeobecně rok od roku složitější. Ale jsem rád, že u nás za 10 let nehrála gore grind kapela. To je styl, který přímo nesnášíme.

Propagace běží dnes hlavně přes sociální sítě, generelně internet. Prostě papírovým letákům dnes odzvonilo, zpráva na facebooku má dosah tisíců uživatelů během pár minut. Nenávidím sice to mrhání času a tlachání o ničem, co tam předvádí spousta lidí, ale jako nástroj pro formu propagace (děláš koncert, třeba...) je to hodně dobrý. Letáky se tisknou v počtu desetitisíců, různá distra a naši známý distributoři je nám pomáhají distribuovat, všem jim patří dík. Zmínku o festu se snažím dávat na všechna možná a existující fóra, která se týkají hc/punkové muziky . Ale rezervy v propagaci jsou velké, je to otázka času....anebo lenosti, haha.

Placenou reklamu? Tak samozřejmě jakákoliv reklama ve fanzinech stojí peníze, teď zrovna připravuji reklamu do SHORT, FAST AND LOUD. Loni jsem zaplatil půl stránky, poslal reklamu, dostal ujištění od Jeffa, že časák bude v červnu venku a nakonec vyšel v srpnu pár týdnů po festu – co naděláš, někdy se nedaří :).

Ale třeba loni jsme dostali nabídku na reklamu do rádia Hey, kde by teda vysílali upoutávku o festivalu. Přišlo by mi absurdní, kdyby hráli Kabáty nebo ještě horší, třeba toho zmrda Daniela Landu a pak byla reklama na PFOD. Prostě všeobecně žádné oficiální reklamy, žádní sponzoři.

Hardcore/punk/grind kapela vs. cesťáky? Hodnotíš nějak, kolik si kapely říkají za koncert?

Uh, to si nedovolím hodnotit. I DIY kapely musí platit zkušebnu, náhradní díly na nástroje, amortizaci auta, prostě veškeré náklady...takže nevidím problém, když se koncert zaplatí, vydělá se a kapela si řekne resp. dostane víc než je tu čistou částku, kterou projede. Kapely, co jsou známý a hrajou desítky let, mají díky své tvrdé práci už „nějaké“ jméno, tak OK, chápu, že si řeknou o peníze navíc. Nemám s tím problém. Pokud je ta částka přemrštěná, tak tu kapelu jednoduše nezvu – to narážím hlavně na bookování kapel na Playfast. V 95% případů je to vše ale totálně v pohodě a i ta větší jména, legend ární kapely jako DEVIATED INSTINCT, MOB47, AGATHOCLES nebo HELLSHOCK...

Může podle Tebe fungovat to propojení metalu / hardcore/punku? Jak se díváš na black metal v hardcore punku?

Metal je metal a hardcore/punk je scéna postavená na úplně jiných principech, který si tady nemusíme vysvětlovat a opakovat.

Metal mám rád, vyrostl jsem na něm, ale řekl bych, že to z větší části už dnes není žádný underground, ale normální mainstreamová scéna. Poslouchám z nostalgie pár těch starejch kapel mého mládí, baví mě ty nový thrash/death věci, který vychází na podzemních labelech na vinylech, to stále ještě kupuju a velmi rád poslouchám. Ale to propojení podle mě není/nebylo by dobrý a budu rád, když hcpunk kapely budou hrát prasopal jako DROPDEAD se zkušebnovým zvukem, zpívat o právech zvířat, zpívat pro mnohé o „klišovitých“ tématech jako antifašismus ne jako všechny ty dokonale znějící metalické crusty, které v podstatě vykrádají švédský death metal.

Black metal fakt ne, to jde mimo mě. Jako nějaký ty blackened crusty jsou docela dobrý, ale celkově je ta dnešní BM scéna zašpiněná od hnědýho hovna a totálně mi vadí, když si chci poslechnout dnešní BM kapelu a musím ji lustrovat, nakolik je závadná.

Otázka zcela z jiného soudku, jak odpočíváš? Čteš nějaké knížky?

Odpočívám aktivně haha. Odpočívat pasivně budu až v důchodu.

Čtu rád, jsem vášnivej čtenář. Moje babička pracovala v místní knihovně, moje máma vlastní knihkupectví, moje tchýně pracuje také v knihovně a moje nastávající pracuje teď ještě v knihovně, ale od podzimu u mámy v knihkupectví, takže jak vidíš, knihy máme v rodině.

Jenom mě štve, že nemám tolik času, abych přečetl vše, co bych chtěl. Můj oblíbený autor je Milan Kundera, teď čtu knihu od herce Jaroslava Duška „Ze mě“ – četla ji moje přítelkyně a byla z ní nadšená, já nyní též. Velice mě překvapily jeho názory a pohledy na svět, na alternativní život, propagaci vegetariánství a nekonzumního způsobu života. Nikdy bych to od něj nečekal, o to víc si tohohle chlapíka vážím.

Jinak každej měsíc mě Mára Gasmask zahltí jedním číslem Maximum Rock ´n rollu a to než přelouskám, to je časově jako četba dostačující, hehe.

Teď k zinu … Líbí se mi osobní rovina, kterou je zine protkaný - za GO AND KILL je cítit člověka, tohle není jen chladný kolektor desek rychlé muziky. Pobavila mě jedna z prvních vět v úvodníku GO AND KILL, „buď si necháte tisknout x stovek zinu, jako je tento, anebo si za ty prachy koupíte nějakou skvělou televizi, která je tak velká, že se Vám nevejde do pokojíku ...“. Díky Ondro, že jsi dal přednost zinu! V jakém programu zine děláš? Na co se můžeme těšit s novým číslem?

Myslím, že by za to byla televize v kombinaci třeba s notebookem, haha...no, pokud je fanzin přes sto stran A4 offsetovým tiskem a s lepenou vazbou, je to už ranec a ta cena se dá srazit pouze vyšším nákladem časáků. Náklad ale dělám „přiměřenej“ a spíš se snažím poctivě udat všechny kusy než abych na nich několik let seděl a měl je doma zaprášené pod postelí.

Do minulého čísla jsem ještě používal Quark, který byl tehdy jedním z prvních grafických programů na sázení a dost jsem se s ním natrápil. Žádný manuál, komplet v angličtině, docela peklo. Aktuální číslo, které už finišuji, sázím v Adobe Indesign. Jedním z největších problémů a zpoždění s vydáním zinu byl právě sázecí program a příprava pro tiskárnu. Kdybych to vyjel na tiskárně, pak nadělal xerox, můžu vydávat dvě čísla do roka hehe. Dnes je to, ale díky Indesignu, o mnoho jednodušší a myslím si, že to i lépe vy padá, tak uvidíme....

Číslo čtyři by mělo vyjít v půlce června, bude to kolem 80 stran A4, offsetový tisk, křídová obálka, rozhovory s BLOODY PHOENIX (USA), Matějem & VEGAN FOOD CREW, AGIPUNK Records (Itálie), FORWARD (Japonsko). Je tam původní a velmi obsáhlý rozhovor s rakouskými COLD WORLD, kteří hrají extrémní hardcore a pamatují velmi staré časy a počátky hardcoru v Rakousku, recenze, tour reporty (LYCANTHROPHY/PRŮMYSLOVÁ SMRT UK/Západní Evropa tour, IDIOTS PARADE/TOTAL FUCKING DESTRUCTION evropské tour, NEEDFUL THINGS/TURBOKRIEG USA tour), téma: Scion, scene report z Jižní Koreji, sloupky.

V jakém nákladu GO AND KILL vychází? Jak je to s prodejností?

Náklad posledního čísla byl 350 ks, je téměř pryč, mám asi posledních 30 kusů schovaných, kdyby měl někdo později zájem.

Prodejnost? Stojí se na něj fronty a nedělám nic jinýho než vyřizuji „předobjednávky“ hahaha...

Cením si i toho, že jste se vymezili vůči sračkám typu Anal Cunt. Z jakého důvod myslíš, že tuhle kapelu ještě někdo může poslouchat?

Tak AxCx jsem taky kdysi poslouchal, líbila se mi samozřejmě muzika a byl to fakt nehoráznej nářez. Bylo to extrémnější jak do té doby spousta kapel a to mě dostalo. Jenže to je měl člověk nahrané na kazetě a nevěděl, o čem to je. Nechci si hrát na nějaké neposkvrněného politicky korektního Mirka Dušína, nicméně sranda z holokaustu a podobný témata mi přijde jako totální nechutnost a ubohost. K tomuto nemám žádnou toleranci. Takovéhle kapely nemají v undergroundu co dělat a co v undergroundu, de facto vůbec. Je dobře, že to má Seth (zpěvák AxCx) za sebou a hnije pod zemí – když jsem ho tehdy v Anglii na Blastonbury festu viděl hajlovat, oblečen&eacut e;m v tom triku „vyhlazující židy“, nepřišlo mi to jako nadsázka a jenom ironie, tak jak to podávají obhájci AxCx. Bylo mi z nich zle. Horší kapelu, co se týče chování, jsem ještě nepotkal a na vlastní oči neviděl. Zfetovaní dementi, kteří akorát udělali bordel, hajlovali, porvali se, rozbili dveře u klubu, kde byli vyhozeni a potom nám ve společném motelu ukázali, jak se provádí demolice.

A z jakého důvodu je ještě někdo může poslouchat? Hmmm, z úplně prostého důvodu, libí se jim muzika, texty neřeší… Takových lidí je, nedělejme si iluze!

Vydrží Ti myslíš rychlá muzika až do hrobu?

To nevím, třeba jo, třeba ne. Tohle vůbec neřeším, znal jsem takových lidí, kteří byli absolutní maniaci do jakékoliv muziky a dnes jsou úplně někde jinde a vůbec je nepoznávám. Lidi, kteří znali členy kapel, sbírali desky, jezdili po koncertech a najednou je to pustilo....takže uvidíme.

Nedá mi to, abych se Tě nezeptal, mám oblíbenou fotku jednoho dědy. Je to něco jako můj vzor spokojeného stáří. Jediný co nevím, kdo ten chlapík je, nevíš o něm něco? 

Toho znám! To je "grandpa" (zadej si "grandpa of interest" do google), kterej oslavil pětaosmdesátiny a na koncertě hráli fastcorový a grindorový kapely, viděl jsem video z toho koncertu. Viděl jsem motivy trička LACK OF INTEREST, kde je právě tenhle děda na potisku trika. Nemá chybu. Jo a WEEKEND NACHOS ho mají na grafice středu jejich split 7"EP právě s LACK OF INTEREST.

A propo, můj otec má 62 let, nosí triko DROPDEAD a teď jsem mu vypaloval nějaký hardcore/punk kapely, namátkou BLACK FLAG a BAD BRAINS. Nejvíc se mu ale stejně líbí SEX PISTOLS, prej to má největší koule haha. Tak třeba si ho dám za 20let taky na triko :)).

Jaké místo má v Tvém životě vegetariánství?

Zcela zásadní! Jsem vegetarián 7 let a připadá mi dnes zcela nemožné, abych se vrátil k masité stravě. Ona to není jenom čistě forma stravy, ale změnila mi to spoustu pohledů na svět. Cítím se dobře na duši, když si uvědomím, že se neúčastním průmyslovému zabíjení zvířat, koncentráků pro zvířata a člověk je ohleduplnějším vůči chování k životnímu prostředí.

S přítelkyní jsme oba dva vegetariáni, takže to máme doma, co se týče vaření velice jednoduché, horší je to samozřejmě v práci. A tím spíše myslím ty nekonečné konverzace a narážky o vegetariánství s lidmi, pro které se řízek a umaštěná pusa od bůčku stala životní láskou :).

V úplných začátcích kapely jsme hráli koncert kdesi u Znojma, byli jsme zvyklí spíše na ty grind core/death akce, tehdy ještě, a tohle byl čistě hardcore/punk koncert, hrála tam tehdy ČISTA RYŽA ze Slovenska a další. Vzpomínám si, že jsem si tam tehdy chtěl koupit nášivku „Mince not meat“ od AGATHOCLES, ale morálně jsem se na ní tehdy necítil, abych jí mohl nosit. Teď už bych mohl.

Ondro, děkuju za rozhovor, bylo fajn si s Tebou povídat. Máš prostor pro posledních pár slov! Díky a drž se … (S)

Díky moc za fajn rozhovor, zájem a vřelé díky za Tvoji stálou podporu. Vážím si toho. Ať se Vám daří s rodinkou.

Nové číslo fanzinu vychází na konci června 2013, Play Fast je o měsíc později, kapela se pomalu probírá z komatu, takže kdo byste měl o cokoliv zájem, pište. Díky.

Ondra Fastcore

fastcore@centrum.cz

http://lycanthrophy.bandcamp.com

http://playfast.czechcore.cz  

http://www.discogs.com/artist/Ondra+%C5%A0emrinec  

Další recenze/články najdeš na http://samuelrecords.blogspot.com.  

Obrázky