1. apríla roku 1990, po problémech, které centru dělali ieperští úředníci (Ieper žije z turistického ruchu a nelíbilo se jim, že by tak turisti viděli méně krásnou část jejich města), se autonomové rozhodli vyhlásit nezávislost na Belgii. Byl to žertovný protest proti zneužití moci. Centrum udržuje ekonomickou unii s Belgií pro praktické důvody (např. pivovar je v Belgii), ale mají i své lístky, za které si mohou spolupracovníci, členové i nečlenové centra kupovat pití, jídlo, vstupy na koncerty,... Centrum nikdy nezrušilo tuto deklaraci nezávislosti. Centrum je stále neoficiální “Republikou Shnilé Ryby”. Je to parodie na skutečný stát? Pouze oni znají odpověď…

VORT´N VIS 15. - 17.8. 1997

97-08-15: Purification (Ita), Starmarket (Swe), Abhinanda (Swe), Instinct (Bel), Facedown (Bel), Reiziger (Bel), Veil (Ger), Timebomb (Ita), Clouded (Bel), Spineless (Bel)

97-08-16: Culture (USA), Kindred (Bel), Serene (Swe), Blindfold (Bel), Liar (Bel), Intensity (Swe), ODK Crew (Bel), Spirit Of Youth (Bel), Metroschifter (USA), Sektor (Bel)

97-08-17: Morning Again (USA), Congress (Bel), Vitality (Bel), Deformity (Bel), Rubbish Heap (Bel), Acheborn (Ger), Thumbs Down (Bel), Endstand (Fin), Mainstrike (Nl)

Po roce jsme opět na místě činu. V západní Belgii v malebném městečku s gotickou katedrálou, ležícím pár kilometrů od Francie a asi 30 km od pobřeží Severního moře, ve městě, které sehrálo důležitou úlohu v 1. světové válce (podle Ieperu se jmenuje bojový plyn Iperit, který zde byl poprvé použit). Festival s převahou sXe kapel z Evropy i USA probíhal jako každoročně v historickém centru města v autonomním centru, které nese název “De Vort’n Vis”, což v holandském místním dialektu znamená “shnilá ryba” - podle místa na němž v minulosti býval rybí trh. V baráku, kde jsou místnosti pro spaní, bar, kuchyň, zkušebna, toalety,... a v obrovské garáži, kde se hraje a na dvoře, kde je místo pro distribuce, se pořádá 20-25 koncertů ročně a ekologická a další setkání pro lepší svět.

Už v pátek v poledne se dvůr začínal plnit příchozími lidmi a distributory. Lidí zde bylo dostatek z celé Evropy: od domácích Valonů a Vlámů přes Francouze, Němce, Švédy a Italy, až po Španěly. Nechyběla početná skupinka Poláků a světe div se, Čechů se nás sešlo celých 14 !?!

Po usmlouvaném zlevněném zaplacení vstupného (jinak na všechny 3 dny stálo 40 DM) jsme šli do sálu, kde vše vypuklo asi v půl třetí. Začali hrát domácí INSTICT - klasika, rychlý H-8000 crew metal. V zápětí následovali PURIFICATION z Říma, jedna z kapel na kterou jsem byl hodně zvědavý, protože jejich demo je fakt dobrý. Ale o co víc jsem byl překvapený, když nové písně byly mnohem lepší než na právě zmíněné kazetě. Sympatická kapela, která hodně mluvila o veganství a ekologii, jejichž hudba zněla v suchu E. C., od kterých také zahráli píseň “The order that shall be” z kompilace “STONES TO MARK A FIRE”. Vystoupení možná pokazilo pekelné tancování italských fans, ale jinak jsem byl spokojený. Dále hráli CLOUDED z Antwerp - belgický new school. Po nich měli hrát podle programu Starmarket ze Švédska, na který jsem si šel odpočinout do auta. Asi po půl hodině jsem se šel podívat do sálu a zděsil jsem se, protože místo avizovaných Švédů hráli Finové ENDSTAND a show již byla dávno v plném proudu. Viděl jsem bohužel až posledních 6 písní, které byly plné energie, což dokazovaly hromady lidí pod podiem. Sama kapela říkala, že to byl jejich nejlepší koncert. Jenom já jsem byl z toho celý vedle, protože Endstand byli další, pro které jsem byl ochotný podstoupit tak dalekou cestu a já je takhle blbě zmeškal. Trošku mě uklidnila až následující belgická kapela REIZIGER, kde hraje chlapík a žena z Kosjer D. Příjemné láskyplné emo! Po klidu, jež naplnil naše srdce, přišla na řadu další kapela hrubšího zrna SPINELESS (Belgie) - hodně hustá směs hc s metalem, podobné Morning Again (jejich nové MCD je very brutal). Nastal večer a nastoupili FACEDOWN, kteří překvapili už loni, ale letos to opravdu stálo za podívání. Celý sál rozhoupali písněmi z jejich ep, ale i novými, které by se měly objevit na nové desce. Jako bonus přidali Crisis Firestorm - řval celý sál. Po absolutním vyčerpání se ukázali švédští hoši a před námi stála ABHINANDA s novým kytaristou a bubeníkem. Při prvních rifech se vše zdálo v klidu, ale jakmile začal zpívat zpěvák, zvedla se vlna lidí a vydrápala se na podium, kde se strhla bitka o mikrofon. Hráče nebylo přes hromady lidí vůbec vidět, občas kytarista se zpěvákem vykoukli nad hlavami lidí. Zazněly písně s posledního alba, ale bylo slyšet i staré hity jako “Senseless” nebo “Needle”, ale vše v rockovým provedení, ale stále nářez. A na “Let’s march” se tancovalo klasické švédské kolečko, v kterém pogovalo asi 100 lidí. Nejlepší show z celého pátku, ale to se dalo čekat. Na poslední chvíli se přijeli VEIL z Německa. Lidi zase řvali. Zazněly jejich nejlepší skladby např. “Everyday” nebo “Time will tell” a také “True till death” od Čejnů. Ale mně přišlo, že ten večer byli Veil tak trošku už navíc.

Po teplé noci strávené v písku na pobřeží a dopoledním skotačením v moři, jsme se vrátili do města, kde se už po obědě schylovalo k dalšímu kolu třídenního maratonu. Začaly takřka již tradičně belgické kapely. THUMBSDOWN, pří této kapele jsem byl zaskočen, protože jsem se lekl že hrají Battery. Neboť v Thumbsdown hraje úplně stejný černoch jako Ken Olden u Baterek (i kytaru měl stejnou). O co větší překvapení bylo, když hráli příjemný old school i s coverem od Bold. Další kapela ODK CREW, nudný starý rychlý metal ala One Life Crew se členy Congress a Vitality. Dále byli připraveni METROSHIFTER (USA), kteří vyčistili naše zalehlé uši a uklidnili vzduch v sále. Rychlé tempo vrátili do sálu švédští INTENSITY se zpěvákem ze Satanic Surfers, hrající old school připomínající zpěvem Ignite, ale víc punková hudba. Takřka po 4 letech se znovu dali dohromady SPIRIT OF YOUTH (Belgie) se svojí směsicí belgického metalu s old schoolem. Jejich nové album na Sobermind se docela dobře poslouchá. Dále konečně nastoupilo překvapení večera v podobě SERENE ze Švédska. Po menších technických problémech spustili… tak na tom se fakt dalo uletět. Emo brutal v čele s náctiletým zpěvákem, který pěl s velikým nasazením, jenom škoda že kapela moc nemluvila. Blížil se večer a sál se začínal plnit belgickými fans, protože na programu byli SEKTOR, jedni z duchovních otců H-8000 crew. Ultra rychlý brutální metal plus trošičku agresivní tanec, proto jsme raději stáli venku, kde jsme se cítili víc v bezpečí (ale zas tak hrozný to nebylo). Když pominulo peklo, rychle jsme se vrátili do sálu, protože začali hrát BLINDFOLD, průkopníci sxe hardcoru v Belgii. Když hráli nejznámější skladby s hudbou na pomezí melodického hc a metalu, atmosféra byla vynikající. Jejich vystoupení bylo posledním po šestileté existenci kapely. Na další kapelu KINDRED bylo v sále zase už více lidí, belgický fans stáli všude i na podiu mezi kapelou. Vše to plavalo a protože se nedalo už dýchat, šel jsem načerpat sílu na Lháře. LIAR - oproti loňsku, kdy se kapela zdála být hodně netolerantní k lidem, kteří se nechtěli prasit s belgickými fans, se jejich vystupování hodně změnilo a před námi stáli nový Liar. I zpěvák (kytarista Blindfold) se mi zdál dost sympatický. Výborný čistý zvuk a nové pisně dodávaly koncertu dynamiku. Dokonce zazněla hymna “Blade”, kterou zpívala snad celá Belgie. Z celého vystoupení jsem byl víc jak nadšený i tancování nebylo tak brutální a Liar si s přehledem uhlídali podium, takže kapela byla vidět ze zadní části sálu. No a jako hlavní kapela nastoupili CULTURE z Floridy. Začli písněmi z “Born of you” a potom následovali kousky ze splitu s Kindred. Ke konci už bylo nahoře na podiu moc horko, na každým metru se tlačil tucet lidí. Na to ještě zahráli úplně nové věci z posledního mcd a když se rozbil mikrofon (i tak bylo udivující, že to tak dlouho vydržel) zahráli poslední píseň na tomto turné (v Ieperu končili své letní turné s Kindred) starou “Deforestation”, při které jak jinak zpíval celý sál a zpěvák neměl nic jiného na práci, než vylézt na železný trámy, které držely celou střechu a odtamtud pozoroval peklo pod sebou. Maximální tečka za sobotním večerem.

Vykoupaný ve vlastním potu a s roztrhanými ušními boltci jsme pomalu opustili sál a jeli hledat za město kousek místa na přespání. Ale sehnat malý plácek, kam by si člověk mohl lehnout není v této části Belgie vůbec jednoduchý. Protože buď je všude samá pastvina pro krávy a kukuřičná pole obehnaná drátem nebo samá vesnice, avšak žádný les kde by se dala složit hlava. Po dlouhém bloudění jsme našli asi jediné místo v celém státě a usnuli spánkem sprevedlivých.

Poslední den začal již dříve hned po obědě, aby se vše stihlo do devíti večer. Jako předcházející dny koncert opět otevřeli místní z Ieperu - LIFECYCLE, mladá kapela s dívčím zpěvem a metalovým zvukem, hodně podobné Shortsight. Kytarista před jednou písní řekl, jak je hrozný že okolo místa konání koncertu jsou všude poházený odpadky a Hardcore by měl jít ve všem příkladem a ne dělat bordel ve městě (i když oproti loňsku to nebylo s odpadem tak špatný). Dále se na pódiu objevili němečtí košiláci ACHEBORN ve stylu posledních Unbroken, příjemný nářez pro uši. Potom zahráli STARMARKET ze Švédska se svým melodickým punkem, ale na ně bylo v sále asi nejmíň lidí (všichni asi střádali síly na večer). Po zdlouhavém ladění a zvučení a ještě delším intru, hráli DEFORMITY s druhým kytaristou Congress. Jen metal, nic víc. Tohle asi nemělo s hardcorem nic moc společného, ale co. Se slovy “pamatujete si na pravý hardcore?” se rozjelo vystoupení holandských MAINSTRIKE (ex-Manliftingbanner). Už trošku starší lidi hrající klasický old school sxe podobný kapelám jako Wide Awake, Youth Of Today a dalším z těch dávných let. Do sálu se vrátila skvělá atmosféra a zvláště na poslední covery od Y.O.T. a CH.O.S se lidi opět hustě hromadili pod pódiem. Na následující RUBBISH HEAP (Belgie) jsem čerpal už takhle docházející síly a viděl jsem až konec, uřvané emo s trošku metalovým zvukem! Dále hrají VITALITY - opět šílená Belgie, raději odcházím, H-8000 power! S východem měsíce si směrem k pódiu valí cestu nesmrtelní CONGRESS. Spustili starými písněmi “Lifting the ban” a “Prayers” a završili novými. Během koncertu mluvil více basák s kytaristou než zpěvák, ten se radši při jedné písni vyšplhal jak opičák do střešní kovové konstrukce a skočil po hlavě dolů. Belgický fans zas tak neřádili, čekal jsem to horší. V této chvíli byl sál už naplněn lidma k prasknutí. Po skončení Congress nastupuje poslední kapela festu MORNING AGAIN (opět Florida)!!! Tak na to jsem byl zvědav, protože M.A. a Culture jsou jedny z amerických kapel, který jsou v Belgii hodně uznávaný, díky Goodlife recordnigs (všiml jsem si, že každá holka ve scéně nosí trika Morning Again!) a tak jsem čekal, co se bude dít na “domácí půdě”. S trošku horším zvukem roztopili sál. Na pódiu se tlačilo 100 lidí, kteří zpívali i za zpěváka, jelikož ten ani nemohl zpívat jak byl z toho celý vedle a pod pódiem se pařilo o sto-šest a několikrát bylo možno zahlédnout i švédské kolečko. Potěšilo mě sympatické chování M.A., kteří si na hraní nedávali moc záležet, ale ono to vůbec ani jinak nešlo, protože lidí bylo moc a celé pódium se houpalo! Po zcela vyčerpávajících hitech jako “Turning over”, “America on line”, “Poppet and soldier” a “Martyr” zazněla nakonec poslední “Remedy”, při které se spojil celý sál. Bomba vybuchla! Sčítej oběti! Na pokraji zhroucení jsme se odplazili ze sálu na dvůr, kde se dalo trochu dýchat. Po nabití smyslů jsem začali pomýšlet na cestu domů a se slzami v očích jsme opustili noční město.

Nakonec krátké zhodnocení: Oproti loňsku zde bylo méně kapel, které by vyloženě vyrazily dech, už jsme asi také věděli do čeho jdeme a na domácí kapely už to nebylo taky tak nebezpečný. Ale kde jinde můžeš vidět pohromadě tolik báječných kapel a lidí, sehnat si věci, které u nás zdaleka neseženeš a hlavně zde můžeš poznat nové přátele a evropské scény. Krásné vzpomínky, na které se jen tak nezapomíná… takový byl Ieper 97… na shledanou Belgie!!!

Vyšlo v zinu BARRICADA #2

Přepsal Retsil

Dobové fotky použity ze stránek autonomního centra De Vort´n Vis: www.90svortnvis.wordpress.com

Z návštěvní knihy De Vort´n Vis: