|
LP (Papagájův Hlasastel Records)
Jedu do práce, sedačky autobusu ledové jako každé ráno teď, pobrukuji si stejnojmennou úvodní skladbu z desky Animal World. Uzrál čas, říkám si...
The Last Word vznikají v roce 1977 v Austrálii, oba zakládající členové Malcom Baxter a Andy Groome jsou původem ze starého kontinentu, kam se také po vydání prvního singlu na několik let vydají zkusit štěstí.
Byť měla kapela poměrně krátký život, přesto za své 3 roky existence nahrála 19 skladeb, což se za tak krátký čas nepodaří většině kapel ani dnes, v době digitálních vymožeností.
Úvodní Animal world je zřejmě nejprofláknutější hit a má proč, přesto bych se neupínal pouze na něj. Celá diskografie je defakto jedna pecka za druhou s naprosto úžasnou náladou, která na vás dýchá atmosféru poválečného rocknrollu, zapamatovatelných riffů, výrazných refrénů a lehce špinavého punkového soundu.
Přiznám se, že do přečtení info mailu od Papagájův hlasatel jsem o The Last Words neměl ani potuchy. Samozřejmě jsem pak žhavil ty youťjuby a taky to nebylo hned, jako že bych si řekl „no ty vole“, ale pak když posloucháte refrén „ Sadness, madness, sadness,madness!“ ve skladbě Do it yourself nebo ležérní přednes zpěváka ve skladbě Semi-detached Love, aby vás následně vykolejila barevná mezihra dokonale dotvářející atmosféru. Následující Today’s Kid vás naopak vytrhne ze zasněné nálady předchozí písně…, tak si uvědomíte že hudba The Last Words je kaleidoskop nálad a mix hudby tří generací, která je krok za krokem víc a víc utržená z řetězu konzervativního přístupu k tomu, jak se bavit, jak se chovat, jak dělat hudbu. Je to tam všechno.
Finální White Rabbit od Jefferson Airplane je třešničkou na dortu jejíž chuť si budu vychutnávat ještě dlouho.
Děkuji.
PHRHQ
|
