|
Letos na jaře jsme si měli zahrát v Ostravě s pro mě do té doby neznámou kapelou Serotonin Zero z Polska – konkrétně z Varšavy. Po prvním poslechu jsem se na tohle společné hraní opravdu těšil, protože SZ hrajou nekompromisní metalický crust toho nejlepšího střihu. Žel protože kapela je složená z migrantů a někdo neměl všechny papíry a nemohl by do ČR bez víza, společný koncert padl. Na podzim jsme vyjížděli na menší tour a Roman ze Serotonin Zero nám udělal koncert ve Varšavě. Při té příležitosti jsem si u něj v distru koupil celkem čerstvou desku Broken Worlds. Hned po tour jsem asfaltovou placku vyklopil na gramofon a ponořil jsem se do soustředěného poslechu.
Deska obsahuje osm válů crustu silně nasáklého metalem (death a black – jednou víc to, podruhé to, nejčastěji ale black). Celá deska uletí rychle. Není divu, songy mají od dvou do maximálně tří minut. Všechno valí v maximálním tlaku a není prostor pro nějaké cajdáky. Crustové rytmy střídají sypačky, místy vynikne i štědře použitá dvojšlapka. Zároveň si lze všimnout, jak plynule a zručně kapela balancuje mezi melodickými tukatra-tuktra pasážemi a zuřivým metalovým běsněním. Vůbec celá rifáž je nasáklá blackovými postupy a má takový špinavý feeling, jakkoli je zvuk super, jasný a dobře čitelný. Několik pasáží zaloví i v deathových. V jednom ze songů dokonce uslyšíte téměř power metalový nájezd (berte s rezervou), což je příjemným překvapením a ukazuje, že kapela má I v rámci tohohle celkem rigidního stylu zajímavé nápady.
Vokál žene celou tuhle mašinu pěkně dopředu. Je intenzivní, krákorá ale zároveň je čitelný a textům jde rozumnět.
Musím říct, že málokterý song z desky mě nebaví, a to se mi poslední dobou a zvlášť u tohoto žánru moc nestává. Dokonce nechybí vyložené hitovky. Pro mě to je jednoznačně svižná dvouminutovka Gods of Hate. V té si člověk užije i melodický hardcore výjezd.
Texty nevybočují z obvyklého crust/metal schématu. Svět v troskách, válka, umírající planeta. Rozhodně neurazí a vhodně doplní atmosféru. Album je pěkně zpracované. Cover je v takovém tom moderním, čistém crustovém stylu. Nechybí lebka, bomby ani náboje. Vinyl má pěknou transparentní kouřovou barvu.
Desku by rozhodně neměl minout nikdo, kdo má rád moderní fúze hardcoru, crustu a metalu (někde kapelu popisují i jako blackened hardcore). Pokud neseženete LP (do lisu jich šlo snad jen 100), kapelní bandcam to jistí. serotoninzero.bc.com
Deska vychází v kolaboraci několika labelů: UP the PUNX Rec. (PL), Phobia Records (CZ), Angryvoice Records (DE), Hecatombe Records (ESP), LES NAINS AUSSI Records (FR).
|
