Další z povedených i poměrně hojně navštívených akcí John Ball crew byl čtvrteční core, punk, emo večírek v třineckém klubíku Barocko. Radost z úplné dokonalosti akce pokazily jen střevní potíže jistého rytmika. Ale popořadě.
Klubík Barocko je hodně příjemné místo, navíc svou velikostí myslím tak akorát pro pořádání podobných akciček. Hospůdka se sympatickou obsluhou, menší chodba, která může sloužit i jako chill out, pak vejdeš do sálku, kde se hraje.
Jediné, co staví Barocko do jisté nevýhody je menší komplikovanost, jak se dopravit zpět z akce domů, protože poslední vlak směrem na Třinec, Těšín, Karvinou, Ostravu atd,. vyjíždí z místa, pokud se nemýlím, už o půl jedenácté v noci. Ale ke kapelám.
První partou čtvrtečního večera byli punkáči z Třince zvaní Ticho léčí. Kluci hráli očividně jeden z prvních koncertů a bylo to setsakramentsky vidět. Mnozí návštěvníci akce pozorovali dění na pódiu spíše se shovívavým úsměvem, potřebný kotel kapele vytvořila parta punkově vyzdobených kamarádů a kamarádek. Hrál se klasický punk, zpěvák (vyzdoben, stejně jako kytarista, stylovým čírem) nejprve při začátku nějak prchl z pódia, takže se hrálo instrumentálně. Pak se čírkáč vrátil, zařval nezbytné fuck off a jelo se i se zpěvem. Kluci pak jen poněkud zapomínali, že méně je někdy více a nedopracovanému projevu by přeci jen slušelo kratší stopáž, než ta, která už závěrem bavila asi jen zmíněné kámoše a kámošky pod pódiem.
Pak přišel bonbónek pro fans rychlého a krátkého hard core. Druhou kapelou byli ostravští streight edge Intoxikace. Ti předvedli klasický hard core rychlého střihu a krátkých stopáží. Jejich songy trvaly kolem jedné, nanejvýš dvou minut, v textech se neslo jasné poselství proti vojenské službě, kapitalismu, ale také o mezilidských vztazích. Nebylo to zlé a jestli se Intoxikaci podaří ještě zamakat na zvládání inštrmentů, bude to ještě lepší.
Pořádné peklo se pak začalo strhávat u třetích vystupujících. Na pódiu se objevili Karl Marx. V těch jak známo hrají i někteří členové Themy 11 a já si vždy, když tuhle kapelu vidím, říkám, že tady mají možnost zahrát si alespoň trochu veseleji, než v Themě. Teda, ne že by muzika Karl Marx byla nějaká veselost. Klasický emo hard core starého stylu zní ale přeci jen o něco radostněji, než Theminy chmury:-). Krom instrumentální vyzrálosti kapely baví i příjemně hyperaktivní a uřvaný zpěvák a vše dohromady rozparádí lidi kolem také k několika nošením na rukou a dalším divokostem. Na rozdíl od prvních punkerů tady lituji, že grupka nehraje o něco málo dýl. Jak mi ale po konziku prozradil M11, ještě toho nestačili více nazkoušet.
To nejlepší nakonec? Vím, že tahle otřepaná frázička neplatí vždy a všude, ale tady tomu tak bylo. John Ball se opět předvedli ve výborné formě a já bych se jen opakoval podle některých starších reportů z předchozích akcí, kde jsem Honzy s Balony potkal. Takže jen zkonstatuji, že John Ball hrají vynikající uřvané emo a jsou jednou z nejlepších kapel, co nám jich tady poslední dobou běhá. Howgh.
Akce byla zároveň i oslavou narozen dvou Johnů a Pavly z Raincoat 34, kterým patří gratulace. Dík patří taky všem dalším pořádajícím i lidem, kteří přišli. Já posílám ještě jeden speciální Orlovákům z Hibakusha crew za odvoz domů :-). A zmíněné střevní potíže? Pozdrav patří také do Kopřivnice za Vas Szuszane, kteří měli na akci hrát rovněž. Bicmen ale zřejmě něco nedobrého snědl a kapela tak nemohla dorazit. Tak snad někdy příště. Čau!
Více na old.czechcore.cz
|
