Temnota, psychedelie, hustota, spojená zároveň s muzikantskou nápaditostí i nadhledem. Debut královohradeckých emo-depresářů na velké samostatné desce byl určitě jeden z nejočekávanějších počinů nejen naší a nejen HC scény. A očekávání tentokrát mělo opravdu svůj smysl.
Fanoušci kapely, kteří jí milují právě pro silné ingredience zmíněné hned v počátcích se mohou opravdu těšit, protože Thema 11 jimi na desce opravdu nešetřila. Jenže je tady i zmíněný muzikantský um a navíc i skvělá schopnost prokomponovat skladby do nejmenšího detailu, vychytávky, či samplu. A to taky Hradečáky vždycky odlišovalo a činilo originálním, oproti mnohým podobně emo hrajícím kapelám ve scéně.
Celé šesti skladbové dílo začíná songem Anti Apokalyptic Pill. Úvod obstarává zvuk motorové pily, pak si zpívá jakési americké děvčátko, kytary se pomalu rozjíždějí, začíná mrazení v zádech. A do toho hlas jednoho českého kultovního undergoundového a levicového myslitele „Lidi se musí osvobodit sami......nikdo jim to nemůže naplánovat, nikdo je nemůže k osvobození vést,“ upozorňuje ze samplu Egon Bondy. Pak přichází nářez, zběsilý melody řev D11, energie, mixovaná s potřebnými kontrastními klidnějšími plochami, prostě Thema 11 jak jí všichni za leta hraní a účastí na splitech a kompilacích znají.
Hned druhou Heming-No-Way bych s klidem označil zároveň za nejchytlavější skladbu desky, už třeba jen pro zapamatovatelný kytarový riff, nebo docela melodicky působící zpěv. Ovšem pozor! K tomu nejchytavější si dosaďte: v rámci tvorby kapely, která tady navíc dokazuje další aranžérský um. I přes proklamovanou nekomplikovanost totiž dokáže tahle píseň udržovat vaší pozornost, a nenudit, plných osm a půl minuty, kdy je také nejdelším songem alba.
Pokračovat v podrobném rozpitvávání dalších písní asi nemá cenu a já raději upozorním na další silnou stránku kapely, kterou vždycky byly i texty. Ty jsou samozřejmě zpívané anglicky, ale díky zaslaným překladům můžu ujistit, že i tady se Thema 11 drží své pověstné temnosti a neradostného komentování dění kolem. „Můra se narodila a vzlítla. Kousla do hlavy dítě, který už nestačí umřít na otravu alkoholem. Nezbejvá mu, než kopat do prázdný tmy...,“ to? jen pro příklad úryvek textu jiného ze songů spolu s konstatováním, že pokud hlavní textař kapely M11 označuje na obalu svá díla coby fucked poems, není zřejmě daleko od pravdy. Chcete další? Kaluže mlčej, nemají co říct, v půl pátý ráno. Vyhnout se plivancům je asi vyčerpává. Měsíc zapadá, děcka s klíčem na krku se začínají trousit. Bookmaker líně uzavírá sázky na první smr?ák. Jasně, ani kousek pověstné schématičnosti, jednoduchosti a horlivé kritičnosti mnohých punk i HC kapel, jenže sociální situaci i život právě tímto popisují možná mnohem pravdivěji a drsněji.
Desku seženete jako LP, CD i kazetu, každý jednotlivý nosič vás ale překvapí jiným obalem. A možná by ještě nebylo od věci podotknout, že na nahrávání se podíleli Petr Vyšohlíd (vzpomínáte ještě na kultovní Mad House Chicago IRA?) spolu s Ondřejem Ježkem, kdy druhý z nich má na starost i finální mix.
richard
Více na old.czechcore.cz
|
