(Black Star Foundation)

(Young God / Day After)

Promokecy labelů o deskách měly nějakej „smysl“ snad jen v 90. letech, kdy se k vyvolenejm jedincům dostalo pár promo kopií a čtenáři pak museli číst jejich recenze, pokud se chtěli o novejch albech něco dozvědět. Ale dneska? Každej, kdo chce, má desku staženou ještě před tím, než vyjde, a může si udělat obrázek sám. Jenže jsou promokecy a promokecy. A když Michael Gira ze Swans, šéf labelu Young God Records, přirovná Wooden Wand k takovejm veličinám americkýho country jako jsou Merle Haggard nebo Hank Williams, zbystřím. Nekecá Gira náhodou? Není to přehnaná chvála? No, pravda je, že trochu kecá. Ale ne zas tak moc…

(Starcastic free download)

„Musím to ze sebe dostat, dokud mi stačí hlas.“ Prodavač aka Šampón ze Sporto to ze sebe dostal. Na EP „Duchové“ jsou sice jen čtyři písničky + jeden remix, ale tahle krátká dávka je výživná, jak jen může bejt. Fanouškem Prodavače jsem se stal hned po jeho prvním koncertě (před rokem v srpnu s Astronautalisem na 007) a od tý doby jsem čekal na nějakou nahrávku. Šampón to teda ze sebe teď konečně dostal a já se dočkal. A stojí to za to.

(Black Star Foundation)

Hodně sázím na první dojem. Ať už je to dobře ne, první dojem je asi klíčový a horko těžko se někdy i se zcela milným svým prvotním pohledem vypořádávám. Při spuštění právě horkého alba „State of unrest“ mě naskakují myšlenky, že mám tu čest s dobrou, ale přesto ořízlou verzí Propagandhi, trashové výjezdy kanaďanů jsou zde nahrazeny parádním vokálem. Síla motoru prvotřídní - tedy táhne to, ale jsme přeci jenom v jiné výkonnostní třídě. A po čase to přichází. Cítím, že jsem lapen a svoji závislost volím bez okolků další slastnou porcí, takže repete 13 valů a jedem nanovo.

Earthride mají styl označený jako Maryland doom/stoner metal a mnohé o nich napoví souvislosti z následujícího „stromu života“ - v roce 2002 se rozpadla skupina Spirit Caravan (Robert Scott "Wino" Weinrich, Dave Sherman a Gary Isom). Weinrich se připojil k Place of Skulls a založil The Hidden Hand (v roce 2007 se rozpadli i The Hidden Hand a Weinrich se vrátil ke znovuobnoveným Saint Vitus). Sherman založil Earthride a Isom se připojil k Internal Void, Pentagram, Valkyrie a Nitroseed. Nová deska se jmenuje “Something Wicked” a vyšla na Doomentia Records.

(Dischord / Day After)

Málokdo je se svojí hudbou tak dokonale vizuálně propojenej jako Joe Lally. Podívejte se na fotky Fugazi nebo na jejich koncerty: ten drobnej chlapík je skoro vždycky v pozadí, soustředěnej, nenápadnej. Nikdy se neusmívá, ale nejde říct, že by byl nešťastnej: je z něj cejtit velkej klid a vyrovnanost. A přesně taková je muzika, kterou dělá. Skromná, nenápadná, soustředěná na detaily. Není bůhvíjak veselá, ale má v sobě pozitivní nádech a zvláštní moudrost. Nevěřil bych, že to někdy řeknu, ale teď, v roce 2011, mě sólový alba Joea Lallyho nebo The Evens baví snad i víc, než Fugazi. Rouhání?

(Magic Bullet)

LP (Papagájův Hlasatel Records)

KOMATOZ hrají crusty/thrashing/metal/punk s nálepkou „ СДЕЛАНО В СССР“. Pocházejí ze St.Petersburgu a společně s Distress je mám zařazené jako známější představitele ruského punku, zajisté i díky jejich neúnavnému koncertování. Jejich nová deska vychází v kooperaci mnoha labelů a jedním z českých je Papagájův Hlasatel Records. Vyšla nedávno i na vinylu a jmenuje se „Two Hands“.

(Temporary Residence / Day After)

Totální deska, naprosto totální deska. Ucelená, pevná, temná. Troufám si tvrdit, že od alba „Forging Steel And Laying Stone“ (2006) od Akimbo se na poli „noise“ muziky neobjevilo nic lepšího. Fakt. Young Widows vstoupili díky „In And Out Of Youth And Lightness“ do kategorie naprostejch velmistrů žánru. Nevěřil jsem, že se ještě objeví nějaká kapela, která by v obsazení kytara, basa, bicí dokázala přijít s nějakým vlastním, novým zvukem bez toho, aby se musela pouštět do nesrozumitelnejch experimentů. Young Widows se to povedlo. Přepište osnovy.

(Dog Lovers records)

(Too Small Too Fail)

Milej Blakeu Schwarzenbachu,
(panebože, takhle napsaný to vypadá strašně, máš šílený jméno na skloňování), tady Aran z Prahy. Spolu s dvěma kámošema, Pedrem a Machym, děláme 11. května koncert tvý nový kapely Forgetters v Klubu 007, je to tam super. Tohle ti píšu, protože vím, že si to nikdy nepřečteš, takže nemusím bejt vůbec nervózní. Cha! Tvoje muzika mě provází bezmála celejch těch dvacet let, co jsi na scéně. Jasně, mohl bych ti to říct na Sedmičce, ale tohle se blbě říká a já na to moc nejsem. Já bych se cejtil trochu trapně, ty by ses cejtil trochu trapně. Takže ti řeknu asi něco jako: „Hi, my name is Adam, I am one of the promoters. The beer is in the fridge, when you will need anything else, just let me know.“ Ale je toho víc, co bych ti chtěl říct.

LP (Insane Society)

„V kopcích okolo Brna opět hoří nesvaté ohně! Jen dva měsíce po LP vydání dema Evidence Smrti je na světě dlouho očekávaná samostatná deska Festy Desperato. Kytary syčí jako klubko hadů, bicí jsou kára, zuřivě uhánějící morovou zemí. Ahasver volá do tiché krajiny svoji legendu o pádu lidí. Provazy se kývou ve větru - psi už odevzdali kořist svému Pánovi. 10 tracků na méně než 20 minutách, špičkový d-beat crust pro všechna hnijící srdce!“ (text web Insane Society)