(Black Star Foundation)

Trefa do černého. Další počin od Black Star Foundation, kterým míchá svá vydavatelská rozpětí. A to je právě to co na Emilově (ex-Children Of Fall) vydavatelství miluju. Ta různorodost se kterou se pouští do dalších a dalších počinů. Podle jakého klíče a nebo proč je anarchistická černá hvězda ve znaku tohoto labelu to už najdete třeba na jeho stránkách.

(Young God / Day After)

Památnou první etapu Swans (do alba "Children Of God") osobně považuju za jeden z největších extrémů, kam se kdy muzika dostala. A to včetně všelijakejch elektro/industrial/ambient výbojů. Swans byli v tý době (1983 – 1987) naprosto nelidský: zvuk totálně nepřátelskej vůči zbytku světu, ani nejmenší náznak kompromisu, čistý zlo. Když Michael Gira zhruba loni oznámil, že to se Swans zkusí znova a že jako výchozí bod pro novej zvuk bere právě první nahrávky, byl jsem dost zvědavej. A „My Father Will Guide Me Up A Rope To The Sky“ mě nezklamalo – protože mě to úplně přikovalo k zemi.

(Greta Sound System Records)

Severní vítr je krutý, počítej lásko má s tím“, ani nevím proč mně to napadlo. Snad proto, že jsem otevřel balíček s novou nahrávkou kapely Drag Me Pissed, kteří pocházejí z Mariánských Lázní a Karlových Varů. Skupina, o které jsem zatím neslyšel skoro nic, ale podle informací v jejich sestavě najdeš členy Universal Young Musicians nebo Eastern Star. Severním (severo-západním) vánkem jsem se vždycky nechal rád ovanout. Nikdy nebyl příliš drsný, ale vždycky měl specifickou pachuť tamních končin. Je radost vidět, že „sever“ je opět ve hře a s ním i tamní podoba „emo“ hardcore.

(Con d´Or)

Aby bylo všechno jasný hned na začátku - „Zen Arcade“ od Hüsker Dü je jedno z mejch nejoblíbenějších punkovejch alb všech dob a „Something I Learned Today“ je naprostá hymna, která pro mě jeden čas startovala každej novej den. Nedokázal jsem se přinutit k žádný činnosti, aniž bych si ráno aspoň jednou nepustil nahlas tuhle krásnou, energií nadupanou písničku. Hüsker Dü jako jedni z prvních pustili do punk rocku melodie a některý jejich skladby jsou v tomhle ohledu dodnes nepřekonaný. A spoustu z nich má na svědomí bubeník Grant Hart.

(Silver rocket)

Musím se přiznat, že jsem měl z této desky trochu strach. Předchozí Stark naked creeping macroeconomic fascism mám hodně rád a nebyl jsem si jistý, jestli je vůbec možné natočit druhou desku, která by dosahovala podobné intenzity.

(P.Trash Records)

Když poslouchám nahrávku, která má každým dnem vyjít na P.Trash Records, říkám si, čím jsou kapely jako Glow Kit zajímavé? Odpověď je jednoduchá jako punk sám - jsou prostě dobrý!!! Úplně vidím staré U.S.filmy a mladé výrostky oblečené v riflích a bílých tričkách. Stejně jako každý jiný styl má i garážová odnož punku své pilíře, ze kterých vychází. Jmenuju jména jako Ramones, The Clash, Buzzcoks, Wipers a určitě by se našli další, které položili základy pro styl, který je označovaný jako power pop punk nebo garage punk.

Vždycky jsem obdivoval Wojczech a jejich četná exotická turné do míst, o kterých tady v Evropě jen občas slyšíme z televize. Je úžasné vidět, kam je možné s kapelou vyrazit hrát. Neříkám, že je to jednoduché nebo levné, ale obdivuji tu mravenčí práci na jejíž konci je třeba turné po Malajsii a tím se dostávám do bodu, ve kterém se cesty Wojczech a SS20 protínají. SS20 pocházejí stejně jako Wojczech z Německa a není to tak dávno, co se vrátili z turné po Číně a Koreji.

(Klangband)

Pořád se nemůžu rozhodnout, ale do konce prosince mám ještě dost času. „No Rest“ od Christy and Emily, „Heaven´s Alright“ od Paramount Styles nebo „This Alone Above All Else In Spite Of Everything“ od Boduf Songs. Hodně bych se divil, kdyby na konci roku 2010 bylo na prvním místě mýho žebříčku v položce „deska roku“ něco jinýho než jedno z těchle tří alb. A je pravda, že s nástupem podzimu se dost zvedají šance Christy and Emily…