|
Ve čtvrtek 1. 11. do Prahy zavítá brazilská kaapela Surra. Svůj mix hardcoru, thrashe a punku zahraje v klubu Hospoda Brouk společně s českými formacemi Komplex Viny a Haunebu Zwei. Koncert pořádá Schmeichel Kabinett 666. Na otázky ohledně kapely, turné, ale třeba i vrtochů evropského publika s velkou trpělivostí odpovídal bubeník Victor Miranda:
1. Kapela Surra je v Praze docela známá. Hodně lidí si pamatuje váš koncert před dvěma lety. Ale málokdo už ví něco o historii kapely, o hlavních myšlenkách a především o vašich dalších aktivitách na punk/HC scéně.
Tak to mám radost, že si na ten zářijový koncert v Barytonu, kde jsme hráli společně s Kunta Kinte a Interpunkcí, někdo vzpomene. Tehdy v roce 2016 to bylo jedno z našich prvních vystoupení v Evropě a byli jsme pěkně nervózní, protože jsme vůbec nevěděli, co od celého turné čekat. Ale dopadlo to docela dobře.
A ohledně té historie, no v kapele je Leo a Gulherme a já, teda Victor. Surru jsme založili v roce 2012, ale už jsme se znali dřív a hrávali spolu v různých jiných projektech. S Leem jsme v té době měli už sedm let thrashovou kapelu. Tehdy se k nám přimotal Guilherme a zase v jiném bandu jsme dohromady zkoušeli od 2008.
Ale zlomový rok byl právě 2012, od kterého máme oficiálně Surru, nahráli jsme nějaké singly a i CD. Máme za sebou přes 200 vystoupení různě po Brazílii a po Evropě. Naší filozofií je pádit pořád kupředu nejvyšší rychlostí, pořád nahrávat, téměř nepřetržitě jet šňůru a předvádět naši show všude, kde to jen bude možné.
Uvědomujeme si určitou jazykovou bariéru, protože zpíváme téměř výhradně portugalsky, tak musíme vždy zdůraznit, že jsme antifašisti! V našich skladbách taky šijeme do kapitalismu a podobných příbuzných nešvarů, hlavně brazilských. Protože naše země je prostě ve spoustě ohledů zpátečnická a neschopná, což se nebojíme kritizovat. V textech je všechno, co nás každodenně štve, co vnímáme hlavou i tělem.
Pokud jde o další aktivity, tak organizujeme koncerty i pro ostatní, a to zejména ve městě Santos, odkud všichni pocházíme. Dělali jsme tam třeba koncert Magrudergrind. Ale hudba a především kapela nám zabírají čím dál víc času, takže už toho okolo příliš nestíháme.
Já například kromě Surry jsem ještě v kapele Basalt, což je fúze sludge, doomu a black metalu. Guilherme se účastnil různých grind záležitostí jako třeba Hutt nebo No Sense. Leo donedávna hrával na kytaru v hardcoreových Bayside Kings.
2. Takže na přelomu října a listopadu 2018 bude vaše druhé evropské turné? V kterých zemích zahrajete? Vnímáte osobně nějaký rozdíl mezi jihoamerickým a evropským publikem? Kromě těch, se kterými jste hráli, znáte třeba nějaké české kapely?
Jojo, druhá tour a pojedeme přes Portugalsko, Španělsko, Francii, Rakousko, Českou Republiku a Německo.
Rozdíly jsou malé, protože na podobné koncerty chodí určitá specifická skupina lidí, ale kdybych měl generalizovat, tak v Brazílii se nebojíme udělat pořádný circle pit, zběsile skákat do davu a hodně energicky ukazovat emoce. Myslím to spíš jako vtip, ale asi jste v Evropě trochu stydlivější. Ovšem na druhou stranu máme s organizátory a vlastně se všemi, které jsme cestou poznali jen pozitivní zkušenosti. Vše bylo vždy skvěle připravené a zorganizované, všichni byli milí a se spoustou lidí se dodnes přátelíme.
Z české hudby rád poslouchám extrémní metalisty Master’s Hammer a Cult of Fire, kteří zrovna nedávno v Brazílii hráli. Z punk/HC scény toho moc neznám, což se ale letos určitě změní.
3. Máte na kontě pět alb, a to není málo. Jak se za tu dobu proměnil váš hudební výraz? Co chystáte nového?
V rámci Surry nás ovlivili Slayer a Napalm Death, z brazilských vzorů bych jmenoval Sepulturu nebo Ratos de Porão. Ale to je jen takový rámec, nemáme nějaký přesně definovaný a striktní „vlastní styl“. Prostě když nás nějaký hudební nápad baví ještě po několika zkouškách, rozpracujeme ho a hrajeme na koncertech.
Každý z nás má rád muziku různých žánrů a tak je jasné, že inspirace přichází napříč tím vším. Skvělým příkladem z poslední doby je naše nejnovější CD, které vyjde někdy v první čtvrtině následujícího roku. Některé části jsou skoro samba, kterou složil Guilherme. On totiž dřív hrával v pár lidových kapelách společně se svým otcem. Do jiných pasáží jsme zase přimíchali něco reggae a ska.
Takže nám jde především o dobré riffy a hodně rychlé bicí, jinak se muzikantsky nechceme omezovat.
A ohledně novinek…, před vydáním již zmíněného alba chceme rozhodně zveřejnit nějaké singly. Určitě s nimi co nejdříve seznámíme naše evropské kámoše, ať už z řad fanoušků nebo muzikantských kolegů.
Autorka článku: Karolina Válová
Foto: archiv kapely Surra
Původně napsáno pro Reláciu Bawagan při slovenském rádiu TLIS
|
