|
Mám opravdu hodně rád lokální kompilace. Jsou to fascinující dokumenty jedné doby a jednoho místa, mapující celou škálu kapel a projektů jejichž hodnota navíc časem pouze roste. Každý, kdo čte aspoň občas tyhle stránky, už určitě ví, že teď vydaná kompilace Brno Stále v Plamenech je pokračováním Spalte Brno na Prach z roku 2008 a už teď můžu říct, že se na ní opět skvěle podařilo vystihnout hlukový genius loci posledních několika let v Brně a okolí. 14 kapel, 18 (nevydaných) songů, jeden vinyl a booklet, kterej je spíš knížka.
Zdá se mi svým způsobem neuvěřitelné, že dění na téhle lokální scéně vydalo za posledních pár let už na druhou plnohodnotnou kompilaci a první, co mě napadlo bylo, že vlastně tak trochu závidím. Vím, místní punks by mi teď oponovali, že zas až tak růžové to není, že to ve skutečnosti celé táhne pár lidí, kteří se točí i v kapelách, dělají koncerty, časáky atd. Že některé projekty mají jepičí život, že na akce chodí málo lidí a desky si kupuje ještě méně, ale za to všichni pičujou. A že to bylo celkem peklo, dát tuhle kompilaci nakonec dohromady. Všemu tomu věřím a chápu to, nicméně tak to bylo a bude. Pro mě je však Brno Stále v Plamenech jednoznačný důkaz, že scéna v Brně a okolí funguje a je velkou inspirací, protože jedině inspirativní prostředí může vykazovat tak velkou aktivitu na relativně malém prostoru. A také tak různorodou škálu punkových kapel, které se ovšem bez problémů dokáží sejít na jednom vinylu a přihlásit se k tomu, že jsou jedna scéna. Mnohým se to může zdát naivní až úsměvné, ale pro mě je to asi nejsilnějším poselstvím celé kompilace, která má svou koncepcí blízsko např. k mé velmi oblíbené Toronto City Omnibus z roku 2003. A jak na to teď koukám, mají dokonce i podobně koncipovaný obal - na obou je černobílá fotka trosek inkriminovaného města. Pojďme se teď podívat na to, kdo přikládá pod kotel v Brně (a okolí).
Varování! I kdybych se nepodíval na zadní stranu obalu, okamžitě bych poznal, že úvod obstarává Festa Desperato. Dnes už trademarkový zvuk, postupy i frázování (jakoby lehce odevzdané, ale sedí to skvěle) a hlavně ten kurevskej tlak, který jsou schopni na pár desítkách vteřin vyprodukovat. Vynikající song i text. Téhle kapely je obrovská škoda. Jako druzí jdou na řadu The IntruderSS - šlapavý tvrdý hard core/punk, na pár místech s výraznou melodickou kytarovou linkou a celkově temnější náladou, než bych čekal. Třetí do toho vlétnou Boy, staří psi, nová kapela. Za mikrofonem Kejkla a od první vteřiny vlna punkové energie, která mě velmi překvapila svou suverenitou a to i zvukovou. Energický a chytře melodický punk s hard core energií a lehce street punk nádechem. Perfektně poskládané dohromady a s dobrým vokálem, navíc v češtině (což mě překvapilo) a zajímavým textem. Palec hore! Zpátky do raw punkového běsnění nás hodí Bombatölscer. Dva projektily, kanál zvuk (myšleno jako pozitivum), brutální dívčí vokál a neustále dopředu tepající tempo. Přímočaré texty z nichž jede se jmenuje "Alcoholic Brainwash" a druhý "Fukušima Noční Můra". A teď pozor, přichází asi největší překvapení celé desky, Macgyver a jejich "Ode Zdi ke Zdi". Celé roky jsem je tak nějak míjel a tady mě konečně dostihli a úplně sundali. Vynikající punk s atmosférou trochu ve stylu kapel z Rožnova, v postupech a hlavně vokálech možná trochu melodičtější, ale bez toho aby ztratil drive. Po prvním přehrání jsem to pak poslouchal snad ještě 10x za sebou, bez prdele. Navíc opět hodně dobrej text! Jestli stejnou kvalitu bude mít celá jejich velká deska, tak se z toho zeseru. Tummo! Tady si dovolím zmínit text na prvním místě, protože je podle mě nejlepší na celé desce. Věnuje se pojetí soukromého vlastnictví v ČR a je perfektně, nešablonovitě napsaný. Tím pádem koresponduje až překvapivě dobře s klasickou temnou Tummo jízdou, která čerpá ze stoner rocku a klasik jako Black Sabbath, ale pro mě zůstává tahle kapela pořád především hard core a jsem fakt rád, že to tady potvrdili. Stranu A uzavírají dva nekompromisní záseky, které mají na svědomí V Době Moru. Dost solidní zvuk (Hellsound) a drtivý nápor, v jehož středu se potkávají vlivy grindu, raw punku a metalu a to samé se týká i vokálů. Ne úplně moje štýlo, ale šlape to slušně. Strana B!!! Raz, dva, tři...Brno! Tak začínají svůj song 6MAS. Opět solidní tlak a slušné tempo, i když to není žádnej ultrapal. Skladba má ale konstantní energii, kterou udržuje i dobře nafrázovanej a v rámci stylu poměrně čitelnej zpěv. Dobrej song! "Obchodník z Rakvemi" od Risposta svedl litý boj s Tummo o nejpovedenější text a bylo to hodně těsné. Co ale Risposta vyhrála na celé čáře, je zpracování stránky v bookletu a to stylem v jednoduchosti je síla. Muzika možná nepotřebuje moc komentář - devastační crust/hard core špičkové kvality, tady navíc se zajímavě se doplňujícími vokály. "Čiko, kdy už do toho taky s nějakou kapelou šlápneš, jakožto jediný bývalý člen Mrtvé Budouctnosti, co nikde nehraje?" Tohle napsal Filip v recenzi na koncert Festy, poté, co v ní začal hrát Mára Rybenský. A hle, uběhlo 10 let a jsou tady Midnatt Död, s Čikem v sestavě a rovnou jako generační rodinná záležitost. Přímočarej d-beat raw punk s jasnou inspirací na Severu. Opět hrubej dívčí vokál, nekomplikované, leč účinné postupy, což platí i o lyrice. Těším se na další nahrávky. Štafetu přebírá Morsa, za mikrofonem Jana a od prvního výkřiku je jasno. Hrubý, útočný projev na všech frontách, opět žádná virtuozita, nutno dodat, že naštěstí. Taky jsem zvědavej, jak budou znít další případné desky, našlápnuto je dobře. Tak Mad Pigs. Jako intro myslím Václav Klaus (ne ta kapela) a pak střemhlav do songu "2012". Řekl bych taková Mad Pigs klasika, pozitivně punkový odkaz v textu a angličtina v refrénu, což zní zajímavě. Na řadě opět dva songy, což věští zas nějakou cihlu na plynu a taky, že jo. Summo a jejich rychlý hard core/punk, v prvním songu s kulometným vokálem. Druhý je nafrázován trochu víc tradičně, ale oba makaj! Malinko mi to celé připomíná starou Festu! No a finále patří See You in Hell. Song zcela ve stylu poslední desky "Jed" a z mé strany tedy těžko cokoliv vytknout. Ultraenergická skladba, parádní zpěv, zvuk i text, který tak trochu symbolicky shrnuje, o čem tahle deska vlastně je.
Jak jsem už psal na začátku, ke kompilaci je masivní vnitřák, který se ovšem díky svému provedení dovnitř nevejde, takže je to vlastně spíš vnějšák nebo se tomu klidně dá říct knížka. Na přední straně je geniálně ripnutej obal Bad Brains a kromě textů, jsou tam i rozhovory se všema kapelama a další věci. Na to už se ale mrkněte sami, protože na další elaborát jen o bookletu (a že by se dal klidně napsat), už mi teď nezbývá sil.
Brno city hardcore punk music demolition. Spolupráce, ne soutěžení (i když upřímě, Papagájova poznámka ohledně podobné pražské kompilace tohle heslo zrovna tady trochu devalvuje)
Amen
|