(Prosthetic Records)
Dávný rituály, krev, orient, bambusový pole, opuštěný města po anihilaci, pohled z výšky, ale ne z letadla; z perspektivy duše. Třetí studiový album Yakuzy může evokovat všechno možný, jen ne každodenní mechanický úkony běžnýho Evropana. Zasněnost, rozčísnutá barvou dušenýho vokálu a podpořená rifama, který před pár lety znovuobjevili Mastodon nebo High On Fire v kontrastu s uklidňujícím zvukem basy a saxofonu. Až do poslechu Samsary jsem bral saxofon jako svůj nejnenáviděnější nástroj. Tady ale působí decentně a spolu s klarinetem a cellem jen spoluvytváří atmosféru, která mnohdy nemá daleko k soundtracku kongeniálního Blade Runnera. Samsara je deskou, která mi vyrazila dech stejně jako dlouhou dobu zpátky ´Enemy of the Sun´ od Neurosis. Od tý doby jsem samozřejmě slyšel všechny Isis, Jesu, Amen Ra, Pelican a Keelhaul. Kapely, který sice máte rádi, ale pořád je to jenom pokračování toho, kde ostatní skončili. U Yakuzy (ač se mi ten název příčí jak chce a nebude asi dlouho trvat a kluci se budou muset naučit obsluhovat svoje nástroje bez malíčků) prožívám stejný nadšení jako kdysi dávno s průkopníkama různejch stylů. Oblaka v bouři navigoval odborník nejpovolanější, Matt Bayles (Isis, Botch) a vokál krále snů podpořil Troy Sanders (Mastodon). Není třeba více slov! Kdo se chytil slov mezi řádky ten tuší. Kdo jen mávne rukou, ten prohloupí.
www.yakuzadojo.com
www.myspace.com/yakuza
www.prostheticrecords.com Více na old.czechcore.cz
|