Dischord records No.125
Bylo nebylo. Za sedmero horami, sedmero řekami a jedním oceánem, ve městě Washington DC, žili byli dva kluci. Ian a Jeff se jmenovali. Hráli spolu v punkové kapele The Slinkees, kterou po roce a malých personálních změnách přejmenovali na The Teen Idles. Kapela neměla dlouhý trvání a asi po roce a pár koncertech se rozpadla. Klukům zůstalo trochu peněz ve fondu, tak je napadlo co je nevrazit do nahrávky, která by zaznamenala jejich muziku. Za pomocí kamarádů se do toho pustili a venku byl první osmiskladbový 7" na labelu , pro kterej Ian vymyslel název Dischord a Jeff načmáral logo. Na obal prdli ruku s křížkem Alexe Mc´Kaye (křížkování ruky dovezli Teen Idles do DC z jejich koncertu v San Fracisku, kde v místním clubu takto označovali děcka, kterým ještě nebylo 21). Psal se rok 1980 a netušili, že tímto počinem odstartovali jeden z nejkultovnějších HC labelů. Právě Dischord stál přímo u zrodu toho co dnes bereme jako samozřejmost - sXe, trash, emo, postcore a nebo taky vydali první US Oi! kapelu. Jeden z ranných sloganů Dischordu zněl " Putting DC on the Map" a tak snad právě proto všechny kapely co vydali, byli z DC oblasti (až teda na 3 černý ovce- Void, Lungfish a Trusty, ale z celkovýho počtu více jak 50 kapel je to opravdu plivnutí). Čas letí jako voda a za 20 let stačila tato nahrávací firma vydat 125 alb (+ na více jako 100 albech se Dischord spolu podílel) a přitom si stále zachovala tu stejnou nezávislou ideu se kterou to všechno začali - "Music over marketing, content over profit, ethic over strategy".
Právě v roce 2000 se Ian s Jeffem rozhodli pustit do kompilace, která by zachytila 20 let jejich snažení. Nakonec se to trochu protáhlo, protože shromáždit všechny raritní fotky, sepsat povídání ke kapelám apod. zabralo více času než předpokládali. Ale to čekání se určitě vyplatilo, protože samotný provedení je skvostem. Box z tvrdého papíru obsahuje 3 cd, kde na dvou najdete chronologicky seřezaný kapely tak jak vznikly. Slovo dostali opravdu všechny, takže na řadu přijdou i ty které vyšly "jen" na Flex Your Head kompilaci. A řeknu vám poslouchat to , to je zážitek. Napřed punkový začátky, pak hardcore, následuje emocore a ke konci více méně postcore. Třetí CD obsahuje nevydané nebo raritní songy převážně ranného období takže se můžete těšit třeba na výbornej dub-ovej vál od Minor Threat. Nebo další lahůdka Government Issue s Ianem za mikrofonem, Fugazimilové se mohou těšit na vál Word… o závěr třetího Cd se postarali lidi z Minor Threat, Youth Brigade v úsměvném krátkém rozhovoru. No a aby toho nebylo málo na své si přijde i váš počítač protože na něho čeká ještě 6 video-živáků ( Teen Idles, Untouchables, SOA, Faith, Void a Deadline). No je pravda že kvalita není mnohdy úplně ta nejlepší, ale video Faith doporučují všem - při něm museli WHN? zblednout závistí a je to vcelku sranda pozorovat Henryho Rollinse toho času ještě Garfielda s Ianem v moshpitu. No a asi jako největší bomba přichází na řadu 134 stránková knížečka, ve které najdeš příběh každé Dischord kapely a musím říct, že se to čte jako detektivka. Po úvodním slovu Iana a Jeffa, v krátkosti naznačí historii Dischordu Henry Rollins (který byl v 80. letech Ianův nejlepší kámoš, možná jste i viděli fotky, kdy Henry nosil tričko s nápisem I love Ian : )). Prohlídnout si můžete i první flyery, kompletní Dischord kolekci a pár fotek nás zavede i přímo do kuchyně Dischord houseu.
"Twenty Years of Dischord" je jednoznačně jedna z nejlepších kompilací která se mně dostala do pazour, příběh zachycující 20 let v jednom městě je fakt ohromná záležitost. Škoda jen, že i když Dischordem prošlo více jak 50 kapel k dnešnímu dni vlastně existují už jenom pouze 4 kapely (nejstarší jsou Fugazi). A až se tě jednou někdo zeptá: Hej a co je to vlastně ten hardcore. Nejkratší odpověď zní - Dischord.
PS
Celou kompilaci bych doporučoval všem těm Jandům, Bártům a jim podobným, kteří hlásí, že kopírování zabíjí hudbu a své síly vkládají do Cactusů a podobných nesmyslů. Jediná věc jak zabránit kopírování je ve formě provedení.
Více na old.czechcore.cz
|
