(Insane Society)
Původně jsem měl v plánu napsat tuhle recenzi ještě před tím, než nás Vivisick zmasakrovali naživo a použít ji tak trochu jako pozvánku na jejich koncerty. Teď jsem docela rád, že jsem to nakonec nestihl, protože po osobním setkání s nimi, dostává tahle deska úplně jiný rozměr. Líbila se mi moc i před tím, ale Vivisick live byli neuvěřitelně divoká palba a hlavně to byli tak hodný a sympatický lidi, že mě to úplně konsternovalo, hlavně pak když mi v kuchyni postavili z hůlek na jezení nápis "thanx". A nejlepší na tom je právě ten kontrast mezi tím co a jak hrajou a jak se chovají v soukromí. Nyní se ale pojďme věnovat více téhle nahrávce. Jak už jsem se několikrát přiznal jsem velkým fanouškem Vivisick od jejich singlu "Punks Were Made Before Sounds" na Sound Pollution, který svého času několik dnů neopustil můj gramofon a tak trochu mi otevřel dveře do světa japonského punku. Fascinovala mě hlavně jeho energie, to jak se zvláštně přelévala a jakoby pulsovala a tím vytvářela intenzitu, která, jak jsem později zjistil, je hlavní tajnou ingrediencí japonských kapel. A přesně tahle věc vás sejme i na Respect and Hate, efekt bude stejný jako při náhlém spuštěním obrovského větráku, budete se snažit vzdorovat, ale bude vás to smýkat sem a tam, dokud to někdo nevypne. A pak budete zmatený, rozcuchaný (ehm, tedy ti mladší z vás a Barvák) a se zalehlýma ušima. No a pak si to dáte dobrovolně znova, stejně jako já si dávám znova a znova tuhle dávku ze řetězu utrženého a kurevsky rychlého hc/punku, který je i tentokrát zahrán typicky japonským způsobem. Tenhle rukopis je nejvíc patrný na hře bubeníka, kdy jsou některé pasáže schválně rozstříleny sérií brutálních přechodů a struktura skladby se jakoby hroutí. Jenže, a v tom je právě ten fór, nikdy se to nezastaví, naopak se to z nějakého záhadného důvodu nakopne všechno ještě víc dopředu. Na tom má jednoznačně podíl i zbytek kapely, šílené vyhrávky basáka a maniakální kytara s kurevsky hrubým soundem. No a v neposlední řadě samozřejmě šílený zpěv, který v tomto případě funguje jako tmel. Oproti starším věcem má tahle deska celkovou energií a náladou trochu blíže např. k Paintbox, což je hlavně díky skandovaným sborovým pasážím. Celkově je pak hudba Vivisick inspirována hlavně Systematic Death, Death Side a Gauze a to, jak jistě uznáte, je velmi dobrá společnost. Tahle kapela je dalším důkazem toho, že Japonsko má obrovsky silnou punkovou scénu a kapely, které neustále udržují kontinuitu toho, co bylo nastartováno před téměř 30 let nazpátek, bez toho, aby to bylo jen bohapustý vykrádání, což je něco, co mi v současné scéně tak zoufale schází. Vivisick mají vše, co na punku miluju.
Deska vyšla i v limitované 100 kusové edici, s extra přebalem a bonus singlem. Je to
dokonale odvedená práce a já radím nezaváhat.
myspace.com/vivisick
insanesociety.net
Více na old.czechcore.cz
|
