12“LP (Denovali Records)
Univerzálně použitelný úvod pro Denovali nahrávky může znít: „Většina z nich je minimalistická a experimentální. Křehké tóny, kombinace zvuků, tónů a ambientu. Hudba, která dává do pohybu lidské emoce – posluchač jde po tenkém ledě, poskládaném z jeho pocitů. V jedné recenzi jsem již tato slova použil, někdy nemá cenu vymýšlet nové obraty. Dostat se můžeš jen tam, kam chceš Ty sám. Naše myšlenky jsou naše kroky před i vzad. Všechno v nich začíná i končí. Hlava je brzda i plyn. Cením si jedné věci, svobody a prostoru, které v tónech Denovali vinylů nacházím. Přenoska zapadne do drážek a slyším zvuky, tóny a prostor nemá rozměr. Hudba, která nemá sexualitu, hranice a pohlaví. Uslyšíš to, co budeš chtít slyšet a tvoje představivost tónům dodá prostor a křídla.“
CONTEMPORARY NOISE SEXTET jsou pro mě neznámou, neprobádaným prostorem. Lépe řečeno byli, než jsem slyšel jejich album „GHOSTWRITER'S JOKE„. Pocházejí z Polska, hrají jazz a okořeňují ho experimentátorským přístupem. Výsledek je jazz se zvláštní magickou jiskřivostí, propletený temnou linkou a spoustou méně, i více, krkolomných variací. Snad i díky tomu sami sebe řadí do škatulky okrajových hudebních žánrů. Jejich hudba je čistě instrumentální. Tóny jsou slova a propojuje se mi to s popiskou alba na Denovali, „jejich hudba byla napsaná na počest lidí, kteří většinou chtěli zůstat v anonymitě“. Album obsahuje 7 jazzových příběhů.
Cesta k CONTEMPORARY NOISE SEXTET není jednoduchá. Kapelu si zamiluješ nebo je budeš nenávidět. Není nic mezi tím. Jedná se o náročnou, svým způsobem temnou hudbu, která vyžaduje zamyšlení a souznění. Navázání vzájemného spojení na emocionální úrovni. Čas a další poslechy intenzitu vnímání jen znásobí. Začátek desky je pozvolný, přicházejí sotva slyšitelné křehké zvuky. Postupně na povrch vylézají jazzové rytmy, které napovídají o dalším vývoji. Nálada celé desky se nese v jazzovém duchu a mě vtahuje jako spirála. Nejsem jazzman, přesto se k tomuto stylu postupně prokousávám. Cítím se, jako by mě nálada desky osvobozovala, dávala křídla. CONTEMPORARY NOISE SEXTET je instrumentálně silná a hudebně rafinovaná kapela. Hrají stylově (jazz), přesto se nebojí experimentování. Je to temný, i jiskřivý. Opravdu si myslím, že si musíš podstoupit zmíněnou emocionální sounáležitost, abys podobnou muziku vnímal správně. Kapela vyjadřuje svoje pocity, příběhy. Posluchač je musí přijímat, jinak vzniká divná atmosféra. Jazzoví démoni jsou vypuštěni.
Rozvážné, temné a bloumavé, takové je album „GHOSTWRITER'S JOKE„. Zároveň je i hodně intenzivní a energické. Jazz, o to tady jde, a „zákoutí“ písniček ukrývají postranní příběhy. Během poslechu rozluštím nejednu zápletku, postupuju a znovu se vracím po jazzové spirále. Všechno dění má v sobě zakódovaný jistý magnetismus. Kouzlo. Jinak si nedovedu vysvětlit, proč mně to baví poslouchat, a mám pocit, že jsem součástí tónů.
Album má ucelenou kompozici. Děj graduje a během poslechu přicházejí rozdílné, hodně členité nálady. Zvuk je krásný. Mám skoro pocit, že kapela hraje u mě v obýváku. Jen se jí dotknout.
Jestli pro Tebe není jazz sprosté slovo, máš rád instrumentální bloumání, baví Tě Le Scrawl (když si odmyslíš grind), ber mé psaní jako tip. CONTEMPORARY NOISE SEXTET by nejspíš zaujali i jazzmena „Krvavá dáseň“ ze Simpsonových. Poslechová deska. Zavírám oči, přenoska opět zapadá do drážek a mé myšlenky se ubírají na procházku do jazzových uliček … (S)
http://denovali.com
http://denovali.com/noisesextet/
Seznam skladeb: 1. Walk With Marylin 2. Morning Ballet 3. Is That Revolution Sad? 4. Old Typewriter 5. Chasing Rita 6. Norman's Mother 7. Kill The Seagull, Now!
Další recenze/články najdeš na http://samuelrecords.blogspot.com.
|