|
Jsou chvíle, kdy člověk jen rezignovaně leží a mu hlavou probíhají ty nejapokalyptičtější myšlenky týkající se všeho, co v danou chvíli dává smysl. Včera jsem si koupil desku německých Unquiet, jejichž demo mě pár měsíců nazpátek slušně dostalo. Ta deska mě ale dostala mnohem víc, vystihuje totiž přesně ten pocit, o kterém jsem psal v první větě a navíc se přesně trefila do onoho momentu. Dneska se na mém gramofonu otočila snad patnáctkrát.
Možná je tenhle styl klišé letošního roku, ale na mě pořád ještě zabírá. Brutálně podlazené, smutně nasrané melodie podložené disbeatem, sypačkama nebo pořádným bahnem a do toho kromaňonec za mikrofonem plivající ze sebe všechen hnus, všechno zoufalství, prostě všechno. „Zuříme jako bouře ve sklenici, co nemá žádný dopad a žádný účinek.“
Fall of Efrafa odstartovali vlnu kapel, které hrají podobně jako oni. Unquiet se určitě nechali inspirovat, ale striktně odsekli umělecko-postrockovou složku a zachovali jen černočernou tmu na pomezí crustu, downtempa a metalu. Samozřejmě v temné emo atmosféře. Hlína. Černozem. Někdy je z toho cejtit temný melodický španělský crust, někdy Buried Inside nebo Malachi a někdy staré brutální německo (Upset, Mörser,…). Dvanáctipalec obsahuje celkem pět skladeb. Každá z nich má svůj nápad a i když jsou si dost podobné, každá je jiná. Možná se časem oposlouchají, ale můžu říct, že na mě fungují celý den. Nemůžu se nabažit extrémně hrubého vokálu, který zpěvák tahá snad až odněkud z pekla. „No future never ever sounded better. Because it only speaks the truth. No future, no future. Just speaks the fucking truth.“ Slova hodná vytesání do kamene.
Smutný a bolestivý věci někdy dokážou bejt krásný. This Is Darkness Descended od Unquiet je toho důkazem. Když dohraje asi pětiminutový závěrečný klavírní part, instinkt velí bez čekání otočit desku a spustit to celé znova, i když to zase bude bolet. Taková jemná analogie k jednomu z textů: „I deliberately burn my wishes and set my dreams on fire. I am sick sick sick of waiting. I am sick sick sick of gaining false hope.“ Nečekal jsem, že po výborném demu může přijít ještě takovýhle posun dál. Sežeňte si to. Deska vyšla za kooperace Synalgie Records, Contraszt! a Behind the Scenes.
Unquiet myspace
|