Jo! Nevím sice jak je to možný, ale členové takových kapel jako Ripcord nebo Heresy, zcela evidentně neztratili vůbec nic z toho, co v sobě měli před pětadvaceti lety a tohle je kurva důkaz. Nejnovější nahrávka Violent Arrest prostě zabíjí a to ji mají na svědomí borci, kteří by mohli být pro spoustu současných punx z fleku prarodiči.
Počet obrázků: 2
Vyplatí se dát na rady zkušenějších a tak i pravidlo „dobrého poskrovnu“ v post-rockové sféře platí dvojnásob. Může se stát, že se tímto hudebním stylem, kde se toho moc nenamluví, se rázem přejíte a další sousto navíc je už jenom na obtíž. S druhou velkou deskou (do celkového skóre je ještě nutné připočítat povedené debutové malé CD) švédské party Pg.Lost to je však jako se schytanou fackou za kterou rádi poděkujete.
Počet obrázků: 2
Tahle kapela má obrovský potenciál, aby se stala ukázkovým zbožím labelu Insane Society records. Jejich nová deska, zde vydaná, je toho jasným důkazem. Klidně bych si dovolil i prorokovat, že po Malignant Tumour, kteří nabrali jiný kurz, zaberou jejich místo. Naprosto suverénní práce odvedená ve studiu a zvěčněná na tomhle kusu asfaltu dává zapomenout na tituly minulosti a ukazuje, že tenhle styl netrpí degenerací.
Přesně si pamatuju na chvíli, kdy jsem „Cassette City“ slyšel poprvý. Do MP3 přehrávače jsem si naládoval poslední zásilku od Bonuse, listoval seznamem a zalíbil se mi název „Cassette City“ od úplně neznámý kapely s názvem Lushlife. Klik, jedeme – a PRÁSK. A byl jsem, jak říká M5, „lapen“. Okamžitě. Celý město se rozsvítilo, najednou mi šla karta, a taky jsem si automaticky vzpomněl na legendární debut A Tribe Called Quest a na první desku Digable Planets, který měly v první polovině 90. let na určitou část pražský nezávislý scény obrovskej vliv.
Mám pro kapely z Dánska slabost a každým rokem se zvětšuje. Ať to je tzv.“druhá vlna“, která vychází z klasického hc/punku jak textově, tak hudebně, nebo několik méně tradičních kapel v čele s Obstacles, které na to jdou z té inovátorské strany. Do té druhé skupiny pak patří i nová a velice zajímavá kapela jménem Trust, jejíž singl bych vám teď chtěl trochu přiblížit.
O hardcore kapelách ze Švýcarska se toho nikdy moc nenamluvilo a člověk tak měl tendence předpokládat že hc scéna tam jede asi tak jako vegan straight edge v Prostějově... Určitou vyjímku tvořili svýho času Cataract a poněkud nepříjemně vyhlížející parta hardlinerů co se občas objevila na Fluffu, ale jelikož šlo oboje vždycky úplně mimo mě, tak trvalo docela dlouho než jsem si i v týhle zemi našel svá želízka v ohni - UNVEIL a DEADVERSE
Mladá krev ze švédského města Gävle přichází s novým albem, kterým jednoznačně píše novou kapitolu ve své 6ti leté existenci. Možná díky stejné lokaci byli Meleeh vždy silně cítit šmakem Children Of Fall. S novým albem nastává velký obrat s typickým soundem, kdy rozjetý ansábl valící zvukovou stěnu je veden ku předu melodickým výjezdem kytary.
Počet obrázků: 2
Ze Scotta Kellyho sálala vždycky divná energie. Už když si vezmete první desku Neurosis, tak ji tam cítíte, i když je to vlastně přímočará hc/punková deska. Někde vespod jsou ale emoce, který ji zřetelně odlišujou od všech ostatních desek, které tenkrát v polovině 80. let vyšly. Další krok v podobě „The Word as Law“ už byl pak jasnou a otevřenou vizí, která předznamenala cestu do míst odkud není návratu.
Počet obrázků: 1
Německé vydavatelství Hometown Caravan se za roky své činnosti jasně vyprofilovalo v podnik ve kterém se nemůžete splést. A tak zatím poslední vydavatelský počin, o kterém je právě řeč, udělá dobře všem milovníkům brnkálistů, kteří mají silnou punkovou minulost a jen na stará kolena přezbrojili z elektrické na akustickou kytaru a prosvítající pleš maskují kovbojským kloboukem.
Počet obrázků: 2
In-Sane je trojlístek ze slovinského města Gornja Radgona. Vznikli v roce 1997 a po různých změnách v sestavě, několika demo nahrávkách a debutním albu se propracovali k nové desce s názvem „Trust These Hands …Are Worthless“. Vyšla koncem loňského roku na slovinském vydavatelství Mirana z Analeny - Moonlee Records.
Počet obrázků: 1
Miloval jsem Light This City, kapelu z Kalifornie, která existovala 6 let, vydala 4 alba a hrála pravý Švédsko, posazený do Bay Area - legendární to thrash oblasti. Jak jinak. Striktní hudební dojem podporovala frontmanka Laura Nichol - žena vlastnící jeden z nejagresivnějších vokálů na týhle planetě a autorka textů, ze kterejch jde mráz po zádech. Jedna kapitola končí a druhá začíná.
Počet obrázků: 4
Je jen pár kapel co tohle dokážou. I s volume dole hrát nahlas. Temný podvečery v divnym bezčasí, krátce po slunovratu, nanicovatý počasí, pseudosváteční atmosféra a nicneříkající tradice. Týhle desce to nevadí.
Splitka mají tu kouzelnou moc, že dokážou spojit dlouholetá nejen hudební přátelství v jeden celek nebo chcete-li společný produkt. Jako je to právě v tomto případě. Dvě kapely, které se k sobě hudebně hodí jako žádné jiné, spolu pojí navíc velké přátelství. Sedmipalec oblečen do hábitu z rukou juniorského brněnského artisty v sobě nese nálož po dvou skladbách od každé z part. Trochu na pováženou je, že pro obě to znamená první dotyk s vinylem.
Počet obrázků: 2
Je to zvláštní. Když jsem se včera pozdě v noci vracel z Lipska z koncertu Heaven Shall Burn, v hlavě mi celou cestu zněla skladba Coward z nové desky Vica Chesnutta. A to přesto, že se z rádia linuly stupidní „hity“ a v podstatě celou cestu jsme si s mým kamarádem povídali. Ale v momentech, kdy vítr doslova bičoval hřebeny Krušných Hor, nebo kdy se v údolí objevilo noční Ústí nad Labem a my mlčeli, bylo to jasné a zcela zřetelné. Když jsem pak ve 4 hodiny ráno zapnul počítač, dozvěděl jsem se, že Vic Chesnutt umřel.
Ruiner poctivě sleduju od singlu "What Could Possibly Go Right?" (Firestarter/Grave Mistake Records) a nepřekvapuje mě, že pořád hrajou ve stejnejch obývácích, squatech a malejch klubech. Nikdy totiž nepolíbili tu správnou řiť a nedostali se na žádný větší turné, který by z nich udělalo sezónní trhák.
Počet obrázků: 2
Austina Lucase není třeba v naších končinách sálo dlouze představovat. Do podvědomí se dostal díky kapele The K10 Prospect a hlavně desce, kterou před lety vydali mimo jiné Samuel/Pohoda records. Po technickém punku přichází crustová parta Guided Cradle a sní i roky strávené v Praze. Se čtvrtou “sólo” deskou se Austin vrátil zpět do Ameriky a připravil pro nás chod o 11 kouscích.
Počet obrázků: 2
Každý okamžik má svůj zvuk. A až se budou nad Prahou a tímhle světem zatahovat černý mraky a ptáci potáhnou na svou úplně poslední cestu, mě bude s největší pravděpodobností znít v hlavě tenhle singl. Bude to ten moment, kdy už tušíte, že přichází konec, ale z novin a televize je slyšet pořád stejná písnička o tom, jak je vše v naprostém pořádku. Ani hovno, nic není v pořádku a Flowers for Whores dokázali přesně tohle zoufalství zachytit.
Počet obrázků: 1
Tahle deska by se spíše hodila do pera někomu, kdo má vytříbenější básnické střevo, než-li je tomu u mě. Avšak červíček pokušení napsat recenzi na tuhle desku ve mně hlodal dostatečně dlouho, až jsem podlehl a musel jsem své dojmy z této desky vychrlit na pole několika řádků.
Pole hardcore / punku nám nabízí nesmírnou škálu stylů. Pokud slyšíte na slovo „country“ a jste rádi, když nitky souvislostí ukazují na slovo „punk“ nebo „hardcore“, vyzkoušejte německé vydavatelství Hometown Caravan nebo jeho americké kolegy Suburban Home Records. Vycházejí tak zajímavé desky.
Počet obrázků: 3
(Hometown Caravan/Sabotage Records) Ani nevím, kolik je chlapíkovi s pseudonymem Digger Barnes vlastně let. Jeho „imidž“ o věku moc nenapoví a jeho hlas je jistý, jako kdyby odrážel dlouholeté životní zkušenosti. Svou hudební cestu si „kope“ pozvolna a s rozvahou mafiána zakopávajícího mrtvolu na osvětlené periférii města. Před pár lety se ke mně dostaly dva jeho „debutní“ singly. Jeden byl samostatný a druhý split s Alliem. Oba vyšly pod hlavičkou Sabotage Records a jakmile jsem je slyšel, bylo mi jasné, že chci slyšet víc
