Několikrát jsme Vám přinesli špatné zprávy z Ruska, tentokrát však z Moskvy přichází jen dobré. Již příští víkend se hned na třech koncertech objeví nejznámější ruská antifašistická kapela What We Feel, jmenovitě ve Zlíně, Bratislavě a Praze. Skupina známá svými postoji vyrazila již na třetí evropské turné, které má opět v podtitulku podporu nejen ruským militantním antifašistům a antifašistkám. Výtěžek z koncertů a sbírek bude poskytnut jako pomoc ruskému antifašistickému hnutí.
O tom, že po hudební stránce to bude pořádná jízda, se můžete přesvědčit z videí z koncertu na domácí půdě: Good night white pride
Our friends
What We Feel sami shrnuli, o co jim v rámci turné vlastně jde: Bohužel se v současné undergroundové scéně nestává tak často, aby byly pevně spojeny radikální antifašistické myšlenky a energická hard core hudba. Naštěstí se však najdou vyjímky. Ruská old school kapela What We Feel se rozhodla vyrazit na evropské turné, které je celé pojato jako benefiční pro Ruské antifašistické hnutí. Můžete se tedy těšit nejen na nálož klasického hard coru ve stylu NY kapel z přelomu 80. a 90. let s více punkovým nábojem, ale i na promítání dokumentů jež jsou úzce spojeny s tématy současného antifašismu. Osobně si myslím, že nejlepší pozvánkou budou slova samotné kapely z letáku, který byl vydán v souvislosti z jejich turné. "Neonacistické násilí v ulicích napojené na extrémně pravicové idee v rámci státního aparátu nijak nepolevilo. Ale v posledních letech se začali výrazně aktivizovat i antifašisté a začali se v různých městech a regionech organizovat proti neonacistickému teroru a ve svém boji často riskují své vlastní životy. Státní moc se snaží rozdrtit veškeré jejich aktivity hned v zárodcích a i autonomně organizované antifašistické buňky se setkaly s touto aktivitou. Na jaře 2009 se obětí této strategie stali také aktivisté Alexej Olesinov (Moskva), Alexej Bytschin (St. Petersburg) a Artur Waleew (Kazan), kteří byli odsouzeni k několika letům vězení. Několik dalších soudů pak stále pokračuje a jejich výsledek závisí i na práci právníků, které je potřeba zaplatit. Anarchist Black Cross působí na poli sebeorganizované antirepresivní práce už několik let. Podporují vězně, shání právníky, tisknou různé materiály a celkově bojují proti represím. ABC hraje pro antifašisty velmi důležitou úlohu, protože v Rusku neexistují žádné jiné antiautoritářské levicové antirepresivní struktury. Lidskoprávní organizace mají často problém s přímými akcemi proti neonacistům. Neautoritářská levice a antifašistické skupiny v Rusku jsou mnohem mladší než v Evropě a potřebují nasbírat ještě mnoho zkušeností. Teď je mnoho lidí odkázáno pouze na pomoc jednotlivců nebo na pomoc skupin, jež působí mimo Rusko. Právě teď potřebuje antifašistické hnutí v Rusku velkou podporu. Soudy stojí peníze a oběti neonacistického terroru často potřebují materiální a finanční podporu. Proto jsme se rozhodli získat prostředky pro ruské antifašisty, protože potřebují podporu při budování infrastruktury, kampaní a účinného antifašistického odporu."
Návštěvou koncertů a promítání kapely What We Feel podpoříte přímo velmi potřebný a velmi nesnadný boj proti neonacistické špíně a také státnímu aparátu. Proti fašismu všemy prostředky!!!
Jak je uvedeno, na každém z koncertů proběhne promítání, které se bude skládat z krátkých dokumentárních filmů o neonacistické a antifašistické situaci v Rusku. Kapelu jste mohli vidět již ve filmu Antifascist Attitude. Na turné vyráží i s novým filmem.
V minulém roce vyšel ve francouzské brožuře Antifascistes en Russie, věnované ruskému hnutí, rozhovor s kapelou, který si můžete přečíst na následujících řádcích:
Antifašistické hnutí v Rusku
What We Feel - Hardcorová skupina z Ruska
What We Feel se dali dohromady v listopadu roku 2005 a od té doby mají za sebou řadu koncertů jak v Rusku tak i v zahraničí. Hráli s běloruskými skupinami (Devil Shoots Devil, I Hope you Die), německými (Tackleberry, The Force Within) či bulharskými (Last Hope). První turné po Evropě absolvovali v březnu 2007 (Solidarity tour s ruskými antifas s německými Tackleberry) a druhé v únoru 2008 (s Tackleberry a F-Three). Byl to právě koncert What We Feel v dubnu 2006, na který směřoval Saša Rjuhin, když byl zabit nácky. Jeho smrt kapelu hodně šokovala, ale semkli se spolu s celou ruskou HC/punkovou scénou a pokračují v hraní, přesvědčeni o důležitosti nezávislé scény v radikálním antifašistickém boji.
Můžete se představit? Hija! Jsme What We Feel, šest přátel, kteří se rozhodli dělat muziku. Pět z nás je z Moskvy a jeden ze Sankt Peterburku. Všichni pracujeme, abychom si vydělali na chleba, protože hudba nás neuživí.
Zpíváte v angličtine nebo ruštině? Všechny naše texty jsou v ruštině. Je to náš mateřský jazyk a v tomto jazyku je pro nás mnohem jednodušší vyjádřit naše myšlenky. V Rusku moc lidí nestuduje, a proto málokdo mluví anglicky. Naše texty ale překládáme do angličtiny pro ty, kteří chtějí vědět, o čem zpíváme. Texty jsou dostupné na internetu a v našich CDčkách. Naším hlavním cílem je ale zpívat pro Rusy, protože zpíváme o ruských problémech.
Jste součástí nějaké politicky angažované scény? Nevím, to záleží na tom, co myslíš pojmem „politicky angažované“. Jsme součástí scény, pro kterou jsou hlavní témata antifašismus, osvobození zvířat ... Nejsme straight edge, ale podporujeme tuto kulturu a máme hodně SxE známých. Nemůžeme si oficiálně říkat, že jsme politicky angažovaní, protože v Rusku nemůžeme nic změnit. Nemáme k tomu příležitost. Někteří lidé považují antifašismus za jistou formu politiky, ale pro nás je to čistě způsob života, etická norma.
Odkdy u vás existuje tahle scéna? Můžete blíže popsat tu ve vašem městě? Punk/HC scéna existuje od konce 80. let. První skupina u nás byla The Unsubs (z Kirova) a Distemper (z Moskvy). Na začátku jsme těmhle dvěma skupinám říkali Godfathers, kmotrové. Potom bylo dlouhé období, kdy hodně punk/HC skupin (hlavně v Moskvě) hrálo před neonacisty, a některé kapely byly úplně pro-nacistické. Následně, řekl bych tak kolem roku 2004, začala v Moskvě a v jiných městech narůstat nová politická scéna. První skupina z této nové scény byla Proverochnaja Linejka (popravdě nešlo ani tak o hudební skupinu jako o organizovanou kriminální bandu). Procestovali hodně zemí, hráli na šílených místech a bojovali proti neonacistům všude, kam přijeli. Byla to velká skupina. Tihle chlapi toho udělali hodně pro ruskou antifašistickou scénu. Potom se objevila fůra mladých rozzlobených kapel v mnoha velkých ruských městech, kde mělo již hodně lidí po krk neonacistických aktivit a chtělo se jim postavit. WWF je samozřejmě součástí téhle punk/HC scény a snaží se ji co nejvíc zlepšit.
Jsou antifašisté v různých ruských městech mezi sebou propojeni? Momentálně se hnutí a HC scéna rozvíjí v Sankt Petersburgu, Moskvě a okolí, Ufě, Kirově, Petrozavodsku a v Brjansku. Je tam silné antifa hnutí složené z mnoha skupin, které pořádají hodně koncertů. Samozřejmě, jsou propojení, ale ne tak, jak bychom si přáli. Hlavní problém jsou dlouhé vzdálenosti mezi městy. Proto spojení mezi nimi probíhá většinou přes internet, ale skupiny dělají turné i po jiných městech. Antifa hnutí se rozvíjí - a to je skvělé.
Je v Rusku obtížné koncertovat nebo vydat album? To je těžká otázka. Nemáme k dispozici moc prostorů, kde povolí hrát antifa skupinám, zejména kvůli možným problémům s nácky a policií. Ale prostory, které máme jsou opravdu skvělé. Co se týče nahrávání, je to lepší než před lety, když máš peníze na studio. Teď máme dobrá studia, drahá, ale před deseti lety jsme tuhle alternativu neměli. Většina starších punk/HC nahrávek byla nahrána v „domácích“ studiích.
Slyšeli jsme, že novou taktikou neonacistických skupin je nahlásit na punkových koncertech bombu... Jeden bombový incident se stal v Sankt Petersburku. Nácek (nebo skupina nácků) vešel na punkový koncert a podařilo se mu dostat až dovnitř sálu i s podomácku vyrobenou bombou, kterou položil na jeviště, když naši přátelé z Give em the Gun z Moskvy šli hrát. Náhodou si jeden z chlápků od security všiml čoudícího batohu na scéně, vzal ho k baru a nalil dovnitř pohár vody. Batoh byl plný šroubů a kusů železa spolu s výbušným mechanismem. Kdyby bomba vybuchla, hodně lidí by bylo vážně poraněno a možná by byli i mrtví. Pravdou je, že se u nácků stalo zvykem ohlašovat bombu do klubů, kde jsou na programu punk/HC koncerty. Všechny evakuují a policie musí prohledat prostory. Je to jeden z jejich způsobů, jak zabránit koncertům. Mám dojem, že neonacistická scéna prožívá krizi kvůli rostoucímu antifa hnutí. Ztrácejí svá místa, mladí opouštějí jejich hnutí, musí dělat ilegální koncerty, atd. Zároveň však pořád dělají potíže a jejich agresivita je dnes mnohem vyšší.
Jaká byla reakce punk/HC scény po smrti Timura, prvního ze seznamu zabitých z undergroundové scény v Rusku? Byli jsme všichni velmi šokovaní a myslím, že to bylo poprvé, co se různé subkultury spojily se stejným pocitem v srdci – smutkem a odhodláním. Nikdo se již necítil v bezpečí a každý z nás si uvědomil, že mohl být na Timurově místě. Po jeho smrti začali antifašisté s sebou nosit nože, slzáky a jiné věci k obraně. Myslím, že po Timurově smrti začala opravdová pouliční válka mezi antifou a nácky. Přešly už dva roky a tvrdé střety se odehrávají každý týden.
Někteří militantní antifašisté jsou na internetu na seznamu „osob k likvidaci“. Cítíte se v nebezpečí? Řekněme, že jsme se nikdy necítili v bezpečí. Militantní antifašisté si pořád musí hlídat záda, ale myslím, že v našich srdcích není pro strach místo. V podstatě se všichni cítíme pod tlakem nácků a policie. Pochopitelně si musíme dávat pozor, ale strach nemáme, to ne.
Dnes je antifašismus v Rusku hodně na vzestupu. Díky čemu to tak je? V 2003-2004 měli už hardcoráci, punkáči, skinheadi a jiní plné zuby stále silnějšího tlaku neonacistů. Začali jsme odpovídat násilím na jejich násilí. Několik let bylo opravdu krvavých. Nyní neonacistické hnutí ztrácí půdu pod nohama. Kdysi si byli jisti, že během svých násilných agresí nebudou mít vážnější problém, zatímco dnes vědí, že s každým útokem přichází riziko dostat pěstí do huby, nebo nožem do břicha. Necítí se na ulici v bezpečí - a tak to má být.
Jakou podporu potřebujete od evropských antifa skupin? Myslím, že jedinou pomoc, kterou opravdu potřebujeme, je rozšířit informace o situaci v Rusku po celé Evropě, protože ruská média vás o všemožných aktivitách neonacistů informovat nebudou. To je politika vlády a té se nemůžeme postavit. Získáváme všechny informace z jiných ruských měst a regionů od kamarádů a také díky internetu. V Rusku to je jediný způsob, jak tyhle zprávy šířit.
Přijď podpořit mezinárodní solidaritu a přispět tak svojí troškou k boji s nácky!
Na koncertě ve Zlíně zahraje společně s WWF ještě Noc Barikád.
