(Bitzcore rec.)
Hudba tohoto newyorského tria se dá definovat jen těžko. Turbo A.C.‘s se povedlo to, o co usiluje každá kapela: vyvinuli si svůj vlastní, originální a nezaměnitelný zvuk. Popisován bývá různě, ale v kotli, pod kterým tihle mafiáni přitápí, se taví hlavně dvě ingredience - punk a rock’n’roll.
Vzali to ale z opačného konce, než je dnes tolik moderní. Žádné závodní tempo, načančané melodie a ultra-zpěvné refrény, které zavání popem na sto honů, se nekonají. Hudba Turbo A.C.‘s je pořádně „od podlahy,“ punk jak řemen, ale zahraný rock’n’rollovou kytarou. Přes spoustu back-up vokálů nemáte pocit, že se tahle kapela samou nasládlostí každou chvíli rozpustí. Tenhle punk’n’roll má mnohem blíže ke křivákům, kovbojským botám a desetiválcovým motorům pod kapotou, než barevným košilím, vanskám a skateboardům. Reprezentuje prostě tu špinavější část rock’n‘rollem ovlivněné části punkového spektra a nebojím říci, že patří k těm kapelám, které chytnou na první poslech a jen tak nepustí.
I když tu najdete i songy zahrané stylem „start-cíl“ – třeba pecka Anthem of united humanity s textem o pouhých dvou slovech (fuck you) - většina písní je i přes tah na branku pěkně promakaná a plná „rock’n’rollových“ narážek typu vibrujících sólových vyhrávek, končících jakoby ve ztracenu, zatímco tandem basa-bicí se na pozadí věrně drží své linie a lehce nachroptělý zpěv Kevina Cola dodává hudbě tu správnou atmosféru. Ta je asi nejlépe popsána heslem kapely “Live to win.“ Co píseň to úder; jeden přesně mířený direkt za druhým, žádné o?ukávačky ani naznačení. Drtivý účinek.
Šestatřicet minut muziky vám určitě stačit nebude a více než ochotně najdete na dálkovém ovladači vašeho sterea tlačítko play, abyste celé CD prohnali sluchovody ještě jednou.
Turbo A.C.‘s přijedou tuto svou desku představit naživo i do Prahy . 5. června rozjedou svou benzínem zapáchající show v pražském klubu 007.
Více na old.czechcore.cz
|
