Když jsem přemejšlel, s kym zajímavym udělat rozhovor, nedalo mi to zas tak mo práce. Šimon Budský (F.A.S,Kritická situace, Nahomee), Animal S.O.S, trestní oznámení LP Braník – Monitor, spolupořádání koncertů a další. S Robertem Vlčkem stálice a motory Kritické situace, od začátku do konce a přitom pořád trochu v pozadí, řekl bych. Kritická situace byla důležitá kapela československýho punku. A jejich (další) poslední koncert patří k mým nejlepším koncertním zážitkům, ač všeobecně nemusim reuniony. Povídání hodně o minulosti, trochu o současnosti. Asi bych se chtěl zeptat na mnohem víc věcí, ale na všechny ty věci prostě není prostor. I tak si myslim, že to je zajímavý povídání.

Rozhovor vyšel v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? č.7 v roce 2016 a ve stejném roce i vznikl. Rozhovor udělal Honza Štelcík (Cirguz, The Junk Food, How Can Limo Kid Kill Your Dreams?).

Ahoj Šimone! V průběhu posledního roku a půl jste s Kritickou situací odehráli dohromady tři reunion vzpomínkové koncerty. Viděl jsem ten poslední a byl jsem rád. Vypadalo to, že vás to na podiu baví a že si to fakt užíváte, viz. závěrečný stage diving. Jaký si z toho Ty a zbytek kluků měli pocity? Nechybí Ti živý hraní? Vezmeš ještě někdy do ruky kytaru? Původně měl být jen jeden. Ale velikost zájmu a zejména ta rychlost jak se prodaly lístky, v podstatě bez proma, to nás opravdu zaskočilo. Věděli jsme, že se na koncert nedostalo dost lidí, kteří tam chtěli, tak jsme si řekli, že si to užijeme se všemi a přidali jsme další koncert, respektive dva. No a co se týče mě osobně, tak to byly úžasné zážitky. Zejména ten první koncert. Nevíš co máš čekat a najednou tam je spousta lidí, ze kterých tryská to natěšení a radost. A pak to bouchne. Přiznám se, že mi běhal mráz po zádech a slzely mi oči. Takovéto souznění s davem lidí zažiješ možná jednou za život. Ten první koncert pro mne byl jako když se po strašně dlouhé době potkáš s někým, koho si měl moc rád a ještě to umocníš. Bylo to víc o atmosféře a prožitku, než o hraní. Ty druhé dva koncerty byly úžasné, ale jiné. Přišlo mi, že jsme je zahráli lépe. Atmosféra byla pro mne jako na skvělém koncertě. Už to bylo víc o muzice. Myslím si, že to kluci měli podobně. Co přesně prožívali, na to se zeptej jich.

Živé hraní mi chybí. Ale není to s ním zas tak jednoduché. Živé hraní má tu správnou sílu, když se potkáš s posluchačem. Lidi co jsou na koncertě, mají na výsledku zážitku snad větší podíl než muzikanti.  A to je to, co baví i kdybys nechtěl. Koncerty, jako byly tyhle, jsou skvělý zážitek, ale víš, že kdybys to začal hrát pravidelně, tak ta síla okamžiku z toho vyprchá. Takže třeba za 17 let? :) Rád bych chtěl oživit náš projekt Nahomee (čti nahome), co jsme udělali s Martinem (kytarista KS - pozn. štlc). Naráží to ale na spoustu klasických problémů. Překvapivě ani ne peníze, ale čas, lidi a kyslík. Ten rozjezd nás stál dost sil, ale nikam jsme to nedotáhli. Už nemáme sílu pravidelně jezdit a hrát. Navíc zdaleka ne z každé akce máš dobrý pocit. Tak máme alespoň CD, což je vlastně spíš demo než řadovka. Ale kdo ví, třeba se nám ještě něco podaří.

Co se týče kytary – tak se přiznám, že basovku jsem od koncertu neměl v ruce. A španělku tak třikrát. Trochu to dokresluje to povídání o živém hraní.

Díky za tip! o tomhle jsem vůbec nevěděl a je to perfektní! Hlavně Stíny dnů nemůžu od včera vůbec dostat z hlavy! Z jakýho je to roku? Zpíváš to Ty? Na síti jsem našel jen nějaký zmínky z let 2006-2007. Rozhodně bych se přimlouval za resuscitaci! S Nahomee jsme se patlali asi 3 roky. To CD je v podstatě labutí píseň, protože jsem nechtěl, aby ty písničky upadly v zapomnění. Začali jsme to natáčet 2007, tuším, v říjnu a dělali jsme to rok po kouskách. Když jsme to natáčeli, tak už jsme asi půl roku nehráli. Peťku jsme tenkrát ukecali, přijel do Prahy, jedna zkouška a druhý den nahrávání. Ale CD jsme v podstatě nikdy pořádně nedistribuovali. A zpívám to všechno já.

Když se vrátíme ke KS... Co reunionu předcházelo? Kdy vzešla prvotní myšlenka zahrát sobě pro radost, zahrát lidem (pamětníkům i lidem, který nikdy neměli možnost vidět KS naživo) ještě jeden koncert? Kolik to stálo času, úsilí a zkoušení, před prvním koncertem? Byli všichni hned od začátku "pro"? Úsilí to stálo strašně.  Ta historie je dlouhá. Já a Martin jsme chtěli KS oživit dlouho. V podstatě mně se tenkrát ani skončit nechtělo, tak jsem se čas od času snažil to popostrčit. Robert ale nikdy nechtěl. A bez něj to nemělo smysl. Až najednou v srpnu 2010 (možná dokonce 2009 nevím přesně) jsme šli na 007 na pivo a on se tam s tím vytasil, že bychom jako mohli udělat reunion, ale jen jeden. Já jsem byl s Martinem hned za. Akorát ta příprava byla dost náročná. Než jsme se sešli se Sváťou, než jsme udělali první zkoušku, tak uteklo asi 10 měsíců. Pak jsme začali hrát a fakt nás to bavilo. Shodli jsme se i na tom, že potřebujeme ještě jednu kytaru.  Říkal jsem tenkrát Martinovi Dlouhému, co s námi hrál v Nahomee, ale žel zrovna nějak rodil, tak to nedopadlo. Robert pak dohodl druhého Roba, který to zvládl velmi dobře.

S tím zkoušením byl ale problém. Já mám profesní deformaci, tak jsem to chtěl celé tlačit jako projekt. Nastavit si termín koncertu, pak dílčí kroky, co všechno budeme muset udělat atd. Jenže to na Roberta není :) Tak jsme museli všechno piánko, abychom se do všeho dostali, usadilo se to atd. Jenže tenhle přístup vede k tomu, že lidi časem ztratí motivaci, protože se to nikam nesune. Tak se nám stávalo, že vždy někdo nedorazil na zkoušku. Pak jsme se nebyli schopni pár měsíců dohodnout na termínu zkoušky. Prostě tragédie.  Došlo to až tak daleko, že na jaře 2013 jsme si opravdu museli nastavit termín, protože velmi reálně hrozilo, že to nedotáhneme do konce. A tenhle tlak nakonec pomohl. Samozřejmě představy byly pompézní a museli jsme z nich hodně slevit, ale dofackovali jsme to do docela přijatelné podoby. Některé věci byly za vteřinu 12. Ale myslím si, že zafungovaly.

Proč nastal konec kapely a jak si vzpomínáš na poslední koncert 23.prosince 1996 na Sedmičce? Píšeš, že se Ti končit moc nechtělo. Já mám pocit, že EP Forgiveness je vrcholem českýho (potažmo evropskýho) devadesátkovýho hardcore/punk rocku. Zní skvěle a já ho miluju. Proč to ukončení činnosti? Co si dělal potom, co Kritická situace skončila? Nebyli jsme schopni koexistovat. Já s Martinem jsme měli jiná očekávání než Rob. Když je víc lidí se silným názorem, nikdy to nedopadne dobře. Rob se navíc začal realizovat v Clean Slate a dával tomu víc času, což bylo vidět i na natáčení EP. To jsme natáčeli v SONO dohromady právě s Clean Slate.

Na EP Forgiveness nemám jednoznačný názor. Ty nové písničky se mi moc líbily a viděl jsem v tom úžasný směr, kam jsme mohli začít náš styl posouvat. Na druhou stranu si myslím, že LP mělo větší drive. A možná i zvuk. Ale styl mi přišel dobrý. Některé nápady co jsme měli v téhle době se promítly na Nahomee, ale dělali jsme je již jen s Martinem, takže už to bylo jiné. Poslední koncert? Jak můžeš vzpomínat na poslední koncert? S nostalgií :)

Který kapely nebo lidi ovlivnili Tvoje hudební a filosofický směřování? Byli jste známí jako odpůrci válek a násilí. Můj hudební vývoj byl trochu atypický. S lidmi co jsem poznal okolo punkové scény, tak většina z nich začínala na heavy metalu. Já jsem vyrostl na ABBA a Pink Floyd. Měl jsem od nich všechny desky a poslouchám oboje dodnes. V 15 jsem skočil rovnou do punku. Z té doby mě nejvíc ovlivnili Dead Kennedys. Fascinovala mne jejich hudba i texty. Pak se mi líbili Instigators. Kdybych měl ale vybrat jen jednu kapelu, tak mne po všech stránkách nejvíce ovlivnili Fugazi. Měl jsem to štěstí, že jsem se s nimi mohl seznámit. Dvakrát u mne spali, když hráli v Praze a pak jsem se s nimi ještě párkrát viděl na koncertech po Evropě. Jsou to úžasní chlapíci. Fungovali neuvěřitelně jako parta a taky měli skvělý přístup ke svým fanouškům. Jejich názor, že merchandise nemá nic společného s muzikou v podstatě předurčil i přístup Kritické Situace k těmhle věcem. Ian MacKaye říkal v nějakém rozhovoru – když si koupíte triko Fugazi, můžete si být jistí, že my z něj nemáme ani cent. Oni prostě prodávali jen muziku. A přesto na ně chodili tisíce lidí po celém světě. Měli neuvěřitelnou filosofii a sílu projevu. Neznám jinou podobnou kapelu.

Mne, a myslím že i další kluky z kapely, ovlivnily jiné hudební styly. Určitě na nás měl vliv Karel Kryl a to jak svou melodikou, tak fantastickým jazykem svých textů. Krása a bohatost češtiny je důvod, proč se bráním psát anglické texty. V cizím jazyce nikdy nevyjádřím to, co přesně cítím. Myslím si, že tenkrát to měl Robert podobně. Fascinovala mne, a stále fascinuje, Dagmar Andrtová Voňková. Ač hraje neuvěřitelně na akustiku, tak tou sílou výrazu je to hard core. Také klasická hudba a nějaký pop. Ale to jsou spíš konkrétní skladby, než že bych to poslouchal systematicky. Z poslední doby mne hodně berou Muse. To je taková směs žánrů. A taky Billy Talent. Ti spíše svým zvukem a divokostí.

Ačkoliv Fugazi byli, jsou a budou "hardcore superstars", tak věřím, že budou v pohodě, jak píšeš. V Minority fanzinu psal Robert Vlček report z výletu v New Yorku a měl tam rozhovor Ray Cappo, kde vzpomíná, jak spali u Tebe v bytě. Shelter byla už v tý době poměrně velká kapela. Setkal si se s nějakejma "protivama" z punkový scény? Z lidí, kterým jste pořádali koncerty? S kým si měl ještě možnost se seznámit a zanechal v Tobě nějaký pozitivní pocity? Ray byl dobrý, pořád něco vařil. Dokonce mám po něm dodnes krabičku chilli papriček : ) A pálí i po těch letech. Když jsme to před lety počítali, tak u mne spalo přes 70 kapel. Ale na nikoho kdo by mne vysloveně naštval si nepamatuji. A na protivy časem zapomeneš. Spíš vzpomínáš na nějaké sranda zážitky. Výborní byli Concrete Sox. Byli asi paf z toho, že jsou v normálním bytě. Zpěvák Loyd nevěděl kam klepat popel z cigarety, tak si ho klepal do díry v kalhotách : ) Pozitivní šok jsem zažil s Incubus. Jel jsem s nimi tenkrát z Německa a překvapilo mne, jak jsou to normální chlapíci, vzhledem k muzice co dělají. Basák byl dokonce straight edge. Tenkrát jsme měli přeci jen víc volna, tak jsme s kapelami mohli trávit víc času. I pro mne to byla škola života. Nejen, že jsem se díky tomu naučil anglicky, ale měl jsem možnost poznat o čem punk opravdu je. Když nad tím přemýšlím, tak tohle poznávání špičky HC/punku face to face nám asi dalo výbavu pro to, dělat muziku trochu jinak než bylo u nás zvykem. Vem si, že na konci osmdesátých let každá cizí kapela byla pro nás modlou. A najednou pár let na to u tebe bydlí kapely jako Spermbirds, Agnostic Front, Nomeansno, Fugazi, Shelter, Quicksand... piješ s nimi pivo (tedy jen s některými : ), kecáš o životě a vidíš, že jsou to chlapíci v podstatě jako ty. Jo a dodnes mne baví historka, když mi volal manager Green Day, že mají díru v turné a jestli by mohli přespat v Praze a případně zkusit nějaký koncert. Já jsem tenkrát volal Robertovi co jsou zač, že mi to nic neříká : )

Chtěl bych si dát s Rayem pivo a založit kapelu. Třeba by se to mohlo jmenovat Beer of Today :) Na Forgiveness s váma hrál Marek Žežulka. To byl čistě "pracovní" vztah? Jak se díváš na jeho působení s Landou? Se Sváťou jsme si zvykli na dobré bicí, co šlapou. Myslím si, že to byl také jeden z faktorů, co dělal KS slušnou kapelou. Výborný byl i zaskakující Doksa. Mimochodem, dnes je asi nejlepší rockovej bubeník u nás. No a když jsme měli jet evropské turné, tak nám akorát dal Sváťa košem. Hrát s bicíma, které nešlapou, to snad radši vůbec. Tak jsme zkusili Marka, který patří mezi žáky prof. Veselého, stejně jako Sváťa, což byl tenkrát mezi bubeníky pojem. Arakain měl tenkrát díru, tak jsme se dohodli. Marek ale nebyl regulérní člen. Prostě s námi nějakou dobu hrál. Bicí jsou pro něj vše a živí se s nimi. Takže hraje na víc frontách a nemyslím si, že to moc řeší.

 Jeli jste tour po Evropě. Tuším, právě se Shelter a Soulstorm? Kolik to bylo koncertů, kde všude jste byli a ve kterým to bylo roce? Moc informací o tom zpětně k dohledání není. V tý době to musela bejt celkem euforie, ne? Na tyhlety údajový věci je mnohem lepší Rob. Ten si pamatuje všechno. Se Soulstorm jsme jeli naše úplně první turné (1990?) asi 6 koncertů – Vídeň, Slovensko, Čechy. Bylo to již v obnovené sestavě a za Sváťu nám tenkrát zaskakoval Doksa, protože Sváťa maturoval. Doksa tenkrát dostal přezdívku Metallica Lukas. Tak se ho zeptej, třeba si na to vzpomene :) Se Shelter jsme hráli v roce 1993, což byl náš nejplodnější rok. Jeli jsme evropské turné a byl to takový mix. Nejvíc koncertů jsme jeli s 4 Walls Falling (asi 16), pak asi 7 se Shelter a tuším že 2 s Yuppicide. Pak jsme venku hráli spíš jen výjezdy. 2 koncerty jsme hráli v Německu se Sick Of It All, pak nějaké v Polsku. Pro detaily musíš opravdu na Roberta. Ten ti řekne místo, datum i jaké bylo počasí a co jsme měli k večeři. Koncerty venku zážitek byl. Jak jsem již psal, celá tahle doba pro mne byla neopakovatelnou školou, kterou jsem si užíval.

Byl si Ty, nebo někdo z kapely, někdy straigh edge? Vegetarián či vegan? Co Animal S.O.S? Vegan jsem byl asi půl roku. Straight edge ne. Z masa jím ryby, takže jsem takový polovegeteraián :) už dvacet let. Kluci byli svého času také vegetariáni. Robert ještě možná je.

Zajímalo by mě, jak to probíhalo na "slavné" Velké pardubické 1992? Média o tom v tý době asi nebyly moc schopný dodat objektivní informace (což ostatně trvá dodnes). Musela to bejt hodně masová akce. Co následující ročníky? Četl jsem nějakou souhrnnou zprávu o extremismu od Miroslava Mareše a četl jsem i nějaký vzpomínky "z druhý strany". Mareš přiznal, že došlo k velmi razantnímu zásahu policie, ale že nedošlo k násilí nebo škodě na majetku, ze strany aktivistů. Jak se na to díváš dnes?  Animal S.O.S. – to už je hodně dávno. Ani nevím co ti k tomu říci. Když se na to dívám zpět, bylo to tak trochu naivní, ale ne nesmyslné. Velká pardubická 92 byla trochu divoká, ale opravdu nevím co k tomu říci.

Čím se zabývá firma kterou vedeš? Moje firma dělá několik věcí, které se v mnoha případech propojují. Jednak děláme projektový management v mnoha různých podobách, řešíme financování projektů (jako jsou granty, investiční pobídky apod.) a děláme konzultace v sociálních službách (kvalita, efektivita, procesy apod.). Za jeden projekt v sociálních službách jsme získali titul projekt roku 2013.

Někde jsem viděl, že jsi horolezec. Jak dlouho se tím zabýváš?  Po horách lezu, ale spíš se cítím být skialpinistou. Horolezcem se trochu stydím nazvat. Moc dobře nelezu. Přechody a sjíždění vrcholů na lyžích dělám od poloviny devadesátých let a povedlo se mi dostat do různých zajímavých destinací (Kanada, Island, Írán, Turecko, Kamčatka, Rusko) a máme pár českých prvosjezdů. Ale žádné extrémy. Zato teď dělám bafuňáře v Českém horolezeckém svazu :)

Můžeš nějak rozvést ty sociální služby? Co si myslíš, že se ve firmě nejvíc povedlo a někomu to pomohlo? V oblasti sociálních služeb jsme dělali jeden velký projekt, na který nyní navazujeme. Jednalo se o pilotní akci v oblasti deinstitucionalizace služeb pro postižené. Podstatou deinstitucionalizace je opustit myšlenku a praxi hromadného pečování o lidi, kdy nikdo nedostane podporu jakou potřebuje a ještě to stojí spoustu peněz. Místo toho je snaha vytvářet podmínky k tomu, aby postižení, ale i senioři a lidé s psychiatrickou diagnózou mohli být co nejdéle v domácím a komunitním prostředí. Potřebná podpora jim pak je dostupná z domova nebo jde přímo za nimi. Balanc je hledán v tom, aby lidé nejen dostali potřebnou podporu, ale aby také nebyli přepečováváni. My jsme tenhle proces 3 roky pilotovali v celé republice u 32 poskytovatelů služeb. Bylo to hodně zajímavé a myslím, že se udělalo hodně práce. Jen během projektu se dostalo ze zmíněných zařízení přes 500 lidí do domácích podmínek. Když se koukneš na www.trass.cz, tak tam uvidíš vše co jsme dělali. Nyní to ale spravuje ministerstvo. Tohle téma je na mnohem delší povídání.

Děkuji Ti za rozhovor. Nyní máš prostor napsat něco na závěr: poselství, top teny, židovský anekdoty, prostě cokoliv:) Jednak chci poděkovat za rozhovor. Bylo to fajn si takhle pokecat přes mail :) Všem lidem, co byli na koncertě, bych chtěl moc poděkovat za úžasnou atmosféru a za to, že pořád věří v Kritickou Situaci. Moc mne to potěšilo. No a ještě malý vzkaz pro ně. Připravujeme z posledního koncertu živák. Určitě audio a když bude kyslík, tak i video. Netušil jsem ale, že to je takovej nářez to dát dohromady. Myslím si, že s tím strávíme ve studiu tak 10 -15 dní čistého času. Dost se to prodraží, takže zvažujeme crowd funding. Za jakoukoliv podporu tedy dopředu děkujeme. Ty nám můžeš pomoci s promem :) Díky a měj se.

Obrázky