pátek 21.1. 2005 @ squat Milada, Praha (by Vojta !úl..)
Každý, kdo se mě ptal, kdy asi tak koncert začne, dostal vynadáno, a? se tak blbě neptá a kouká tam bejt nejpozdějc v osm, a? se to aspoň jednou podaří rozjet brzo a zbyde pak víc času na chlast, nebo na kecy vo tom, jak je špatnej. Na hodinkách sedum - padla - takže šup na jedno plzeňský a pořádně propečený pekelný žváro. Pusa vysychá, oči rudnou - je ta pravá pohoda sejít s přáteli, a vyčkat začátku koncertu pasivním lelkováním. Hm.....všechno jinak. Není zpěvovej apec a dvojšlapka Jsem unesen dodávkou PM a donucen absolvovat triangl Milada - Flora - Břevnov -Milada. Příjemnej výlet. Procvičuju si nadávky a docela dobře mi tím ta cesta utíká. Jsme zpátky. Milada slušně naplněná. Přikrčen a s omluvným zubením zdavím Ty, jenž vzali k srdci moji radu s časným příchodem včas a jdeme na to! Je krásných 22:15.
Karl Marx / Posádku zaoceánské lodi není nutno připomínat. Hudebně příjemně agresivní hardcore běžící na emo enginu. Kvalita, žádný béčko ! Pro mě nejvýraznější zůstávaj kytarový nápady. Nejvíc mě zabila jedna trochu odlišná skladba, ta kterou se klukům nepodařilo rozjet napoprvý - z ní jsem měl husí kůži i v puse ! ! ! (Nikomu neříkejte, normálně maso nejím) .V souvislosti s konkrétní kytarovou náladou, prosím, jako přirovnání přijmněte mé miláčky Leiah. A ještě jeden hodně silnej (mezi silnejma) riff mi zůstal v hlavě, jednalo se zřejmně o cover znělky seriálu Chobotničky z druhého patra, chichi ! Celkově zábavný a perfektně vysmahlý. (Zahrál jsem si i na kytaru lahváčem Braníku) Ku mému překvapení nezazněl snad žádný projev mezi songama, ale snad se nepletu, to by byl dost velkej trapas :o)
The Plague Mass / Jako prvně na Miladě, i tentokrát nášup ! Velký zastoupení moshe suprově vyvážený rychlejma pasážema, melodie střídá melodii, kytaristi třímají vznešené originální zbraně z kováren Gibson a Fender, atmosféra v klubu více, než příjemná. Pár mezer vyplňuje komunikace kapely s publikem, sice decentně klišovitý, ale přátelský a nenásilný. Přídavek vybízí k singalongům, slůvko "fools" se zpívá skutěčně snadno a přesmyčka "flus" se v hluku ztratí :o) Poté jsou vhozeny dva mikráky do publika a zvěří se ! Plac sice trochu prořídnul, ale vzniká první a poslední hromada, Márfy wrestlingově skáče Pájovi na hlavu, takže pohoda. Když koncik končí, je přibližně půlnoc.
Podle Pájova neobjektivního komentáře jsem už v tuto chvíli pěkně nalitej, tak to beru ještě lehce přes Kross, kde rozhovorem o piercingu v přirození můj večírek končí. Více na old.czechcore.cz
|