Tak jsou zase zpátky. S.L.U.T., v plné síle, staré klasické sestavě, ovšem s novým větrem v plachtách, připravení dělat muziku, která leze přímo z nich a nebránit se ani experimentům. A z toho, co je od nich slyšet na současných koncertech se je opravdu na co těšit. Krom toho si ještě založili vlastní hnutí Radical Hippiesss, a vůbec, jak to nyní vše mají a kam chtěj dále směřovat, o tom S.L.U.T. povídají v následujícím rozhovoru.
JP – Jakub Plachý – zpěv, HH – Honza Hladík – bicí, Hrádek – kytara, ptal se richard
r: Vra?me se trochu zpátky. Vaši stopu jsem začal ztrácet někdy po vydání Smell Me. Vím, že pak vyšla ještě Luftganja, kterou jsem ale slyšel tak nějak z ponorky v jednom shopu, doma jsem ji neměl, ale vím, že jste tam docela zmelodičněli a hráli si s elektronikou. Pak jste se ještě objevili na 10 Years Ego. Co se v té době vlastně v kapele dělo? Dá se říct, že jste se na chvíli rozpadli. Proč a kde potom zas přišel ten další impuls dát to znovu dohromady v tej nejpůvodnější „old school" sestavě?
JP: No vono se to s náma táhlo už kapánek dýl. Začalo to vlastně už někdy v devadesátým sedmým, vlastně asi tak rok po Smell Me, kdy jsme byli (z dnešního pohledu) dost naivní a věřili sme, že když sme vydali, podle nás, ale i podle ohlasu okolí, dobrou desku, že teď pude všecko samo. Myslím, že nám to vlezlo trochu do hlavy, chovali jsme se sami k sobě dost divně, psali jsme samý sračky, a vrcholem toho byl odchod Tomáše Otradovce, kterýho nahradil Petr Buřtip Štěpánek. Řek` bych, že v tý době to byla hodně velká vzpruha jak pro nás, tak i pro něj a přišlo mi, že se to zase dostává tam, kde bysme asi chtěli všichni bejt. Dost sme tenkrát přemejšlely, že něco nahrajem, jenže s Polygramem sme už byli ve vztahu - nevztahu, takže jsme ani neměli jasno v tom, kdo by to vydal. No a tenkrát, to bylo něgdy na jaře 98, se objevila možnost jet v létě na festival do NewYorku, (kde hráli taky Plastici mimo jiné), což byla samozřejmě naprosto bombastická zpráva, zvláš?, když se z toho nakonec vyklubalo 16 konzíků po východním pobřeží během 6 tejdnů, tři konzíky na Floridě s Melvins, fšecko zařízený, no prostě naprostá zívárna a pohoda. Jenže realita byla trošku jiná, koncerty sme sice vodehráli, Melvins nakonec zrušili zrovna tu část turné co jsme s nima měli hrát… no nebudu to dál rozvádět, shrnu to jako vystřízlivění a návrat nohama na zem. Dopad byl o to tvrdší, že celá věc měla dost trapnou dohru mezi náma a naším tehdejším rádobymangementem, což vyvrcholilo naším odchodem od Scrape Soundu jako agentury a více méně i odchodem Kuby Živnůsky jako našeho bubeníka. To bylo v zimě 99. Jenže jak ten život bejvá občas fakt slušnej frkař, přesně v tý době jsme dostali nabídku od Indies natočit u nich desku. Takže jsme měli smlouvu a neměli bubeníka. Buřtipa tehdy napadlo poprosit našeho kámoše Tomáše Konůpku, (Mikiho Pupík) jestli by s náma něco nespáchal, že prostě pojedem na čtrnáct dní do Brna do studia a uvidíme. Nakonec z toho vznikla Luftganja, která je pro mě naprosto úžasná v tom, že to je deska - dokument. Neměli sme ani tak moc představu jak to dopadne a co z toho vyleze, ale pro mě to bylo dost zásadních čtrnáct dní z životě, na který nikdy nezapomenu a jsem všem (Hradkovi, Buřtipovi, Tomášovi, Honzovi Šmejkalovi, Pařbaelovi a Mikešovi) co tam byli vděčnej za to, že sem moh bejt u toho, fakt, čestně, nekecám, bez patosu. Howgh.
r: Pojďme ještě k Luftganje, kterou i teď prodáváte na koncertech. Stojíte si za ní ještě i dnes? Co vás tehdy nasměrovalo k tomuhle experimentování, větší melodice atd. neměl to být původně třeba bočák, jako když Jourgensen a spol maj krom Ministry Rev. Co. atd?
JP: To je právě to vo čem sem mluvil. Luftganja je pro mě dost výjmečná deska tím, že je vlastně dost jiná než to, co jsme do tý doby dělali. My jsme si, ale s Hrádkem dycky říkali, že bysme chtěli udělat alespoň jednu takovou spíš písničkovou desku, což se nám splnilo, ale nemělo smysl v tom dál pokračovat, protože nejsme na tohle moc stavěný, takže jsme zase chtěli dělat spíš tvrdší kytarový věci, zatím co Buřtip se chtěl vydat spíš cestou tvrdší „taneční" muziky. Takže po tom, co sme odjeli pár konzíků k Luftganje jsme se dohodli, že pudem každej tam kam nás to táhne. Petr má teď svů projekt BAT PROCESOR, což je hodně hustej junglovej experiment. No a my jsme s Hrádkem oslovili naše vlastně spoluzakládající členy Honzu Žaluda „Ganjalooda" (mimo jiné autor obalu Luftganji) a Honzu Hladíka, jestli by s náma šli do novejch starejch S.L.U.T, takže kruh se uzavřel a momentálně se nacházíme řekl bych v dost euforistickým stavu a myslím, že nás to všechny dost baví a sme z toho nadšený….
r: V přibližně polovině devadesátých let jste byli na nejlepší cestě dostat se celkem daleko, alespoň v mezích naší klubové scény. Smlouva u velké firmy, celkem pravidelné koncíky, Jam 96..... Jak na tu dobu vzpomínáte a dala vám něco, z čeho čerpáte i dneska? Zkušenosti z jednání s lidmi atd.......
JP: Mě osobně to dalo hrozně moc, hlavně bych řek, že nejdůležitější bylo takový to procitnutí a uvědomění si priorit. Myslím, že jsme se (tedy alespoň z mýho pohledu) v určitý době chovali jako dost velký pitomci…teda, ne, že bych se teď choval nějak extrémně jinak, ale je to všechno vo tom uvědomování si, proč tady jsme a co vlastně chceme. Já osobně budu strašně rád, když budu moct s klukama hrát a je mi jedno, jestli to někdo ocení nebo ne, protože jde o to, aby to fungovalo mezi náma a těšili jsme se na zkoušky a na živý hraní, protože si myslím, že cokoliv, co člověk dělá srdcem má největší význam pro něj samotnýho a je to prožitek, kterej ho ňákým způsobem drží nad vodou, aby tady úplně nezblbnul. Fšechno ostatní už je navíc.
HH: Tos řek Kubo mooooc hezky....... co dodat ? Nic.
Hradek: Přesně v tý době, kdy, jak říkáš, jsme byli na nejlepší cestě dostat se "celkem daleko", mi mý kámoši řikali, že to se Slutem de celkem do prdele.... Myslím, že proto sme se nikam nedostali, protože jsme nemohli, nechtěli a nerozuměli se někam "celkem daleko " dostávat. Jsem rád, že to tak je, a že S.L.U.T. radši budou a zůstanou "celkem blízko". Tohle a přímý živý hraní jsou dvě rozdílný věci, který jsou spolu jen tehdy v harmonii, když se ta první splaskne, vypustí a připlácne na placatej kámen.... Z místa jménem "meze naší klubový scény" mi běhá mráz po zádech....
r: Dneska koncertujete třeba i v řekněme undergroundovějším HC prostředí jako třeba v tom Vrahu. Někteří lidi ve scéně jsou bohužel stále docela uzavření a tak nějak „militantní". Nestalo se, že by vám třeba někdo takhle tu minulost u velké firmy atd. vyčetl, nebo něco podobného?
JP: Nestalo a ani mě nenapadlo, že by se to stát mohlo, protože na tom nevidím nic špatnýho. My jsme nikdy nikomu nelezli doprdele a? už u firmy nebo v tzv. HC komunitě. V tomhle směru nemám zač bych se styděl a jak říkám, ani mě to nenapadlo. Byl to spíš takovej ten paradox, že seš na stejným labelu s Gottem a hraješ na Ladronce. To mi přišlo spíš ftipný…
Hrádek: Já hraju dycky radši v undergroundovějšim HC prostředí, než kde jinde. A ve Vrahu to bylo úplně v pohodě... nevím, co si jako vo nás myslíš, že sme divný? nebo co?
r: Jaký vy třeba máte názor na to výše zmíněné dělení na ty nejrůznější political corect, SxE atd..... Cítíte se být třeba součástí nějaké, třeba HC scény, nebo to máte spíše tak nějak na párku a volnější přístup?
JP: Já nevím co je a není „political correct". Zajímám se spíš o duchovní než politický otázky, jestli to můžu takhle formulovat. Myslím, že spousta lidí protestuje hlavně z principu, protože nemůže najít svoje místo v systému, ale tím jak se chovají, tak ten systém vlastně spoluvytvářejí. Takže bych se odvážil tvrdit, že se vlastně ničím neliší od lidí proti kterejm protestujou. Je pak vlastně ve finále úplně jedno, jestli ta dlaň na zvednutý pravici je vzpřímená nebo zatnutá v pěst. Moje cesta je cesta lásky a nenásilí a za tím si stojím. Podporuju legalizaci přírody a právo jedince na osobní svobodu. A? každej dělá co uzná za vhodný.
HH: Patříme teď k vlastnímu hnutí RADICAL HIPPIESSS, což je zásadní průlom... hehe.
r: Vím, že jste prošli i takovými těmi tuzemskými HC počátky jako Gummy Pig atd., pak tedy Slut na Jamu, teď zase - a to se netýká jen vás, ale celé téhle klubové oblasti - celkově asi tak nějak menší možnosti, málo lidí v klubech atd... Na kterou tu dobu vzpomínáte nejraděj. A tu dnešní prostě berete jak jde, nebo myslíte, že je nějaká šance tohle směřování mladých spíše na to nejrůznější techno a když už živá muzika tak radši rockotéka za 20, místo koncíku za 70 změnit?
JP: To je těžký hodnotit, protože byla trochu jiná doba. Všichni drželi hodně pospolu, když udělal někdo nějakou akci třeba v Písku, tak se tam sjeli lidi z Prahy, ze Sokolova, ze Strakonic… pařilo se, hrálo, bylo to hodně spontánní. Teď to funguje trošku jinak, za posledních deset let se objevila spousta novejch hudebních stylů, obrovskej nástup zažila elektronická hudba, která je hodně trendová a módní a spousta taneční muziky je i dobrý. Lidi maj daleko větší možnost výběru, ale omezený prostředky. Speciálně mimo Prahu je to asi hodně důležitý kriterium, takže je zcela logický, že na něco co neznaj, nebo je zas až tak nezajímá prostě nejdou. Ale já bych to neviděl tak tragicky. Kdo na ten konzík chce jít, tak na něj jde a o to nás to pak víc těší, protože víme jaká je situace. My to neděláme pro zisk, děláme to pro radost, takže nás to nijak netíží.
HH: Myslím si, že dneska se spousta lidí vymlouvá na nedostatek diváků, špatné podmínky na hudebním trhu a bla bla bla...., ale zapomínaj, že je k tomu jejich producírování nikdo nenutil, takže když se jim to nelíbí, a? jdou třeba běhat na stadion nebo do politiky... (což někteří už udělali.. hehe).. my se zatím za ten rok, co jsme to dali znova dohromady, setkáváme s tím, že lidi jsou rádi, že nás slyšeli...
r: Teď se zas budu trochu opakovat. Začali jste znovu jezdit, na koncertech potkáváte lidi. Co vám na to říkají? A vzpomínají třeba i na staré Slut, nebo vás třeba někteří mladí ani nepamatují a berou vás za novou kapelu? Jak berou tu muziku, co děláte teď.
JP: No, my sme těch koncertů zas tolik nevodehráli, tak nevím. Ale zatím nás nikde nevypískali, takže asi pohoda. Nebo maj úctu ke stáří…
HH: Myslím, že ta situace je v podstatě už tisíce let beze změny.... jen ty jména se mění...., a jak berou tu muziku? Myslím, že když to děláme fakt na férofku, tak to pak z toho musej cejtit, což se taky děje......, protože když máš za sebe čistý svědomí, předpokládáš, že ti druzí taky... a tak to taky, myslím, je.
Hrádek: Jako přídavek hrajem naší úplně první písničku, myslím, že je docela povedená.......
r: Ve Vrahu jsi Kubo říkal, že děláte nové věci. Budou i nadále v tomhle - já si tomu tak říkám - industriálně HC duchu, nebo chcete více experimentovat, nebo to dělat ještě jinak? Všiml jsem si, že si třeba rád hraješ s efektem na zpěv......
JP: To co teď děláme je to co nás baví. Snažíme se prostě jen hrát jak nám hnáty a zobák narostly, do ničeho se nestylizovat a nebráníme se ničemu co před náma samotnejma obstojí. Takže fakt nejsem momentálně schopnej říct, co budem dělat třeba za rok, protože o tom vůbec nepřemejšlím. V Českým Brodě jsem viděl Mika Patona a Fantomas a to mě naprosto dostalo svou absolutní nepředvídatelností co se odehraje v příští sekundě. Byl to pro mě asi hudební zážitek roku. Ale co sem se pak dočet v reakcích ostatních lid í(na internetu) co tam byli, tak 90% z nich bylo negativních, což mě dost zarazilo, ale vlastně i potěšilo, protože v tom vidím smysl alternativní hudby. Nedržet se zajetejch konvencí a experimentovat. Myslím, že tudy vede cesta. A využívání různejch živě hratelnejch efektů je, podle mě, součást moderní alternativní hudby.
HH: Myslíš, že bysme měli víc experimentovat? Mě to přijde docela experiment už teď. Když do toho zahrneš i náš přístup k legalizaci, duchovní rozměr celýho tohodle našeho snažení a oběžnou dráhu Jupitera, tak to nedává vůbec žádnej smysl, no ne ?
r: Pak jsi taky povídal, že by jste rádi něco na příští rok vydali? Máte už konkrétnější představu co by to třeba měl být za formát - 10 palec, EP, velká deska - a taky u koho by to mohlo vyjít?
Já bych byl moc rád, kdyby se něco takovýho povedlo, máme už určitou představu, ale je to všechno ve fázi příprav a zatím opravdu netuším, kdo by měl zájem o to to vydat, kromě nás, takže uvidíme, možná si to vydáme celý sami. Fakt nevím, v tomhle jsme ještě nepodnikali žádný kroky.
HH: Určitě budem dělat nahrávku hned někdy po novým roce, ale spíš pro nás, abysme věděli, co za muziku my vlastně mastíme....... no a když se to někomu bude chtít vydat, tak pročpak nééé? Dělat desku až když víš, gdo to platí my přijde troch jako vychc**ost... netýká se pak hudby, ale peněz.
r: Co koncíky směrem za hranice? Rýsuje se něco, nebo spíše zatím domácí scéna?
Jo, zrovna dneska mi psal náš tajný agent pro Severní Čechy, Michal Klouček z kapely Lewisit, že bysme s nima mohli jet na jaře do Polska, tak doufám, že to klapne. Taky bych jel hrozně rád na Slovensko a samozřejmě do Holandska (hahaha).
HH: Joooooo NL... tam bysme byli ve skvělý formě, maj tam totiž na formování formy mnohem lepčí pohled než tady... zatim.... a doufám, že ne nadlouho... páč sem syšel u nás f televizi, že prej se blejská , nebo tak něco....
Hrádek: Litva!!!
r: Co příští rok? Plánujete co nejvíce hrát po klubech a k tomu i nějaký festy, máte už něco v merku, nebo tomu prostě necháváte volný průběh a berete věci jak jsou?
JP: Víceméně fungujeme tak, že nám lidi zavolaj nebo napíšou (slut@seznam.cz ). To nás zatím vytěžuje tak akorát, abysme to nebrali jako rutinu. Jinak nic nesháníme, prostě normálka, pohoda, žádnej stres, no ne ?
HH: Nejdřív mít pohodu ve zkušebně s sebou jednoznačně nese mít jí pak fšude. To znamená, že věci se dějí a my na to koukáme z mraku..... zapal to....!
r: Můžete vyjmenovat některý kapely, které vám třeba nejvíce daly, nebo které posloucháte rádi i dnes? Jo, a co stálo třeba za tím, že i vy sami jste si řekli, tak a jdem to zkusit....
JP: To mužu jen za sebe : Voivod, Butthole Surfers, Helmet, Quicksand, Unsane, Tool a spousta jinejch, který si teď honem nevybavím, z našich kapel pak urcitě Gnu, Lvmen, Anyway, IRA, Majkláči hodně pohodový sou nový Point, je toho moc, já sem taková hudební „děvka", nemám žádný vysloveně idoly, ale partiček mám rád hodně.
HH: CHERUBS!!!! (momentálně), old skool ragga jungle, Dillinja, Quicksand, Unsane, DJ Cheb, Talvin Singh, Amon Tobin, Aphex Twin, Paradox, DJ Krush, Cold Cut... komplet reggae scéna kvůlivá pocitu,... z českejch se mi dost líbí Orly v Blotě Euroooopy, GNU !!!, DJ TWD, DJ On-DRY, Vejška, DJ Pařbael ( posledně to bylo supeeeeer !!!! ), Švihadlo a eště něgdo, na koho si teď asi nefspomenu.
Hrádek: Za tím stojí život, vesmír a vůbec.... nejlepší sou: Arakain, Brutus, Žlutej pes, Seno, Scvrklej mozek, PS, IRA, GNU, MO, Vyžvejklá bambule, Crash Warship, Treponem Pal, Young Gods, La Muerte, Big Black, Voivod, Švihadlo, DG 307, Manu Ciao, Frýbí Age, Ministry, Melvins, Codein, Charta 77, Kritická situace, Manowar, Assassins of God, Ratos de porao, atd......
r: Angličtina v textech. Vím, že jste ji dycky měli. Neuvažovali jste ale někdy zkusit to česky?
JP: Já ne. Možná Španělsky, ale to umím eště míň než Anglicky :o))).
HH: Možná že česky by to šlo jen někdy... třeba:" Juuuuurtýýýýýýý... koooooooonnnněěěěěěě..... a taky Look here...look here.... dřevěnýýýýýýý bohatýýýýýýýýrrrrrrrrrrrrrrrrrrr...... no nevím...., ale španělsky bych to uvítal.... třeba..... no nic ( neumím ani slovo, jenom MAMASITA...).
r: Chcete lidem ještě něco vzkázat? Já vám zatím tohle: Předem děkuji za rozhovor, cha, snad ty dotazy nesjou nějak moc hrrr a hrozné......
JP: Díky všem za podporu.
HH: Díky všem za podporu .
Hrádek: Mějme se dobře... máme všechno ve vlastních rukou................ přijďte na náš koncert, bude to maso...... čágo.
Jo, koncíky maso jsou, to je pravda, díky moc za rozhovor.
Více na old.czechcore.cz
|
