(Benefiční EP pro ABC za účasti: ANNE M. CHRISTIANSEN, KOVADLINA, EMPTY HALL OF FAME, ARALKUM)

Schválně, když řeknu ‚kompilace‘, co první přiběhne na mysl? Roztáčený kazety a xeroxovaný obaly dělaný na koleni, XX korun z každýho kusu jde na nějakou dobrou věc, občas poměrně bizarní hudební záběr, ne zrovna vychytaná kvalita zvuku a někdy dost kostimrazící rozdíly v hlasitosti? Nějak takhle? Anebo regulérní, zpravidla vinylové releasy s jasným konceptem, pečlivě vybíranými interprety a formou dotaženou k dokonalosti? Ono je to ve výsledku celkem jedno, obojí dokáže zasáhnout stejně, obojí může být dělaný s láskou a péčí.

Tenhle sedmipalec mi přijde jako syntéza toho nejlepšího z obou přístupů. Zaprvý obal. Jednoduše a vkusně, se střídmou grafikou, ve třech barvách s krátkou historií a shrnutím poslání ABC, u každé kapely pak dvojstrana s textem krátký komentářem, to vše česky i anglicky. Jak řečeno v krátkém úryvku ze Sorokina na dvojstránce Kovadliny: „Pěkné je to.“

Jako první z osy Praha/Olomoucko/Orlová nám zahrají nejvýchodnější ANNE M. CHRISTIANSEN. Je to notně punkovej emocore a připomíná mi doby, kdy jsem dost celej naměkko poslouchal smečky typu YAPHET KOTTO nebo ANALENA. Textově se to točí okolo dilematu bořit versus tvořit. Enfant terrible Frano nahazuje v klidnější odříkávané pasáži navlas stejnou slezskou dikci, jakou bylo lze slyšet od Jumpera v časech největší slávy JOHN BALL. Hezkej otvírák.

KOVADLINA odpovídá dalším solidním kusem svýho zvuku někde mezi LIFETIME, DAG NASTY a Dischord kapelama cca půlky osmdesátek a tím (nej)lepším z indierocku. No fakt, kytary mi tady kdovíproč připomínaj DINOSAUR JR. Text je… v něčem povědomej, hodně poetickej, dost z něho mrazí. Taky se podle něj jmenuje tenhle vinyl.

Na flipsidu velice zostra spustí EMPTY HALL OF FAME a je to šleha. Rád pozoruju, jak tahle kapela postupně zraje a z bandy kluků, co mastili covery STRIKE ANYWHERE a TRAGEDY krásně roste něco s naprosto svébytným zvukem. Říct o nich, že hrajou v zásadě oldschool hardcore s moderním zvukem by bylo až příliš zjednodušující, budete si to muset poslechnout a udělat názor sami.

Čtveřici songů uzavírají ARALKUM. Pro ty, kdož neznají: temný rychlý d-beat hardcore na dvě kytary (z nějakého mně neznámého důvodu se tomu u nás říká emocrust), ve kterým hodně slyším španělskou školu EKKAIA/LEADERSHIT a v tomhle štychu konkrétně i dost CATHARSIS. Podobných band jsem se už před časem přeposlouchal, takže ARALKUM asi dělají něco dobře, když se mi to tak líbí. Na závěr citát Ursuly LeGuin a čau.

Hele, já myslím že není o čem. Kvalitativně mi tenhle počin hezky zapadá mezi tak zásadní věci jako Flex Your Head, Histeria, Dying Alive/Living Dead nebo Common Life. Navíc je to benefit na iniciativu, kterou, jak současnost naznačuje, bude určitě třeba masivně podporovat i do budoucna. Tenhleten rádoby Fénix se sice při obou pokusech o vzlétnutí udusil kouřem, uhořel a chcípnul, ale i tak stihl nadrobit dost škody. Dávejte bacha.

anarchistblackcross.cz

Kovadlina

Aralkum

Empty Hall Of Fame

Anne M. Christiansen