War Goes On, Mižerija, Echoes
05/03/2023
K 19, Berlin

Když jsem objevil zprávu, že War Goes On budou mít třídenní miniturné po vlastech německých, bylo jasný, že volba padne na poslední koncert z osy Hamburg - Brémy - Berlín, spojený s víkendovým výletem do mýho oblíbenýho města, ze kterýho se nikdy nechci vracet zpátky k nám do Ruska. OK, desky jsou tam krapet předražený a z většiny nic co by se nedalo sehnat, ale stejně si vždycky něco přivezu, ať již vinyl nebo tričko kapely (labelu, afinitní skupiny...), který si v Rusku nekoupíš.

Proběhla zpráva, že posledního listopadu proběhne koncert Michael´s Uncle. Nějak bez většího povšimnutí českého hardcorového nebe. Zapomnělo na svoje kořeny? Padesát let Sedmičky, třicet let od revoluce, která je v underground scéně s Majkláčema spjata. Klub hlásil vyprodáno, já mám lístky od konce září. "Majkláče" mám rád už od puberty, asi jako jedinej z party, protože pro ostatní je to blbě stravitelný a divný. Takže kupuju dva lístky... (Autor recenze: Štelca)

Legalize Lobotomy se píše bez vykřičníku a neznamená volební heslo psychofarmatickou lobby opomenuté politické strany ani léčitelskou výzvu občanské iniciativy ani název radikální obecně prospěšné společnosti. Zatím. Jedná se o jednodenní pražský hudební festival, který pořádá Radek Valenta (and his gang) ve snaze terapeuticky ulevit návštěvníkům od všemožných bolestí hlavy způsobených poslechem nevhodně zvolené hudby. Na přelomu března a dubna 2018 proběhl už čtvrtý ročník. Tentokrát s ambiciózním plánem představit sedm kapel, z toho tři zahraniční, a ještě nechat místo pro breakcorovou afterparty. Volba též padla na nezvyklou lokalitu, relativně nový klub Theremin ležící v útrobách Nákladového nádraží Žižkov.

Koncertní report z kvalitního brněnskýho minulýho týdne zahrnující hned tři koncerty na třech místech:

SILENT ERA, I AM PENTAGON, ARALKUM // 26.3. Brno, Kabinet Múz
ZKAŽENÁ MYSL, RISPOSTA, RED GAZE, COLD LEATHER // 29.3. Brno, Dukelská
POCHWALONE, SIKSA, LAZARATH // 31.3. Brno, Bajkazyl

Vzpomínka na akci pořádanou KLUCI KÁMOŠI CREW v plzeňskej POHODĚ, kde zahráli TALL AS TREES, WEIGHTS, ZEROGRAD a KOSI IDINA.  Akce proběhla začátkem února dalšího roku tohodle letopočtu, a to v přátelské atmosféře malého klubu ve středu srdce města, kde se  pořád ještě hraje DIY hardcore. 

Příručka mladého meteorologa definuje blizard jako silný, suchý a především velmi studený vítr vanoucí z moře na pevninu. Ve většině případů doprovázený silným sněžením. Všemu, k čemu se jen přiblíží, snižuje teplotu hluboko pod bod mrazu. Podobným efektem působil třídenní festival Pravěkfest, již šestý v pořadí. Na svědomí ho má undergroundové sdružení Pravěk a pořádá ho, aby veřejnosti vecpala knihy ze svého zvláštního nakladatelství, aby pod vlajkami GNWP a „antifašistická akce“ vybrala nějaký ten peníz (letos pro Food not Bombs) a především, aby veřejnost trápila hudebními výstřednostmi napříč žánry i generacemi.

Ano, i letos se pár šťastnějších a pošetilejších z místních končin vydalo na jeden z nej DIY punk festů na světě. A ne, ani letos to neprošlo bez povšimnutí redaktorů jistého webzinu. Po vypuknutí Jirzovo šikany o článek byl Banán naštěstí tak dobrosrdečný, že se nabídl abychom to napsali ve dvojko. Nuže dobrá. Moje kecy kurzívou, jeho normálně. Snad z toho budete moudřejší.

Po pěti měsících, konkrétně v pátek 12. května 2017, se festival Gore Boys, vrátil do Modřanského klubu Mayapur pokojíček.

Kapely Tupé Ostří a Мать!!! Макароны тащи... [Mat'!!! Macaroni tas'chi...] na tříkoncertním miniturné. Od hardcorového growl až po východní lidové.

O víkendu na přelomu září a října se tvárný prostor pražského Klubu FAMU proměnil v rejdiště podivuhodných hudebních extravagancí s názvem Pravěkfest V.

Velice dobře si pamatuju den, kdy jsem nejel na koncert Los Crudos na Sedmičku. Byl rok 1996, většina mých kámošů z Plzně ztratila o hard core během posledních pár měsíců zájem a ty nové jsem ještě nestihl poznat. Navíc i Crudos jsem v té době znal spíše zběžně a tak jsem se rozhodl, že sám se vlakem do Prahy trmácet nebudu a ušetřím peníze radši na nějaký strejtedž hárdkor. No a bylo to.

Zápisky z x-tého ročníku původně K-TOWN, později SHITTOWN a nakonec zase K-TOWN Hardcore Festu. Byl to jedinečný zážitek, na který slova jen sotva stačí. Měli jste tam bejt.

Recenze na koncert jako žánr v podstatě vymřel. Když občas z nostalgie otevřu staré články na czechcoru, tak se to tam reporty z akcí jen hemží, ale chápu - v době, kdy je sedm koncertů do týdne a videa z nich se na internetu objeví v podstatě okamžitě, ztratilo to asi trochu smysl.Nicméně, tohle pro mě byl tak silnej zážitek, že se o něj musím s někým podělit. Sorry, jestli toho patosu bude moc.

Hnutí na osvobození zvířat má mnoho podob. Od prosazování legislativních změn až po přímou akci. Nedílnou součástí jsou i takzvané otevřené záchrany zvířat neboli Open Rescue. Jedná se o přímou akci bez masky, tedy aktivisté a aktivistky neskrývají svou identitu jako je tomu třeba u většiny akcí Animal Liberation Front (dále ALF).

Report OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2011 7-9. 7. 2011 Trutnov

Report je od SYKYho (Rabies): sykyrabies@centrum. cz

„Festivalová“ sezóna je v plném proudu. Obscene Extreme proběhl, Fluff festival je příští týden a koncem července je všemi „fast“ nadšenci zajisté očekávaný Play Fast Or Don´t Festival. Následují článek je report z loňského ročníku 2010, z pera pana Šakala aka Alexandry Šakalové (Rabies, Noise Master a vášnivého cestovatele).

Report z OBSCENE EXTREME FESTIVALU 2009 - 11.ROČNÍKu, který se uskutečnil 16.- 18.7. 2009. Některé věci vyjdou přesně v okamžik kdy mají, za jinými zavře dveře čas a něco vyplave na povrch až s jistým časovým odstupem. Ano, poslední případ se týká i reportu z festivalu „Obscene Extreme 2009“, který měl vyjít loňský rok v How Can Limo Kid Kill Your Dreams? fun-zinu.

Recenze koncertu – to už je skoro ztracenej formát, ne? Proč psát dneska recenze koncertů, když si můžeme prohlídnout fotogalerie a na YouTube si pustit skoro celej záznam toho, co se ten večer v klubu dělo? Sám nevím. Něco mi prostě nedá. 19. květen v Rubínu byl výjimečnej. „Hehehe, támhle u jednoho stolu sedí polovina Lungfish a kompletní Pupils,“ poznamenal se svojí typickou dikcí Papén na začátku večera a měl – jak jinak - pravdu. Daniel Higgs debatoval s Asou Osbornem (Zomes) a já si uvědomil, že tohle je legendární chvíle. Dvě klíčový osobnosti jedný z nejlepších kapel punkový historie, který momentálně dělají na svejch věcech, se potkali na turné a my jsme mohli bejt u toho, když svojí muziku předvedli v rámci jednoho koncertu. Friend To Friend In Endtime.