12“LP (DIY)

Brněnští My Dead Cat fungují s menšími přestávkami od roku 2001 a přesně podle modelu podlampových hráčů vydávají svou první velkou vinylovou deskou po 12 letech existence. Dozráli k tomu jako dobré víno a určitě platí pořekadlo: „kdo si počká, ten se dočká“. Čekání se myslím vyplatilo a novotou voní album, které se jmenuje „Shortcut to Hell“. Vyšlo před pár dny jako 12”LP a slib pro vinylové nadšence je tím splněný! My Dead Cat mám rád obecně, živé koncerty a samozřejmě i nahrávky. Při každém setkání mají svou zvláštní osobitost! Přesto někdy z mám na koncertě dojem, že během jejich setu, slyším hrát několik skupin po sobě. To myslím v dobrém, aby bylo jasno. Stylově různorodá vystoupení přesto působí kompaktně a vždy jsem spokojený. Ano, různorodost i skvělou atmosféru se klukům povedlo zachytit i na desku a jako pojivo použili svůj jedinečný My Dead Cat parfémem. Členité, osobité, a když se občas přizná barva (náklonnost k jiné kapele nebo stylu), tak je stejně jasně patrné, že se jedná o My Dead Cat. Myslím si, že se kluci ani nechtějí nudit, chtějí kombinovat, zkoušet, být nejlepší a určitě i spolu hrát, když se tedy zrovna neperou :).

„...Vzali punk, hardcore a rock´n´roll a míchali to dohromady. „A teď tam dáme power pop a stoner rock,“ řekla kočička. „Stoner rock ne, ten já nerad,“ povídal pejsek, „dáme tam místo stoneru emo, to já tuze rád.“ Tak tam dali emo. „Mně se zdá, že je tam málo noisu,“ řekla kočička, „musíme tam dát několik hlukových stěn.“ – „A discopunk, abychom nezapomněli,“ řekl pejsek a nasypal ho tam. „A to hlavní!“ povídala kočička, „přece indie kytarovku tam musíme dát!“ Dali tam plný hrnec kytarovky. „A trochu post rocku,“ řekl pejsek a dal tam post rock..." (J. Čapek a intro na webu My Dead Cat)

Recenzi pojmu netradičně, nebudu se rozepisovat, co mi deska připomíná, jak moc je veselá nebo naléhavá … poslechnout si ji může celou sami (zdarma nebo za dobrovolný příspěvek na My Dead Cat bandcamp.com profilu). Napíšu jedno, vinyl jsem dostal před pár dny a zatím se mi ho nepovedlo sundat z gramofonu. Má spoustu nálad, poloh, prolíná se na ní opravdu množství stylů. Hraje skvěle! Díky kluci, a jsem rád, že jsem Vám palce nedržel zbytečně a album jste vydali i pro příznivce vinylů!

Před dokončením posledního čísla How Can Limo Kid Kill Your Dreams?, jsem kapelu oslovil s tím, aby se představili. (Tehdy měli venku split EP s babickými sympaťáky The Mood). Vzešel z toho článek „My Dead Cat / My kluci, co spolu chodíme ..., který vyšel v posledním HKLKYD? a protože je číslo již vyprodané, My Dead Cat mají venku desku, na kterou jsem se moc těšil, nenapadá mně nic chytřejší, než článek vypustit do sítě jedniček a nul (nebo nul a jedniček?). Přečíst si ho mohou i Ti, kteří nemají Kill Limo doma na záchodě. Samozřejmě doporučený poslech k této činnosti je poslech „Shortcut to Hell“ alba!

Psal se rok 2009 a myslím, že tehdy byla deska „Shortcut to Hell“ dokončená ve studiu Jalovec v Babicích n. Sv.. Nahrávalo se živě, mix si My Dead Cat dělali sami a o mastering se postaral Ondřej Ježek ve studiu Jámor. Vyzkoušejte ji na vlastní uši! Stojí to za to a uslyšíte, jak to dopadlo, když pejsek a kočička vařili dort a poslouchali u toho jednu desku za druhou. Na hudební styly u toho moc nekoukali a hrozně je to tuším bavilo. A teď již k souboru slohových prací My Dead Cat O My Dead Cat, který vznikl po vydání splitu s The Mood, aneb „My Dead Cat – My kluci, co spolu chodíme …

J.T. : Asi bych mohl napsat několik odstavců o tom, s kým se scházím po večerech, jen nevím, jestli by to bylo pro někoho zajímavý. Ale myslím, že bohatě postačí, když napíšu, že na bicí hraje světák Slowcha, na klapky a zpěv bláznivej Igor, jednu kytaru dělá superchlap Viktor a druhou (se zpěvama) šedá eminence Rosi. Já třískám do basy. Náš nový split singl pro mě vlastně znamená i první regulérně zpracovanej počin, kterej si naši fans můžou koupit a poslechnout ho doma. Celou věc jsme se snažili vyprodukovat sami, jen mastering vinylu byl mimo rámec našich možností, proto jsme oslovili Ondřeje Ježka, a ten to při pauze na cígo dotáhl do konce... Mně dělá radost i to, že split děláme zrovna s The Mood. Jsou to lidi, kterých si vážíme a máme je rádi, a myslím, že to, že singl je venku, je především jejich zásluha. Na split jsme dali jeden vál z dávnějších časů - Surfin‘ D.N.A. a novou věc Everybody Scores. To nám vlastně taky doporučili The Mood, my jsme původně vybrali temnější věci. Na ty si ale budou muset lidi počkat, vyjdou na CD, který bude hotový v brzké době.

Igor: Já děkuji J.-ovi za úvodní příspěvek. Už z toho, že se do toho pustil první, vidíte, že je z nás nejsnaživější a nejkonstruktivnější. Bohužel máme v kapely i elementy opačného charakteru. Ale fungujeme jako samosprávná, i když zřídkakdy svéprávná demokracie. Při volbě, kdo půjde pro pivo, používáme dvojitý střihací systém. A při rozhodování o ostatních věcech se snažíme dospět diskusí ke 100% konsensu, což v praxi znamená úmorné hádky, vedoucí poměrně často k patové situaci. Na druhé straně v době, když jsme byli de facto rozpadlí (dohromady asi čtyři roky), nikdo z nás nehrál v jiné kapele. To mluví pro teorii, že by nás to ani jinak a s někým jiným nebavilo. No a doplním ještě, že naším šestým členem – takovým nehrajícím kapitánem – je producent a náš lektor soundinženýringu Ovulo, který má na svědomí všechny naše dosavadní (zatím nevydané) nahrávky. Čtyři vály, které vznikly pod jeho taktovkou v letech 2002 a 2005, vyšly jako bonus k split vinylu v podobě digitálního downloadu.

V.: Jinak jsme ale banda samolibých machýrků (šulinů), kteří si sami o sobě myslí, že jsou nejlepší, nejchytřejší, nejkrásnější a nejnadanější na světě. O tom, který z nás je ten nej, se dokážeme velmi rafinovaně navzájem přesvědčovat pomocí urážení, podlostí, nadávek i fyzické síly. Ale jen jeden z nás si o sobě myslí, že je Bůh. Úkolem nás ostatních je dokázat mu, že není. Je to taková hra o lásce a nenávisti. No a podobně to vypadá s naší muzikou. Uhrát to tak, aby z toho nakonec byla celistvá písnička a ne pět sólokaprů, je docela dřina a ne vždy se to povede. Dva zákusky jsou na zmíněném singlu, ale nejlepší, jak poznat vřeštící klubko koček, je přijít na koncert!

Slowcha: Pro mě jsou kluci z kapely něco jako rodina a dobrá zkouška nebo koncert je lepší než to nejlepší šukání. Je to vlastně takový mentální šukání v pěti. Sice je všechny dost nenávidím, ale ve slabých chvilkách si potom zase uvědomuju, že je všechny miluju a nemůžu bez nich být. Takže tohle bych chtěl pojmout jako vyznání. Normálně bych jim to asi řekl jenom, když sem vožralej a přítulnej... Takže je 1.3.2010 17:29 a já jsem při plném vědomí a má mysl je čistá jako průzračná studánka … Takže du na to… Takže borci, vždyť já vás mám rád!!! I když jste jeden vedle druhého debil nebo blbeček… Kapela a ty věci kolem jsou pro mě v životě hodně důležitý, a i když mě to občas stojí hodně energie, která většinou končí v podobě zasmrádlýho vzduchu ve zkušebně, tak je to věc, bez které bych jaksi nebyl kompletní a čím jsem starší, tak tím víc si to uvědomuju…

A split s Mood a vůbec Mood… hmmm… Pamatuju si, když jsem je viděl poprvé, tak mě úplně rozsekali. Ono to tehdy pro mě bylo příjemné zjištění, že to tak někde ještě může vypadat. Myslím tím okolí Zlína a Hradiště a Přerova v době, kdy Mood vydali to první demo. Z toho místa a hlavně z těch lidí, co se tam v té době motali kolem koncertů, vyzařovala strašná síla a kamarádství. Možná to byl jen můj dojem, ale prostě to tak na mě zapůsobilo, a tuhle vzpomínku mám spojenou s naším prvním společným koncertem v Babicích a od té doby jsem nezažil jejich koncert, kterej by mě nebavil. A to jsem je viděl určitě ze všech kapel nejvíckrát. Akorát, že teď už to není o rozsekanosti, ale o tom, že z nich vždycky vyzařuje strašnej klid a pohoda a mě jejich muzika uklidňuje, baví a roztancovává zároveň. A to, že se ten vztah mezi náma vyvinul do takové podoby, že jsou pro nás nejmilejší band, je hlavně daný tím, že jsou nejen super kapela, ale hlavně super lidi. A k tomu splitu nás v podstatě dokopali oni a za to u mě mají nehynoucí dík a je to pro mě důkaz toho, že takový věci mají smysl. Jenom to, kolik lidí se na tom v podstatě zadarmo podílelo, je úžasný. Jinak Rosičák asi nic nenapíše, protože vod dob svého účinkování v kapele Mrtvá Budoucnost ztratil veškeré iluze o smysluplnosti čehokoliv a to že spoluzakládal My Dead Cat mu dílem zachránilo a dílem zkurvilo život. Už se těším, až mě za to, že sem to tu takhle na něj vyzvonil a otřel se o něj, když se nemůže bránit, pořádně zjebe ve zkušebně nebo před úplně cizíma lidma na Flédě na baru.

(S)

Seznam skladeb:

Strana A:

Electric Train

Rip Me Off

Broken Leaves

Side Effect

Disco Crack

Strana B:

No Place To Go

Air Sickness

A Cat Comes Along

The Lights

www.mydeadcat.cz

http://mydeadcat777.bandcamp.com

http://soundcloud.com/my-dead-cat

PS: deska je konečně k dostání i na vinylu, autorem obalu je Apoka. Žádejte ve svém distru nebo přímo u nás (band@mydeadcat.cz). Deska je k dostání také u PHR Records.

Další recenze/články najdeš na http://samuelrecords.blogspot.com.  

Obrázky

My Dead Cat